Exekuční srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody.
Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného dlužníka) – nebo příjmů, s nimiž se při exekučních srážkách zachází jako se mzdou, např. s důchody – se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.
Jak se tyto nezabavitelné částky nově vypočítají, jsme si již vysvětlili v předchozím článku.
Tabulka: Meziroční porovnání nezabavitelných částek a dalších parametrů exekučních srážek ze mzdy a jejich uplatnění
| Částky | 2025 (do srážek ze mzdy za listopad zúčtované a vyplácené v prosinci 2025) |
2026 (od srážek ze mzdy za prosinec 2025 zúčtované a vyplácené v lednu 2026) |
|---|---|---|
| Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) | 13 026,67 Kč | 14 101,50 Kč |
| Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu | 3256,67 Kč | 3525,38 Kč |
| Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení, čili hranice, nad kterou je mzda již plně zabavitelná, a podléhá tak plně exekuci | 29 310,00 Kč | 31 521,00 Kč |
| Maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy v Kč | 9770,00 Kč | 10 507,00 Kč |
Zdroj: Výpočty autora dle platných právních předpisů
Kdy nelze provést exekuci, kdy nelze dlužníkovi nic srazit
Pokud případně nezabavitelné částky (jejich součet čili základní nezabavitelná částka) převyšují příjem podrobený exekuci nebo se mu rovnají, srážky nelze provést. Jestliže je příjem vyšší, je možno provést srážky.
Ovšem i pak je povinnému dlužníkovi garantována určitá část ze zbývajícího příjmu, takže základní nezabavitelnou částku (jako součet nezabavitelných částek na povinného dlužníka a na vyživované osoby) nelze ztotožňovat s nezabavitelným minimem, jak se v praxi často děje.
Nezabavitelné minimum se sice může rovnat základní nezabavitelné částce, ale pokud je příjem vyšší, než základní nezabavitelná částka, tak je i nezabavitelné minimum povinného dlužníka vyšší.
Rozdělení zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek na třetiny
Pokud je zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky rovna nebo nižší než 31 521 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách.
(Maximální výše jedné třetiny z 31 521 Kč je 10 507 Kč. Zbytek odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.) Nad částku 31 521 Kč se sráží již bez omezení (vše tedy připadá na úhradu dluhů povinného dlužníka). Jak se s touto částkou zachází, přiblížíme dále.
Okamžitá aplikace změn
Do r. 2024 jsme byli zvyklí na to, že nové nezabavitelné částky a další parametry exekučních srážek pro nový kalendářní rok ovlivňují až mzdu za leden daného roku, zúčtovanou a vyplácenou v únoru, zatímco mzda za prosinec roku předchozího vyplácená v lednu následujícího roku je ještě zúčtována podle nezabavitelných částek pro předchozí kalendářní rok.
V roce 2025 tomu však bylo jinak, nové parametry srážek ze mzdy se uplatnily již při zúčtování a výplatě mzdy za prosinec 2024 v lednu 2025.
A obdobně tomu tak je i tentokrát v r. 2026 a bude tomu tak i nadále.
Platnost parametrů po celý kalendářní rok
Nově uplatňovaný princip (víceméně okamžité aplikace meziročně nových parametrů) zakotvený v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách nově od 1. 1. 2025 je nyní od 1. 1. 2026 upraven novou formulací: Při výpočtu nezabavitelných částek a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, se použije částka životního minima jednotlivce, částka normativního nájemného a částka energetického paušálu ve výši k 1. lednu kalendářního roku, do kterého spadá výplata mzdy.
Od 1. 1. 2026 proto nelze použít při daném výpočtu částku normativních nákladů na bydlení, ale veličiny, které ji nahradily.
Znamená to však i to, že zvýšení životního minima jednotlivce na 5500 Kč od 1. 5. 2026 se na srážkách ze mzdy neprojeví, k valorizaci nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy se to v r. 2026 neprojeví.
Přečtěte si také:
Navýšení životního minima nabírá zpoždění. Od kdy vzroste a jaké dávky to ovlivní?
Postup při provádění srážek po třetinách zbytku čisté mzdy dle druhu pohledávky
1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob – věřitelů (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.
Absolutní přednost má výživné
Dochází-li srážkám z 2. třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.
Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného.
(Nepostačí-li částka sražená z 2. třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.)
Nebylo-li by však částkou sraženou z 2. třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z 2. třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Pokud 2. třetina zbytku čisté mzdy nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1., aby z ní byly uspokojeny.
A pak jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z 1. třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.
Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve 2. třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, jak už jsme naznačili, uspokojují se ještě z 1. třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.
Pořadí pohledávek se přitom řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Příklad poměrného uspokojení pohledávek
Shodou okolností byly zaměstnavateli doručeny dva exekuční příkazy pro přednostní i nepřednostní pohledávku téhož dne.
Příslušná třetina zbytku čisté mzdy činí 5000 Kč. Přednostní pohledávka činí 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč. Pohledávky budou uspokojovány poměrně bez ohledu na to, že jedna je přednostní a jedna nepřednostní. Celková výše pohledávek je součtem 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč.
Vypočteme poměrné číslo jako podíl částky, z níž se sráží, tedy 5000 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,03125.
Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částku 2812,50 Kč ohledně přednostní pohledávky ve výši 90 000 Kč a částku 2187,50 Kč ohledně nepřednostní pohledávky ve výši 70 000 Kč, které budou ze mzdy sráženy.
Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.
Co zůstává dlužníkovi a co se sráží ve prospěch věřitelů
Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu.
Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Rozlišení přednostních a nepřednostních pohledávek
Přednostní pohledávky specifikuje ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. Přednostními pohledávkami jsou:
- pohledávky výživného včetně pohledávek výživného, které byly postoupeny, a pohledávky na úhradu úplaty za postupované pohledávky výživného;
- pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
- pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;
- pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
- pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
- pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
- pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory a dávce státní sociální pomoci,
- pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
- pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
- pohledávky za náhradní výživné.
Nepřednostní pohledávky
Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. V praxi jde např. o nezaplacený výsledek (nedoplatek na) vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn.
Spadají sem nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné (hromadné) dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka ze zápůjček (tzv. půjček), úvěrů, přečerpaných kreditních karet apod.
Nepřednostní pohledávky: postup závisí na počtu exekucí
Je-li v rámci exekuce sráženo ze mzdy toliko pro nepřednostní pohledávky, sráží se vždy jen z jedné třetiny (z 1. třetiny) zbytku čisté mzdy. Ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (1. a 2. třetiny) se případně sráží v případě uspokojování přednostních pohledávek.
Jsou-li však na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí (exekuce) k vymožení splatných peněžitých pohledávek (a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí bylo doručeno plátci mzdy resp. jiného příjmu), pak se sráží ze dvou třetin zbytku čisté mzdy (čili 1. a 2. třetiny).
To však neplatí, doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu 2. nebo 3. stupně nebo sirotčí důchod (anebo plátce důchodů zjistil ze své úřední činnosti, že dlužníkovi byl alespoň jeden z výše uvedených důchodů přiznán a srážky jsou prováděny z takového důchodu).
Dochází-li ke srážení ze dvou třetin zbytku čisté mzdy z důvodu 4 a více exekučně vymáhaných pohledávek, pak se 2. třetina (zbytku čisté mzdy – jinak určená pro vydobytí přednostních pohledávek) přičte k 1. třetině (zbytku čisté mzdy – určené pro vydobytí nepřednostních pohledávek).
Jsou-li však vedle nepřednostních pohledávek vymáhány i přednostní pohledávky, uspokojují se z 2. třetiny přednostní pohledávky a k 1. třetině se připočte (samozřejmě jen) zbývající část (z 2. třetiny).
V dalším pokračování budeme uvedená pravidla ilustrovat na názorných příkladech.
ČLÁNKY DO MAILU