Jenže nic, co by se dalo použít jako platidlo, co nelze vyrobit nebo vytěžit neexistuje. Napadají mě jedině pozemky, kterých je omezené množství. Problém je ovšem v jejich rozdílné kvalitě a ceně a špatné dělitelnosti (pro různé druhy použití je třeba různá velikost pozemku, na jednom metru čtverečním si dům opravdu nepostavíte, i kdybyste těch metrů měli tisíc, potřebujete je vedle sebe).
Další případ komoditních peněz je wampum. Korálky z bílých a černých mušlí, používané jako platidlo indiány a posléze osadníky v New Yorku (tehdy se jmenoval Nieuw Amsterdam). Hodnota korálků byla závislá na úrodě mušlí a např. klesla mezi lety 1650 a 1659 trojnásobně (ze 6 bílých nebo 3 černých za „pětník“ na 16 ks za pětník (dvacetina holandského zlaťáku)). Pak se objevil spekulant který korálky stahoval z oběhu, když jejich hodnota klesala a uvolňoval, když hodnota rostla. V roce 1665 tak stál pětník jen 3 bílé korálky (tedy pětkrát tolik, co v roce 1659). Wampuny se platilo ještě v 18. stolení. Pak byl vymyšlen stroj na jejich výrobu a tím byla jejich funkce jako platidla zpečetěna.