Hlavní navigace

Jak se liší práce z domova od běžného chození do práce?

25. 7. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Nejen jako osoba samostatně výdělečně činná, ale i jako zaměstnanec můžete pracovat „doma“ – mimo pracoviště zaměstnavatele. Co vás čeká? Jaká pravidla pro to upravuje zákoník práce?

Zákoník práce nezakazuje, aby výkon práce pro zaměstnavatele byl vykonáván v jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele. Čtěte také: Odmítáte dojíždět 300 km do práce? Při výpovědi se vás nezastane ani soud

Podmínkou pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele je dohoda zaměstnavatele s vámi o tom, že budete práci konat podle dohodnutých podmínek v jiném místě. Není podmínkou, aby tímto místem bylo vaše bydliště, i když to obvykle bude nejčastější případ. Je-li dohodnut výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, zákoník práce v ust. § 317 zákoníku práce stanoví odchylky od obecných pravidel zákoníku práce, které obecně výkon v pracovněprávním vztahu upravují.

isifa.com
Isifa.com

Ilustrační obrázek

Zaměstnavatel, který využívá vaší práci mimo svá pracoviště ojediněle, může sjednat podmínky výkonu této práce při dohodě s vámi. Jestliže však zaměstnavatel využívá vaší práce mimo pracoviště ve větším rozsahu, přichází v úvahu, aby pravidla byla stanovena ve vnitřním předpisu.

Volná pracovní doba

Podle ust. § 317 písm. a) zákoníku práce se na zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele, nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Znamená to, že zaměstnanec má možnost objem vykonávané práce vykonat v době, kterou si sám určí, bez ohledu na to, zda je všední pracovní den, anebo sobota či neděle nebo svátek.

Může pracovat v kteroukoliv denní dobu, např. v noci. Není však vyloučeno, aby zaměstnavatel se zaměstnancem sjednal, že vyžaduje, aby zaměstnanec v určitou konkrétně vymezenou dobu práci konal. Toto ujednání bude praktické zpravidla tam, kde výkon práce zaměstnance vyžaduje součinnost s jinými zaměstnanci, potřebné může být určení konkrétní pracovní doby i v případech telefonických konferencí apod.

Pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu za dobu prvních 14 kalendářních dní (resp. v době od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 prvních 21 kalendářních dnů) pracovní neschopnosti je však nutno, byť třeba jen fiktivně, rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu do směn.Tip: I brigádník na neschopence může mít nárok na náhradu odměny a nemocenské

Zákonem stanovená výjimka se týká rozvrhování pracovní doby, nikoliv však její délky. Znamená to, že objem práce musí odpovídat stanovené týdenní pracovní době, přičemž ale není vyloučeno, aby byla pracovní doba sjednána jako kratší.

Omezený nárok na pracovní volno

Zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště zaměstnavatele, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci, pokud nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se upravují osobní překážky v práci na straně zaměstnance, nestanoví jinak. U některých překážek v práci uvedených v příloze tohoto nařízení pracovní volno přísluší i zaměstnancům, kteří vykonávají práce v jiném místě než je pracoviště zaměstnavatele. Konkrétně se jedná o svatbu a úmrtí uvedené v bodě 5 a 6 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytuje na:

  • a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
  • b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,
  • c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.

Pracovní volno se poskytuje na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytuje rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Pracovní pomůcky a bezpečnost práce

Zaměstnavatel musí stanovit, v jakém rozsahu bude zaměstnance vybavovat pracovními pomůckami, předměty či nástroji potřebnými k výkonu práce či se zaměstnancem dohodne použití jeho vlastních prostředků, které bude k výkonu práce používat, např. vlastního počítače apod. Zaměstnavatel by si měl rovněž zajistit možnost kontroly místa, v němž bude zaměstnanec práci vykonávat, protože sjednání jiného místa výkonu práce, než jsou pracoviště zaměstnavatele, obecně zaměstnavatele nezbavuje plnění povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti při ochraně zdraví při práci hradí zaměstnavatel, a musí je tedy hradit i v případech domáckých pracovníků. Zaměstnavatel je tak povinen i v těchto případech zaměstnance proškolit, případně se zaměstnancem dohodnout prohlídku místa, v němž bude práci vykonávat. Tip: „K****, nelezte tam na ty světlíky, můžete sletět“

I v případě zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele, se stále jedná o zaměstnance a pracovně-právní vztah, a proto s výjimkou odchylek uvedených v ust. § 317 zákoníku práce nemá tato situace žádný vliv na jakákoliv další práva a povinnosti. Všechna ostatní práva a povinnosti vyplývající ze sjednaného pracovního poměru jsou zcela shodná s právy a povinnostmi zaměstnanců, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele.

Zaměstnanci přísluší za vykonávanou práci mzda nebo plat nebo odměna, pokud je práce vykonávána v režimu dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Čtěte také: Změna: od roku 2012 na dohodu odpracujete až 300 hodin ročně

dan_z_prijmu

Pro poskytování mzdy nebo platu či odměny z dohod platí obecná úprava s výjimkou zásady, že zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno, náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek (ust. § 317 písm. c) zákoníku práce). Tip: Za přesčasy už vám zaměstnavatel platit nemusí

Použitá literatura: Práce z domova z pohledu zákoníku práce, Verlag Dashöfer, 9. 5. 2013

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).