Hlavní navigace

Jak si stojí ochrana spotřebitele v ČR?

16. 2. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V posledních letech došlo i v České republice k výraznému posílení práv spotřebitelů. Kdo a jakým způsobem tato práva hájí? Jaké může mít taková ochrana vedlejší důsledky? S jakými výsledky fungují vládní i nevládní organizace hájící spotřebitelská práva?

Evropská unie a její pravidla

Evropská unie se dlouhodobě ochraně spotřebitele věnuje a veškerá jí přijatá pravidla musela být ustanovena i v České republice. Obecně jsou pro země EU a její spotřebitele vymezena základní pravidla ochrany spotřebitele, která vydala Evropská komise. Toto „spotřebitelské desatero“ je jakýmsi souhrnem toho, jak se ochrana spotřebitele vyvíjí a dále vyvíjet bude.

Pravidla jsou následující:

  1. Nakupujte, co chcete, kde chcete.
  2. Pokud je zboží vadné, vraťte ho.
  3. Vysoké standardy v oblasti bezpečnosti potravin a dalšího spotřebního zboží.
  4. Informujte se o tom, co jíte.
  5. Smlouvy musí být vůči zákazníkům férové.
  6. Spotřebitelé mohou někdy změnit svá rozhodnutí.
  7. Možnost jednoduššího porovnání cen.
  8. Spotřebitelé nemají dostávat zavádějící informace.
  9. Ochrana spotřebitele během dovolené.
  10. Účinné urovnávání přeshraničních sporů.

Kdybychom měli charakterizovat aktivity EU v případě ochrany spotřebitele, mohli bychom použít termín „princip předběžné opatrnosti“. Co to v praxi znamená? Každý, kdo spotřebiteli nabízí určité zboží nebo službu, musí dopředu splnit řady norem a směrnic, které mu zaručí to, že může vůbec spotřebiteli své zboží nabídnout. Jinak řečeno: veškerá rizika spojená s nákupem jsou omezována do co nejnižší možné míry.

Vždy však vyvstává otázka, do jaké míry bychom měli do smluvních vztahů mezi kupujícím a prodávajícím zasahovat, neboť každá regulace vyžaduje čas a peníze k tomu, aby mohla být převedena do praxe. To se samozřejmě projevuje i v cenách zboží a služeb, které v konečném důsledku spotřebitel uhradí při jejich nákupu.

Ochrana spotřebitele v ČR

V ČR je za provádění spotřebitelské politiky odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tržní dozor je rozdělen do dvou základních oblastí – pro nepotravinářské a potravinářské výrobky.

  • Dozor nad nepotravinářskými výrobky vykonává zejména Česká obchodní inspekce, orgány ochrany veřejného zdraví provádějící výkon státního zdravotního dozoru a další orgány ve specializovaných oblastech, a
  • dozor nad potravinářskými výrobky vykonává zejména Státní zemědělská a potravinářská inspekce a orgány Veterinární správy.

Kromě toho působí v České republice přibližně 10 významnějších nevládních neziskových organizací v oblasti ochrany spotřebitelů (Občanské sdružení spotřebitelů TEST, Sdružení českých spotřebitelů, Spotřebitelský poradenský a informační servis aj.), které ve většině koordinují své aktivity v rámci dvou sdružení:

  • Asociace spotřebitelských organizací České republiky;
  • Koalice občanských spotřebitelských aktivit.

Velice aktivní je v této oblasti například nevládní Sdružení obrany spotřebitele (SOS), které v nedávné době zveřejnilo výsledky své činnosti za rok 2004.

Výsledky činnosti nevládní SOS za rok 2004

Jen v roce 2004 využilo 12 400 spotřebitelů možnosti dotázat se na svá spotřebitelská práva. Při dotazování lze v případě SOS využít internet, speciální poradny nebo speciální SOS linku. Nejvíce dotazů se vloni týkalo problémů s reklamacemi, šlo téměř o celou polovinu všech dotazů (49,5 %). Hned na druhém místě šlo o problémy s právem na odstoupení od smlouvy, náhrady škody a dodržování ceny, kvality či množství prodávaného zboží (zde jde o 14 %).

Nejvíce měli spotřebitelé problémy s reklamacemi obuvi (šlo o 18 % všech řešených problémů), hned vzápětí následovala elektronika (15 %), oděvy a textilní výrobky obecně (13 %), spotřebiče (10 %) a mobilní telefony (9 %). Kromě výhrad a problémů s výrobky (54 %) mají spotřebitelé starosti i se službami (16 %), především pak finančními (17 %). Hned na druhém místě jsou telekomunikační služby (15 %), následuje cestování a pohostinství (13 %), bydlení a energie (14 %), stavební práce (11 %) a služby čistíren a prádelen ( 5 %).

První žaloby SOS

Zákon o ochraně spotřebitele dává sdružením spotřebitelů právo podávat návrh na zahájení řízení u soudu. V těchto případech soudních řízení jde o zdržení se protiprávního jednání ve věci ochrany práv spotřebitelů. SOS tohoto práva využilo a podalo koncem roku dvě první žaloby na podnikatele, kteří se podle názoru SOS dopouští protiprávního jednání.

V prvním případě jde o podnikatele Stanislava Tocksteina, který provozuje internetový obchod a spotřebitele špatně informuje o jejich právu na odstoupení od smlouvy a možnosti vrácení zboží, když od nich v při využití výše uvedeného práva požaduje manipulační poplatek ve výši 195 Kč.

Druhá žaloba byla podána na společnost ASKO NÁBYTEK spol. s r. o., která ve svých všeobecných podmínkách a reklamačním řádu uvádí ustanovení, která jsou v rozporu se zákonem a navíc v neprospěch spotřebitele. V tomto případě jde o to, že pokud zákazník v uvedeném obchodě nevyužije svého práva na kontrolu viditelných vad, nebudou mu reklamace z tohoto vyplývající uznány. Kromě toho je zákazník povinen nejpozději do 5 dnů od převzetí zboží další zjevné vady reklamovat.

Známými výsledky aktivit této organizace byl především nález Úřadu pro hospodářskou soutěž ve věci poplatků stavebních spořitelen a účast SOS ve sporu majitelů studentských kont Sporostudent a České spořitelny. Kromě toho začalo sdružení vzhledem k četným dotazům spotřebitelů monitorovat situaci v oblasti stanovování (zvyšování) bankovních poplatků za vedení běžných účtů peněžními ústavy a vyzvalo spotřebitele a finanční odborníky, aby se tohoto monitoringu také zúčastnili.

Za zmínku stojí i plánovaná aktivita SOS v osvětové činnosti. V následujícím školním roce bude distribuovat tzv. spotřebitelský diář, který by měl být nástrojem pro osvětu mladších ročníků spotřebitelů. Jde o běžný diář určený studentům druhých ročníků středních škol, který je doplněný o základní informace o právech spotřebitelů a rizicích trhu. V případě zájmu mohou školy diáře objednávat přes internetovou adresu http://www.generation-europe.org/.

Vládní „ČOIka“

Jak již bylo řečeno, v oblasti nepotravinářských výrobků hájí zájmy spotřebitelů Česká obchodní inspekce, která má v dozoru nad trhem rozhodující postavení. Ve svých aktivitách zkoumá podněty a stížnosti spotřebitelů, a využívá je při kontrolách podnikatelů. Ročně pak ČOI zodpoví kolem 40 000 až 45 000 dotazů a prošetří 3500 až 4500 stížností a podnětů spotřebitelů.

dan_z_prijmu

Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy (rozpočtovou organizací), její hlavní činností je kontrola zákonných povinností výrobců, distributorů a poskytovatelů služeb, v neposlední řadě pak i ochrana ekonomických zájmů spotřebitelů a dozor nad dodržováním některých fiskálních zájmů státu.

V oblasti financí provádí ČOI například dozor nad dodržováním zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a zákona upravujícího podmínky smluv, v nichž je sjednáván spotřebitelský úvěr. Tento zákon mimo jiné zavedl i ukazatel roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN), který umožňuje spotřebitelům kvalifikované objektivní porovnání úrovně jednotlivých spotřebitelských úvěrů nabízených na trhu.

Obrátil/la jste se již někdy na ČOI, popř. SOS?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).