Obilí nesplňuje prakticky žádné kritérium, které dělá peníze penězi:
1) Není trvanlivé, není tedy uchovatelem hodnoty
2) Nekoncentruje vysokou hodnotu v malém objemu
3) Nelze jej použít jako prostředek směny (představa, že si kupuju auto za 3 vagony obilí je směšná, 20 zlatých je daleko realističtějších)
4) Je závislé na systému, opět na nějaké centrální bance, která bude byrokraticky stanovovat, že 100Kč je 10 kilo obilí. Zlaté a stříbrné mince naproti tomu mohou obíhat, mohou být vydávány kýmkoli důvěryhodným, zcela spontánně, bez jakékoli centrální byrokratické moci. Co se stane, když systém klekne? Kdo mi dá moje obilí? Moje zlaťáky v mém sejfu mi nikdo nevezme.
5) Au a Ag jako peníze (globální!) fungují již nyní – zlatou investiční minci vám za papírové peníze smění kdekoli na světě, včetně pražských směnáren. Větší roli nepřevzaly pouze proto, že státy zlato a stříbro omezují a zakazují, násilím/zákonem lidem vnucují své inflační papírky. Tento tlak je ale nepřirozený a nevydrží dlouho.
6) Au a Ag má tradici, je v myslích lidí zapsané jako ty pravé, trvanlivé a neinflační peníze. Používalo se jako globální měna po staletí – a jistě ne bez důvodu, ty důvody stále trvají.