Hlavní navigace

Jak si vylepšit vlastní důchod? Experti připravili doporučení pro příští vládu

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Slevy na pojištění za více dětí nebo fond spravovaný státem. To jsou některá z doporučení důchodové komise pro budoucí vládu. Vybrali jsme ta nejzajímavější. Kromě stávajících penzijních společností má vzniknout i konkurenční státní fond.

Po čtyřech letech skončila práce důchodové komise, která byla složená z expertů i politiků a kterou vedl sociolog Martin Potůček.

Na základě jejích doporučení byl například ukončen druhý pilíř penzijního systému, v tom třetím mohou být od roku 2016 uzavírány i takzvané dětské smlouvy, na kterých spoří rodiče svým nezletilým potomkům. Z návrhu komise vychází i úprava důchodového věku, který vláda vedená Bohuslavem Sobotkou dočasně zastropovala na maximální výši 65 let s tím, že se bude každých pět let přehodnocovat.

Komise ale při svém loučení myslela i na vládu, která teprve přijde. V jakési „závěti“ komise, jak dokument pojmenoval i Potůček, vypíchla hlavní problémy a možná řešení pro důchodový systém. Měšec.cz z nich vybral ta nejzajímavější.

Slevy na pojištění za více dětí

Toto doporučení důchodové komise schválila už v dubnu vláda, poslanci o nových pravidlech zatím ale nerozhodli.

Nižší odvody se mají týkat všech rodin s více dětmi bez ohledu na výši příjmu. Pokud má rodič průměrnou mzdu 27 220 korun, ušetří podle počtu dětí od zhruba čtyř set až po téměř 1800 korun měsíčně. Slevu na pojistném by podle návrhu, který na základě doporučení komise zpracovalo ministerstvo práce, směl uplatňovat vždy jen jeden z rodičů.

Sazba pro odvod sociálního pojištění má klesnout jen na straně zaměstnance. Na část odváděnou zaměstnavatelem – tedy 21 procent ze mzdy – nebude mít vliv.

Podle dosavadní právní úpravy platí všichni zaměstnanci pojistné na sociální zabezpečení v jednotné sazbě 6,5 procenta. Nově by na této sazbě zůstali ti, kdo pečují o jedno dítě nebo žádné nemají. Pokud pečují o dvě děti, klesne jim sazba na pět procent, při péči o tři děti na 2,5 procenta. A při péči o čtyři a více dětí má sazba klesnout na nulu, takže pojistné by platil jen zaměstnavatel. Přesto by lidé s více dětmi dostali v budoucnu „plný“ důchod. Obdobně mají odvody klesnout také podnikatelům, tedy osobám samostatně výdělečně činným.

Sleva má být jen dočasná – po dobu výživy dítěte ve společné domácnosti, tedy maximálně do 26 let věku. Státní rozpočet by toto opatření vyšlo zhruba na čtyři miliardy korun ročně.

Vyšší odvody pro bezdětné

Jedním z problémů důchodového systému v Česku je podle komise to, že znevýhodňuje lidi, kteří se starají o děti, ve srovnání s bezdětnými. Péče o děti totiž do budoucna snižuje vyměřovací základ, ze kterého se důchody počítají. Jedním z možných řešení je podle komise zvýšit odvody na důchodové pojištění lidem, kteří například zůstávají bezdětní. Komise ve svém materiálu uvádí pro příklad hranici 35 let, od kdy by bezdětní měli být „penalizováni“.

Společné vyměřovací základy pro partnery

Péče o děti se podle komise nevyplácí s ohledem na výši důchodu ani v rámci partnerských vztahů. Kdo pečuje o děti, snižuje si příjem ze zaměstnání či podnikání a tím i základ pro výpočet důchodů. Komise navrhuje, aby manželé a registrovaní partneři sdíleli pro výpočet penze své vyměřovací základy, v nichž se odrážejí předchozí výdělky a odvody pojistného. Ženy, které v drtivé většině o děti pečují, totiž obvykle vydělávají méně než muži, takže pak mívají v průměru o pětinu nižší důchod.

Tento návrh komise už v říjnu roku 2015 odmítla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová s tím, že jde o příliš složité řešení. Provedli jsme detailní analýzu dopadů a ukázalo se, že uskutečnění tohoto záměru by si vyžádalo mnoho souvisejících náročných kroků. Šlo by třeba o průběžný sběr informací o všech pojištěncích v daleko širším rozsahu, než je tomu v současné době, ale například i údaje o existenci a ukončení manželství nebo informace o všech náhradních dobách pojištění, vysvětlila tehdy Marksová.

Komise ale doporučuje „společné důchody“ i do budoucna. Podle ní bude návrh průchodný v momentě, kdy dojde k modernizaci systémů, které důchody spravují.

Nižší daně pro pracující důchodce

Komise považuje za plýtvání stav, kdy jsou starobní důchodci málo zapojení do ekonomické aktivity, že jich tedy jen malá část pracuje. Navrhuje proto snížit odvody z jejich výdělků nebo vyšší růst penzí za práci v důchodovém věku.

Podle studie ekonoma Jiřího Šatavy je podíl pracujících důchodců v Česku dlouhodobě pod průměrem EU. V roce 2012 při pobírání starobní penze pracovalo 13 procent seniorů. V EU to bylo v průmětu 15,5 procenta. Nejvíce (kolem 35 procent) důchodců v práci i v penzi pokračuje ve Švédsku, Británii a Estonsku. Naopak nejméně (kolem dvou procent) důchodců pracuje v Řecku a Španělsku. Německo je zhruba na průměru EU.

Povinné příspěvky na spoření od firem

S růstem důchodového věku, který se má v Česku postupně sjednotit na 65 letech kolem roku 2030, je třeba podle komise myslet také na lidi v profesích náročných na fyzickou práci. Těmto zaměstnancům by politici podle komise měli vytvořit podmínky pro dřívější odchod do penze, a to po přechodnou dobu 15 či 20 let. Pak by už mohli mít na předčasný důchod našetřeno. K tomu by mohla pomoci nová povinnost pro firmy – povinné příspěvky na spoření v penzijních společnostech právě pro náročné profese.

Na spoření mají myslet i odboráři

Komise má doporučení také pro odbory: při vyjednávání o kolektivních smlouvách mají odboráři důsledně uplatňovat požadavek na přispívání firem na důchodové spoření zaměstnanců. Počet zaměstnavatelů, kteří dnes přispívají, je totiž podle komise nízký. Dlouhodobě se podíl spoření s firemním příspěvkem pohybuje kolem 20 procent.

cestovko

Státem spravovaný penzijní fond

U spoření na penzi vnímá komise jako riziko možnou rozkolísanost trhů, která ohrožuje výnosy doplňkového penzijního spoření a následně požitky jeho účastníků.

Komise jako řešení tohoto problému navrhuje, aby k soukromým fondům vznikla státní konkurence s jistotou návratu vložených prostředků se započtením inflace. Případně navrhuje vznik fondů v soukromých penzijních společnostech, které by investovaly do státem vlastněných společností.

Našli jste v článku chybu?