Hlavní navigace

Jak si vás banky prověřují, než vám poskytnou úvěr?

10. 5. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Než vám banka půjčí, důkladně si vás proklepne. Jaké všechny faktory hrají při schvalování úvěru důležitou roli?

Konečnému schválení bankovního úvěru předchází podrobné posouzení schopnosti ho splácet. Banka musí v těchto věcech postupovat obezřetně, aby se nedostala do situace, kdy bude mít velkou skupinu klientů v platební neschopnosti. To by mohlo v konečném důsledku ohrozit její fungování i udělenou bankovní licenci.

Možná schvalovací procesy považujete za zbytečné a zdlouhavé. Je nutné si ale uvědomit, že banky v úvěrech půjčují peníze, které si u nich jiní uložili na vkladech. Pokud mezi ně patříte, je důkladné prověřování žadatelů o úvěr ve vašem nejlepším zájmu.

Budete schopni splácet?

Jak banky své klienty prověřují? To je samozřejmě z velké části tajemství, aby žadatelé o úvěr nemohli své žádosti účelově přizpůsobovat. Každá banka rizika vyhodnocuje trochu odlišně a není ochotna nechat okolí nahlížet pod pokličku. Přesto jsou si modely, které k tomu využívají, logicky v mnohém podobné.

Oddělení řízení rizik má vyhodnotit, zda bude žadatel v budoucnu schopen úvěr splácet, a využívá k tomu data dostupná v rámci celé finanční skupiny.

Dále nahlíží do řady rejstříků, které napoví o případné úvěrové historii a platební morálce.

Spolehlivost žadatele hodnotí tzv. skóringový model, ze kterého vzejde skóre žadatele. Referuje o tom, s jakou pravděpodobností svůj úvěr splatíte/nesplatíte.

Ačkoli se banky často v souvislosti s poskytováním úvěrů zaklínají formulí „individuální přístup“, velkou část vyhodnocování dělá počítač. Je to rychlejší, levnější, objektivnější a tím i bezpečnější. U úvěrů nižší hodnoty může být proces schvalování i plně automatizovaný. Schvalovací proces je u drtivé většiny nezajištěných úvěrů plně automatizovaný do té míry, že klienti vidí své předschválené úvěrové linky přímo v internetovém a mobilním bankovnictví George. Pouze v jednotkách procent úvěrů probíhá schvalování skrze úvěrového specialistu, uvedl pro Měšec.cz Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

Při zpracování žádostí o úvěry využíváme roboty. Zejména v období splátkového moratoria se jejich pomoc ukázala jako významná, řekl nám také Michal Teubner z Komerční banky.

Zmíněné hodnoticí struktury jsou většinou vlastně statistickými modely a pracují s různými druhy dat. Behaviorální skóring například zohledňuje splácení předchozích úvěrů nebo hodnotí vaše chování na běžném účtu a na základě toho vyhodnocuje některé rizikové počínání.

Socio-demografické hodnocení zase zohledňuje váš věk, rodinný stav, způsob obživy nebo počet dětí. Jako zaměstnaný žadatel s rodinou budete mít pravděpodobně větší motivaci splácet úvěr na bydlení než mladý holobrádek bez závazků, který si plánuje pořídit vlastní dům.

Ekonomický skóring pak porovnává příjmy a výdaje a poukazuje na to, kolik si můžete dovolit splácet.

Programy jisté ukazatele sledují i v průběhu splácení, z preventivních důvodů. Banka tak může klienta včas kontaktovat a situaci s ním řešit, například změnou výše splátek.

Kromě výkonných skóringových modelů využíváme například automatické čtení dokladů (klient po nahrání dokladů už nemusí vypisovat údaje) nebo možnosti, které nám umožňuje směrnice PSD2, uvedla pro Měšec.cz Jana Pokorná, mluvčí Air Bank, a vysvětlila, že pokud od klienta potřebují například výpis z účtu, který má v jiné bance, tak s jeho souhlasem se mohou díky PSD2 připojit k druhé bance a požadovaný dokument si stáhnout, což urychlí a zjednoduší proces žádosti.

Nešijete na nás boudu?

Dále bankovní systémy pomáhají předcházet úvěrovým podvodům a upozorňují na podezřelé události nastalé během procesu žádání o úvěr.

Pomáhají odhalit například využití falešných nebo ukradených dokladů, uvádění nepravdivých informací nebo bojují proti tzv. bílým koním.

Jak ve svém článku uvedl Zbyněk Kalabis, banky během schvalovacího procesu využívají i speciální programy zaměřené na odhalování úvěrových podvodů (tzv. fraud scorecard). Fraud scorecard určuje, jak vysoká je pravděpodobnost, že klient bude jednat podvodně. Žádost klienta o poskytnutí úvěru je tímto softwarem zařazena do jedné ze tří skupin podle pravděpodobnosti úvěrového podvodu – žádost o úvěr je buď schválena, nebo zamítnuta, resp. musí být dále přešetřena příslušnými bankovními úředníky, vysvětlil Kalabis.

Dodal také, že softwarové nástroje banky analyzují a vyhodnocují i informace o již odhalených podvodech, aby přispěly k úpravě a větší efektivitě kontrolních postupů a dalších vnitřních procesů banky.

Cenné informace

Jak už jsme uvedli, banky, kromě námi uvedených informací v žádosti, mohou získávat data i v rámci své finanční skupiny. Je logické, že o žadateli chtějí mít co nejvíce informací. Vám to může pomoci, protože pro banku budete čitelnější, pokud uvidí, že jste v minulosti řádně už nějaký úvěr splatili.

Je častým mylným dojmem, že nejdůvěryhodnějším žadatelem je pro banku vždy klient bez jakékoli úvěrové historie. Statisticky jsou klienti bez úvěrové historie spíše průměrní co do schopnosti splácet. Pozitivní úvěrová historie je rozhodně pro klienta lepší a takoví klienti obecně dostávají ty nejlepší úrokové sazby, potvrdila Pokorná.

Kromě toho banky samozřejmě využívají i řadu rejstříků. Jmenovitě to bývá Bankovní registr klientských informací (BRKI), Nebankovní registr klientských informací (NRKI), Centrální registr úvěrů, SOLUS, registr exekucí a insolvenční rejstřík.

Reportování do registrů

Pravidla pro reportování do registrů jsou pevně daná a pro všechny napojené banky závazná. Do registrů pravidelně sdílí informace o tom, kolik dní je ten který klient v prodlení a jaká je jeho dlužná částka.

Nesplácení hlásíme ihned, když klient nezaplatí v rámci daného měsíce, řekl nám Jakub Heřmánek, mluvčí Fio banky s tím, že tento zápis po určité době zmizí. Délka této doby závisí na pravidlech daného registru.

V registru se tak může objevit i menší zpozdění se splácením, které vám následně může negativně ovlivnit bonitu. V BRKI jsou ale k dispozici i údaje o tom, že jste po svém případném „zakopnutí“ začali opět řádně splácet.

Co vám může ukrást bonitu?

Do některých registrů se propisují i úvěrové produkty, které jste si sjednali, ale nevyužíváte je. Mohou vám tak snížit bonitu, aniž byste je reálně spláceli.

Pravděpodobně vás nepřipraví přímo o celý úvěr, ale mohou snížit výši prostředků, kterou vám banka bude ochotna poskytnout. Proto je vhodné přemýšlet, jestli opravdu potřebujete sjednat kontokorent, kreditku nebo možnost vyšších odložených plateb.

I když je máte roky sjednané a nevyužité, banka je musí započíst, protože potenciálně představují snížení příjmu další splátkou v případě, že byste se je rozhodli v budoucnu čerpat.

Banky při hodnocení vaší bonity zohledňují všechny úvěry, tedy spotřebáky, kreditky, splátkový prodej, hypotéky, kontokorenty, leasing, nebankovní půjčky i úvěry ze stavebního spoření.

Proč banky zamítají žádost o úvěr?

Důvodů, proč banky zamítají žádost o úvěr, je několik. Vy se je ale nemusíte dozvědět. Bohužel, banka klientovi nemůže sdělit důvody zamítnutí poskytnutí půjčky, což bývá občas nepříjemná situace. Pokud se toto stane, pak doporučuji, aby si klient nechal od všech svých bank sdělit, zda jim něco nedluží. Ideální je projít i platby za domácnost, telefony, internet apod. Na to se nejčastěji zapomíná, řekla nám tehdejší mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.

Dalším nejčastějším důvodem pro zamítnutí žádosti je podle vyjádření bank nedostatečný příjem nebo riziko dluhové pasti kvůli již čerpaným úvěrům.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).