Příroda je v posledních letech snad ještě nevyzpytatelnější než dříve. Vichřice, záplavy, zemětřesení či tsunami ve světě každoročně páchají škody za stovky miliard korun. Řada z katastrofických jevů se nevyhýbá ani České republice a každoročně nějaký povětrnostní či klimatický jev způsobí citelné živelní škody.
10 největších živelních škod v České republice
Přestože se loňské povodně a orkán Xaver jevily jako velmi ničivé živly, více než dvojnásobně je překonaly povodně z roku 2002.
Bojíme se ohně, dostihne nás vichřice
Z průzkumu České asociace pojišťoven vyplývá, že většina Čechů (79 %) má zprostředkovanou zkušenost s pojistnou událostí způsobenou přírodními živly. Bezprostřední zkušenost má 14 % z rozsáhlého vzorku dotázaných. Největší strach mají z požáru (72 %), téměř polovina lidí se obává škod způsobených úderem blesku a vichřicí (44 %) a třetí nejobávanější škodou je krupobití (41 %). Paradoxně nejčastěji však dotazovaní v reálném životě řešili škody způsobené povodní,
popisuje vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.
Tuto skutečnost potvrzují také pojišťovny, které jako nejčastější pojistné události uvádějí právě povodně a záplavy. Průměrná výše škod z těchto živelních událostí činí 167 000 Kč. Druhým nejrozšířenějším živlem je vichřice s průměrnou výší škod 30 000 Kč. Třetí pozici pak obsadilo krupobití, které v průměru páchá škody za 47 000 Kč. Ze studie vyplývá, že požáru není třeba se zase tak obávat, protože je z hlediska četnosti mezi živly na posledním místě. Na druhou stranu, když už vypukne, představuje živel nejničivější – škody činí v průměru 500 000 Kč.
Četnost a druhy živlů jsou napříč republikou rozloženy překvapivě nerovnoměrně. Přestože má mnoho lidí povodně zafixovány zejména v souvislosti s Moravou, statistika za loňský rok mluví přesně opačně. Povodněmi byly nejvíce zasaženy Čechy, a to od jihu až na sever, kde činily nejčastější živelní katastrofu. Naopak na Moravě se s nimi lidé potýkali relativně málo a častěji zde museli řešit problém vichřic. Specifická situace nastala ve Zlínském kraji, kde 35 % všech živelních pohrom činily kroupy. Blesků si nejčastěji „užili“ na Vysočině, kde činily 15 % všech živelních škod. Požáry pak ničily zejména v Jihomoravském kraji (12 %).
Jak se tedy proti živlům správně pojistit? Existuje několik tipů, kterými je dobré se při sjednávání pojištění řídit.
Pojištění se liší cenou, ale i krytím
V případě pojištění nemovitosti narazíte na širokou škálu možných pojistek, mezi kterými se člověk snadno ztratí a bude mít tendenci volit tu nejlevnější. Ta však nemusí být zároveň nejvýhodnější a pokud dojde k plnění, může vás nechat ve štychu. Proto je vhodné prostudovat si maximální krytí v případě různých pojistných událostí a dobře zvolit podle toho, co byste mohli nejspíše potřebovat (a přitom nezapomínat ani na živly, s nimiž příliš nepočítáte).
Zaměřte se také na oddíl výluk, tedy specifické případy, na které se pojištění nevztahuje. Pojišťovny operují s různými sadami výluk a před sjednáním pojištění je nutné se s nimi seznámit. Jinak byste mohli na první pohled získat dobrou pojistku za skvělou cenu, ale pak splakali nad výdělkem. Některé pojišťovny například stanovují přísný rozsah maximálního plnění v rizikových oblastech – například těch často postihovaných povodněmi. Pokud rizikovou nemovitost vlastníte, může se vám dokonce stát, že vás některé pojišťovny nepojistí.
Aktualizace pojištění
Mnoho lidí se bohužel domnívá, že když si svou nemovitost jednou pojistili, mají klid napořád. Klid je to ale jen zdánlivý. Platí, že pojišťovna vám v případě plnění poskytne jen to, za co jste celou dobu platili. To znamená, že pokud ještě dnes platíte pojistku ve stejné výši jako na začátku devadesátých let, budete s pravděpodobností hraničící s jistotou podpojištěni. Cena nemovitostí vzrostla a za to, co v případě plnění obdržíte od pojišťovny, nebudete schopni majetek uvést do původního stavu.
Pojištění není třeba aktualizovat každý rok, jednou za několik let je ale dobré se přesvědčit, zda náhodou nepatříte k těm podpojištěným. Takové pojištění může vyjít draho: pojistku platíte a pak stejně nedostanete dost. Chcete-li mít klid, požádejte pojišťovnu čas od času o aktualizaci pojistky. Výsledkem pravděpodobně bude vyšší pojistné, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že také hodnota vaší nemovitosti stoupá. Některé pojišťovny nabízejí také pojistku na tzv. „novou hodnotu“, kdy od pojišťovny obdržíte takové pojistné plnění, které vám umožní majetek obnovit na úrovni současných pořizovacích cen.
Často se na aktualizaci pojištění zapomíná i tehdy, dojde-li k rekonstrukci nemovitosti, případně nabytí majetku vyšší hodnoty. Opět platí, že podobné změny si musíte ohlídat a sami je pojišťovně nahlásit.
Jak hlásit pojišťovně živelní škodu
Pokud zaznamenáte škodu způsobenou živlem, bezodkladně se obraťte na svou pojišťovnu. K oznámení škody budete potřebovat formuláře, které jsou ke stažení na webových stránkách vaší pojišťovny. Zároveň byste neměli zapomenout zdokumentovat škody pomocí fotoaparátu. Škody se vám pak bude lépe prokazovat. Důležité je to především při plošných živelních pohromách, kdy jsou likvidátoři vytížení a nedostanou se k vám hned. Vy přitom budete chtít škody začít odstraňovat, například proto, abyste zabránili vzniku dalších. Jakmile likvidátor dorazí, škody (případně fotografie) na místě zkontroluje a zaeviduje. V této chvíli byste měli mít po ruce pojistnou smlouvu.
Pojišťovny upozorňují na to, že klienti:
- neumí popsat škodu,
- uplatňují škodu z jiného druhu pojištění (nemovitost x domácnost),
- dodávají často irelevantní podklady (kalkulace místo faktur),
- uvádějí nesprávná čísla smluv, zapomínají vyplnit důležité údaje – např. kontakty, bankovní spojení atd.
Pojištění nemovitosti nechrání domácnost a naopak
Podle České asociace pojišťoven dochází k častým záměnám pojištění nemovitosti a domácnosti. To může vyjít opravdu draho. Pokud si například zřídíte pojištění domácnosti a zasáhne vás požár, obdržíte od pojišťovny plnění pouze za věci v domácnosti, nikoliv prostředky na renovaci či znovuvybudování nemovitosti. Stejně tak platí, že pokud máte pojištěnu jen nemovitost a povodeň vám zničí veškeré vnitřní vybavení, nemáte nárok na pojistnou náhradu. Proto není od věci mít pojistky obě. Pokud si je sjednáte v rámci jedné smlouvy, obdržíte od pojišťovny obvykle nějakou tu slevu.
Na co si dát pozor při sjednání pojištění, během jeho trvání nebo při škodní události?
- Před uzavíráním pojistné smlouvy se dobře zamyslete nad skutečnou celkovou hodnotou svého majetku. Té by měla odpovídat tzv. „pojistná částka“, na kterou majetek pojistíte. Pokud ji úmyslně snížíte, získáte sice nižší pojistné, ale zároveň budete mít svůj majetek podpojištěný. Pokud se vám stane škoda, peníze, které získáte od pojišťovny, vám neposkytnou potřebnou náhradu.
- Při sjednávání pojistné smlouvy se zaměřte zejména na rozsah pojištěných rizik a pojistného krytí.
- Informujte se předem o výši limitů pojistného plnění a o výlukách z pojištění. Výrazy, jež neznáte, a informace, kterým nerozumíte, si nechte předem vysvětlit.
- Mějte na paměti, že smlouva zaniká výpovědí nebo dohodou, nikoli přerušením placení pojistného. V případě, že dojde k úmrtí původního pojištěného, informujte se, je-li smlouva platná a do kdy.
- Pojistnou smlouvu aktualizujte vždy při větších investicích do nového vybavení bytu/domu, popřípadě při rekonstrukci objektu.
- Pečlivě uchovávejte pořizovací doklady k cennějším předmětům.
- Pokud vás postihne živelní pohroma, pečlivě zdokumentujte napáchané škody například natočením videa a vytvořte seznam zničených a poškozených věcí. Usnadníte tím plynulost vyřízení vaší škody.