Hlavní navigace

Jak se daní virtuální měny? Část zisku odvedete vždy, bitcoin je pro berňák věc

Aktualizováno: Doplnili jsme vyjádření finanční správy k jednomu ze čtenářských dotazů - zda jde, nebo nejde o dočasný příjem, který je od daně do 30 tisíc korun osvobozen. Nejde. (12. 12. 2017 13:27)
Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Radost z pohádkového zbohatnutí může lehce zkazit zjištění, že patnáct procent ze zisku se odvádí státu. Zjistili jsme, jakými pravidly se danění řídí a proč u virtuálních měn neplatí tříleté období, po kterém se nedaní zisky z investic.

Doba čtení: 7 minut

V době, kdy cena bitcoinu i některých dalších virtuálních měn roste „do nebes“, bude řada lidí vybírat zisky. Radost z pohádkového zbohatnutí, když jen letos bitcoin zvýšil svou hodnotu na zhruba patnáctinásobek, může mírně zkazit zjištění, že zisk z bitcoinu podléhá dani z příjmů. Ta tvoří 15 procent z rozdílu nákupní a prodejní ceny.

Pokud vás napadá, že mají výhodu ti, kdo bitcoiny drží déle jak tři roky, tak se pletete. Finanční správa totiž na virtuální měny pohlíží jako na věc, což v praxi znamená, že se na ně nevztahuje takzvaný časový test, který platí u jiných investic. I po třech letech držení tak zisk z virtuálních měn – na rozdíl třeba od akcií – není od daně z příjmů osvobozen.

Měšec.cz zjišťoval podmínky danění u Generálního finančního ředitelství a přináší základní pravidla.

Bitcoin je věc

Aby byl zisk z virtuálních měn správně zdaněn, je třeba si nejdříve určit, co vlastně bitcoin a jeho alternativy jsou. Finanční správa vychází ze stanovisek České národní banky, a tak jsou pro účely zdanění virtuální měny věci.

Zároveň ale finanční správa připouští, že situace není zcela jasná, protože jde o problematiku, na kterou nemyslí současné zákony. V případě sporu tak o konečném stanovisku budou rozhodovat až soudy.

Vysvětlení Petry Petlachové, mluvčí Generálního finančního ředitelství:

Bitcoiny (obecně všechny virtuální měny) finanční správa považuje z pohledu českého soukromého práva za věc v právním smyslu, a to za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Z dostupných stanovisek ČNB vyplývá, že bitcoiny nejsou bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze, nákup nebo prodej bitcoinů na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb ani bezhotovostní obchod s cizí měnou podle zákona o platebním styku (č. 284/2009 Sb.). Směna bitcoinů za oficiální měnu nenaplňuje znaky směnárenského obchodu a bitcoiny nevykazují ani znaky investičního nástroje – nemají povahu ani cenného papíru ani derivátu.

Generální finanční ředitelství ve svých odpovědích vyjadřuje názor na problematiku, která není konkrétně řešena současně platnou legislativou, a upozorňuje, že vznikne-li při aplikaci ustanovení zákona o daních z příjmů interpretační nejasnost, případně pochybnost, zda nedochází ke kolizi s jinou normou stejné nebo vyšší právní síly, může konečný a závazný závěr učinit pouze příslušný soud.

Jak zdanit zisk

Finanční správa připomíná, že se nemá danit jen zisk z obchodování s virtuálními měnami, ale také třeba zisk z případného těžení. To, podle jakých paragrafů a do jakých kolonek daňového přiznání se zisk z virtuálních měn zaznamenává, se pak určuje na základě toho, jestli jste ho dosáhli v rámci svého podnikání, nebo jako „prostá“ fyzická osoba.

Vysvětlení Petry Petlachové, mluvčí Generálního finančního ředitelství:

Z daňového hlediska lze konstatovat, že pokud používání bitcoinů generuje příjmy, je potřebné u transakcí s nimi určit, jestli podléhají zdanění, a pokud ano, pak určit i způsob zdaňování. Používání bitcoinů se přitom neomezuje jen na platbu za zboží nebo službu, bitcoiny jsou též tzv. těženy, směňovány za zákonné peníze a naopak (mezi jednotlivci, v tzv. směnárnách nebo ve speciálních automatech).

Zdanitelným příjem je zpeněžení vytěžených bitcoinů nebo jejich směna za jiné zboží nebo služby. Příjem dosažený prodejem bitcoinů může být u fyzických osob předmětem daně jako příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů (příjem ze samostatné činnosti), pokud je dosahován podnikatelem ve smyslu § 420 OZ v rámci jeho činnosti, resp. umístěn v jeho obchodním majetku, nebo jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů (tzv. ostatní příjem).

Výdaje se řídí obecnými pravidly, u ostatních příjmů je to podle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl (důkazní břemeno zde nese poplatník), a platí, že k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů ze samostatné činnosti se postupuje podle § 24 zákona o daních z příjmů.

Zjednodušeně lze tedy říci, že v případě příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů) se od příjmů odečtou veškeré výdaje vynaložené v souladu se zákonem o daních z příjmů na jejich dosažení, zajištění a udržení.  V případě ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů), lze pak uplatnit pouze výdaje vynaložené na dosažení příjmu, přičemž v rámci jednoho druhu příjmu (v tomto případě příjem z „obchodování s kryptoměnami“) lze kompenzovat zisky se ztrátami z jednotlivých transakcí v rámci tohoto druhu příjmu. V rámci zdaňovacího období lze však výdaje uplatnit pouze do výše příjmů.

Tři roky vás od daně neosvobodí

Když držíte třeba akcie déle jak tři roky, jejich následný prodej už je od daně osvobozen. U virtuálních měn to ale neplatí.

Vysvětlení Petry Petlachové, mluvčí Generálního finančního ředitelství:

Takzvaný časový test podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona o daních z příjmů se vztahuje na cenné papíry – od daně se osvobozuje příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem dobu tří let. Virtuální měny nejsou cenné papíry, proto nelze toto ani jiné osvobození uplatnit.

Nejde o příležitostný příjem

U příležitostného příjmu platí, že je od daně osvobozen, pokud příjmy z něj nepřesahují 30 tisíc korun za rok. To ovšem není případ virtuálních měn.

Vysvětlení Petry Petlachové, mluvčí Generálního finančního ředitelství:

Příjem z prodeje virtuální měny podléhá u fyzické osoby, která není podnikatelem (tzn. nemá virtuální měnu zahrnutou do obchodního majetku), zdanění podle § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Nejedná se o příjem z příležitostné činnosti (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP), nelze tedy uplatnit osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP. Poplatník podává daňové přiznání při splnění podmínek daných v ust. § 38g ZDP.

Vidí finanční správa na bitcoiny?

Jedna věc je povinnost zdanit, druhá věc je praxe. Připomeňme zde rovnou, že při nepřiznání daně a při případném doměření od finanční správy se jednak platí penále ve výší 20 procent z doměřené daně, a navíc se z této daně platí ještě úrok z prodlení ve výši 14 procent plus repo sazba ČNB (momentálně 0,5 %).

Má finanční správa nějaké nástroje, které jí umožňují hlídat tok peněz z virtuálních měn? Může tedy nějak kontrolovat, jestli lidé skutečně zisky z virtuálních měn daní? Například banky jí nemusí hlásit pohyb peněz na účty svých klientů z burz, kde se virtuální měny obchodují.

Finanční správa nemá přehled o tom, kolik už lidé v Česku odvedli na dani z příjmů ze zisku z virtuálních měn. Takovouto statistiku nevedeme; z daňových přiznání není primárně seznatelné, zda jsou příjmy v podobě virtuálních měn součástí příjmů, uvedených v daňovém přiznání, vysvětluje Petlachová.

FIN18_tip_v_clanku_Pejsa

Transakce s virtuální měnou ale finanční správa vnímá jako rizikové, což se projevuje například v praxi ručení při odvádění DPH.

Vysvětlení Petry Petlachové, mluvčí Generálního finančního ředitelství:

Jak vyplývá z právního řádu ČR, není finanční správa nadána pravomocí (a tudíž ani nástroji) „hlídat toky peněz z virtuálních měn“. Finanční správa primárně vykonává správu daní, při jejímž výkonu využívá všech možností, nástrojů a institutů, které jí jsou právním řádem ČR svěřeny. V situacích, kdy je finanční správou detekován (ať již z vlastní činnosti, či z činnosti další orgánů či třetích osob) pohyb finančních prostředků, který vzhledem k okolnostem konkrétního případu (skutkové situace) může být rozhodný pro správu daní, dochází ze strany správce daně v rámci výkonu jeho kompetencí k vyhodnocení této situace, a to obecně bez ohledu na skutečnost, zda tento pohyb souvisí s přesuny (koupě, prodej atd.) tzv. virtuálních měn či jiného zboží nebo služeb.

Právní řád ČR neukládá povinnost bank hlásit finanční správě pohyby peněz na účtu svých klientů z burz, kde se virtuální měny obchodují. Uvedené však neznamená, že banky nemají jiné ohlašovací a procesní povinnosti při detekci podezřelých obchodů (transakcí), a to bez ohledu na skutečnosti, které tyto obchody provázejí (např. zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v účinném znění).

Používání virtuálních měn při obchodních transakcích bylo s ohledem na princip jejich fungování vyhodnoceno do budoucna jako rizikové, a to zejména s ohledem na jejich možné zapojení do karuselových podvodů. Z tohoto důvodu došlo s účinností od 1. 7. 2017 k rozšíření okruhu situací vymezených v ustanovení § 109 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, při kterých příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou jeho poskytovatelem, a to o případ, kdy úplata za plnění je poskytnuta (byť jen částečně) virtuální měnou.

Mohlo by vás také zajímat: Projděte si, jak se vyrábí diamantový šperk

Našli jste v článku chybu?