Evropská unie a její pravidla
Evropská unie se dlouhodobě ochraně spotřebitele věnuje a veškerá jí přijatá pravidla musela být ustanovena i v České republice. Obecně jsou pro země EU a její spotřebitele vymezena základní pravidla ochrany spotřebitele, která vydala Evropská komise. Toto „spotřebitelské desatero“ je jakýmsi souhrnem toho, jak se ochrana spotřebitele vyvíjí a dále vyvíjet bude.
Pravidla jsou následující:
- Nakupujte, co chcete, kde chcete.
- Pokud je zboží vadné, vraťte ho.
- Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin a dalšího spotřebního zboží.
- Informujte se o tom, co jíte.
- Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové.
- Spotřebitelé mohou někdy změnit svá rozhodnutí.
- Možnost jednoduššího porovnání cen.
- Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace.
- Ochrana spotřebitele během dovolené.
- Účinné urovnávání přeshraničních sporů.
Kdybychom měli charakterizovat aktivity EU v případě ochrany spotřebitele, mohli bychom použít termín „princip předběžné opatrnosti“. Co to v praxi znamená? Každý, kdo spotřebiteli nabízí určité zboží nebo službu, musí dopředu splnit řady norem a směrnic, které mu zaručí to, že může vůbec spotřebiteli své zboží nabídnout. Jinak řečeno: veškerá rizika spojená s nákupem jsou omezována do co nejnižší možné míry.
Vždy však vyvstává otázka, do jaké míry bychom měli do smluvních vztahů mezi kupujícím a prodávajícím zasahovat, neboť každá regulace vyžaduje čas a peníze k tomu, aby mohla být převedena do praxe. To se samozřejmě projevuje i v cenách zboží a služeb, které v konečném důsledku spotřebitel uhradí při jejich nákupu.
Ochrana spotřebitele v ČR
V ČR je za provádění spotřebitelské politiky odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tržní dozor je rozdělen do dvou základních oblastí – pro nepotravinářské a potravinářské výrobky.
- Dozor nad nepotravinářskými výrobky vykonává zejména Česká obchodní inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví provádějící výkon státního zdravotního dozoru a další orgány ve specializovaných oblastech, a
- dozor nad potravinářskými výrobky vykonává zejména Státní zemědělská a potravinářská inspekce a orgány Veterinární správy.
Kromě toho působí v České republice přibližně 10 významnějších nevládních neziskových organizací v oblasti ochrany spotřebitelů (Občanské sdružení spotřebitelů TEST, Sdružení českých spotřebitelů, Spotřebitelský poradenský a informační servis aj.), které ve většině koordinují své aktivity v rámci dvou sdružení:
- Asociace spotřebitelských organizací České republiky;
- Koalice občanských spotřebitelských aktivit.
Velice aktivní je v této oblasti například nevládní Sdružení obrany spotřebitele (SOS), které v nedávné době zveřejnilo výsledky své činnosti za rok 2004.
Výsledky činnosti nevládní SOS za rok 2004
Jen v roce 2004 využilo 12 400 spotřebitelů možnosti dotázat se na svá spotřebitelská práva. Při dotazování lze v případě SOS využít internet, speciální poradny nebo speciální SOS linku. Nejvíce dotazů se vloni týkalo problémů s reklamacemi, šlo téměř o celou polovinu všech dotazů (49,5 %). Hned na druhém místě šlo o problémy s právem na odstoupení od smlouvy, náhrady škody a dodržování ceny, kvality či množství prodávaného zboží (zde jde o 14 %).
Nejvíce měli spotřebitelé problémy s reklamacemi obuvi (šlo o 18 % všech řešených problémů), hned vzápětí následovala elektronika (15 %), oděvy a textilní výrobky obecně (13 %), spotřebiče (10 %) a mobilní telefony (9 %). Kromě výhrad a problémů s výrobky (54 %) mají spotřebitelé starosti i se službami (16 %), především pak finančními (17 %). Hned na druhém místě jsou telekomunikační služby (15 %), následuje cestování a pohostinství (13 %), bydlení a energie (14 %), stavební práce (11 %) a služby čistíren a prádelen ( 5 %).
První žaloby SOS
Zákon o ochraně spotřebitele dává sdružením spotřebitelů právo podávat návrh na zahájení řízení u soudu. V těchto případech soudních řízení jde o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů. SOS tohoto práva využilo a podalo koncem roku dvě první žaloby na podnikatele, kteří se podle názoru SOS dopouští protiprávního jednání.
V prvním případě jde o podnikatele Stanislava Tocksteina, který provozuje internetový obchod a spotřebitele špatně informuje o jejich právu na odstoupení od smlouvy a možnosti vrácení zboží, když od nich v při využití výše uvedeného práva požaduje manipulační poplatek ve výši 195 Kč.
Druhá žaloba byla podána na společnost ASKO NÁBYTEK spol. s r. o., která ve svých všeobecných podmínkách a reklamačním řádu uvádí ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem a navíc v neprospěch spotřebitele. V tomto případě jde o to, že pokud zákazník v uvedeném obchodě nevyužije svého práva na kontrolu viditelných vad, nebudou mu reklamace z tohoto vyplývající uznány. Kromě toho je zákazník povinen nejpozději do 5 dnů od převzetí zboží další zjevné vady reklamovat.
Známými výsledky aktivit této organizace byl především nález Úřadu pro hospodářskou soutěž ve věci poplatků stavebních spořitelen a účast SOS ve sporu majitelů studentských kont Sporostudent a České spořitelny. Kromě toho začalo sdružení vzhledem k četným dotazům spotřebitelů monitorovat situaci v oblasti stanovování (zvyšování) bankovních poplatků za vedení běžných účtů peněžními ústavy a vyzvalo spotřebitele a finanční odborníky, aby se tohoto monitoringu také zúčastnili.
Za zmínku stojí i plánovaná aktivita SOS v osvětové činnosti. V následujícím školním roce bude distribuovat tzv. spotřebitelský diář, který by měl být nástrojem pro osvětu mladších ročníků spotřebitelů. Jde o běžný diář určený studentům druhých ročníků středních škol, který je doplněný o základní informace o právech spotřebitelů a rizicích trhu. V případě zájmu mohou školy diáře objednávat přes internetovou adresu http://www.generation-europe.org/.
Vládní „ČOIka“
Jak již bylo řečeno, v oblasti nepotravinářských výrobků hájí zájmy spotřebitelů Česká obchodní inspekce, která má v dozoru nad trhem rozhodující postavení. Ve svých aktivitách zkoumá podněty a stížnosti spotřebitelů, a využívá je při kontrolách podnikatelů. Ročně pak ČOI zodpoví kolem 40 000 až 45 000 dotazů a prošetří 3500 až 4500 stížností a podnětů spotřebitelů.
Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy (rozpočtovou organizací), její hlavní činností je kontrola zákonných povinností výrobců, distributorů a poskytovatelů služeb, v neposlední řadě pak i ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů a dozor nad dodržováním některých fiskálních zájmů státu.
V oblasti financí provádí ČOI například dozor nad dodržováním zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a zákona upravujícího podmínky smluv, v nichž je sjednáván spotřebitelský úvěr. Tento zákon mimo jiné zavedl i ukazatel roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN), který umožňuje spotřebitelům kvalifikované objektivní porovnání úrovně jednotlivých spotřebitelských úvěrů nabízených na trhu.