Hlavní navigace

Jak pracovat v Německu a v Rakousku

5. 4. 2004
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Německo i Rakousko využívají přechodná ujednání ohledně pohybu pracovních sil, která znesnadňují českým občanům práci v našich sousedních zemí. Přesto za prací do Německa i Rakouska odcestovat budeme moci. Jak a na jaká omezení se musíme připravit?

Volný pohyb osob je jednou ze základních svobod zaručených právními předpisy Evropské unie. Zahrnuje i právo pobývat a pracovat v jiném členském státě. Zda se přestěhovat za prací do jiné země je závažné rozhodnutí, k němuž všichni potřebujeme vědět, jaká jsou naše práva a povinnosti. Jak to tedy bude v praxi?

Německo využilo možnosti použít přechodné období pro volný pohyb pracovníků, které prosazovalo již při samotných jednáních o našem přistoupení. O dalším postupu Německa bude rozhodnuto na základě vyhodnocení situace v prvních dvou letech po rozšíření. Používáním přechodného období pro volný pohyb pracovníků bude zmírněno užívání v současné době platných dohod o přístupu českých pracovníků na německý trh práce:

  • Ujednání o postupu při zprostředkování zaměstnání v Německu českým zájemcům na dobu nejvýše tří měsíců v průběhu jednoho roku.
  • Dohoda o vzájemném zaměstnávání českých a německých občanů za účelem rozšíření jejich odborných a jazykových znalostí.
  • Dohoda o vysílání českých pracovníků z podniků se sídlem v ČR k zaměstnání na základě smluv o dílo.

Tyto smlouvy budou i nadále platit. Podle platného práva pro pracovní povolení potřebují státní příslušníci z kandidátských zemí pro výkon zaměstnání v Německu během přechodného období i nadále pracovní povolení, které si musí opatřit před přijetím zaměstnání.

Rakousko o jakékoli liberalizaci neuvažuje a hodlá použít přechodné období pro volný pohyb pracovníků, který také prosazovalo již při samotných jednáních o přistoupení. Stále otevřenou možností liberalizace přístupu českých pracovníků na rakouský trh práce je sjednání dvoustranné smlouvy o zaměstnávání.

Neomezené právo na přístup k trhu práce

Pro státní příslušníky z kandidátských zemí, kteří jsou v okamžiku vstupu 1. května 2004 nebo potom nejméně dvanáct měsíců zaměstnáni u zaměstnavatele v Německu, počítá přístupová smlouva s tím, že získají neomezené právo přístupu na trh práce. Platí to rovněž pro rodinné příslušníky těchto zaměstnanců, kteří u nich v okamžiku vstupu bydlí nebo po pozdějším přicestování pobývali v Německu nejméně 18 měsíců.

Mimoto počítá přístupová smlouva pro pracovníky z kandidátských zemí s tím, že jim při novém povolování zaměstnání v Německu musí být dána přednost před povoleními pro pracovní síly z třetích zemí.

Činnosti, pro které může být v Německu uděleno pracovní povolení k přijetí do zaměstnání, vyplývají z úprav nařízení o výjimce ze zastavení získávání pracovníků a z nařízení o pracovních povoleních pro vysoce kvalifikované odborníky na informační a komunikační technologie.

Práce studentů v Německu

Studenti z kandidátských zemí, kteří by chtěli během studia pracovat v Německu, mohou vykonávat zaměstnání nanejvýš tři měsíce v roce. Pracovní povolení pro ně není potřebné. Maximální tříměsíční rámec může být vyčerpán buď na plný úvazek do 90 úplných pracovních dnů nebo na částečný úvazek do 180 půldnů. Možná je i kombinace.

Od pracovního povolení jsou také osvobozeni studenti, kteří jsou Centrálou pro zprostředkování práce během svého studia ve vlasti zprostředkováni do Německa na prázdninovou brigádu v délce nejvýše tří měsíců nebo na odborné praktikum na dobu nejdéle šesti měsíců.

Vlastníci podniků

Vlastníci podniků a OSVČ mohou neomezeně využít volného pohybu služeb pro svou vlastní činnost i pro nasazení svého klíčového personálu. Ke klíčovému personálu patří vedoucí pracovníci a osoby s vysoce odborně specifickou kvalifikací pro určité práce.

Nasazení jiných pracovníků podniku se sídlem v kandidátských zemích v Německu a Rakousku je omezeno přechodnými opatřeními v přístupové smlouvě.

Podle přístupové smlouvy může Německo nárokovat přechodná opatření v následujících sektorech služeb. V těchto oblastech je možné poskytování služeb s vlastním personálem z ČR pouze v rámci německého práva pro pracovní povolení a bilaterálních dohod.

  • Stavebnictví včetně příbuzných hospodářských odvětví
  • Úklid budov, inventáře a dopravních prostředků
  • Činnosti dekoratérů interiérů

Řemeslníci

Od 1. května mohou řemeslnické firmy z ČR pracovat v Německu podle předpokladů platného práva EU a příslušného národního práva. Akreditování řemeslníků ze zemí EU je v zásadě upraveno ve směrnicích o uznávání dokladů o profesní způsobilosti.

Řádným předpokladem pro samostatné provozování řemesla je minimálně šestiletá samostatná činnost nebo závislé zaměstnání jako vedoucí provozu v příslušném řemesle. Tato doba může být zkrácena na tři roky, jestliže existuje tříleté relevantní a státem uznávané vyučení v oboru nebo pětiletá profesní zkušenost jako závislého zaměstnance.

Dalším předpokladem je závěrečná zkouška uznávaná jako rovnocenná s německou mistrovskou zkouškou, k níž je nutno doložit případné scházející znalosti či dovednosti prostřednictvím vyrovnávacího kurzu nebo zkoušky způsobilosti.

Řemeslníci z ČR, kteří splňují předpoklady, si mohou po vstupu založit v Německu pobočku, poněvadž svoboda podnikání bude platit neomezeně okamžitě. Pokud by byly přeshraničně nabízeny řemeslné práce bez pobočky v Německu, platí pro nasazení vlastního personálu (s výjimkou tzv. klíčového personálu) v některých řemeslných oborech přechodná opatření ještě na dobu až sedmi let po vstupu.

Vzájemné uznávání profesních kvalifikací

Uznávání profesních kvalifikací je zapotřebí vždy, jestliže doklady o kvalifikaci jsou podle právních a správních předpisů platných v Německu pro přijetí nebo vykonávání profesní činnosti nezbytné. Doklady o kvalifikaci jsou vázány na vlastnictví diplomu nebo jiného dokladu o kvalifikaci. Jedná se přitom o vázané profese.

Základ pro uznávání profesních kvalifikací žadatelů z ČR tvoří od vstupu těchto zemí do EU směrnice pro uznávání EU. Pro jejich aplikaci neexistují opatření. U velkého počtu povolání hraje uznání profesní kvalifikace podřadnou roli, poněvadž přístup či vykonávání nejsou právně vázány na vlastnictví dokladu o způsobilosti.

Kandidátské země se budou od samého začátku zúčastňovat systému uznávání praktikovaného v EU. Vzájemné uznávání se bude uskutečňovat na základě směrnic EU o uznávání. Uznávání zahraničních profesních kvalifikací se bude uskutečňovat na žádost u příslušných úřadů.

Sociální otázky

Každý, kdo v Německu právoplatně vykonává zaměstnání, podléhá předpisům o pojistné povinnosti v Německu (platí to rovněž pro nás). Nezaměstnaní z kandidátských zemí nemají – stejně jako nezaměstnaní z ostatních členských zemí – podle komunitárních pravidel nárok na dávky z německého sociálního systému, pokud jdou do Německa za účelem hledání práce.

Důchodci z kandidátských zemí – stejně jako důchodci z ostatních členských zemí – mají právo na pobyt v Německu pouze tehdy, jestliže během pobytu nemusí nárokovat sociální pomoc a mají zdravotní pojištění pokrývající všechna rizika.

Rodinní příslušníci mají právo na pobyt za podmínky, že osoba, jejímiž rodinnými příslušníky jsou, má sama oprávnění k pobytu a poskytne přiměřené bydlení. Rodinnými příslušníky jsou manželka/manžel, příbuzní v sestupné linii, kteří ještě nedosáhli 21 let, příbuzní v sestupné a vzestupné linii, kterým zaopatření poskytuje osoba oprávněná k pobytu nebo její manžel/manželka. Druhové/družky mají, pokud jde o přicestování a pobyt, rovné postavení jako manželé/manželky. Rodinní příslušníci, kteří nejsou státními příslušníky členské země, podléhají i nadále vízové povinnosti.

Omezení poskytování služeb v Rakousku

Rakousko omezuje svobodné poskytování služeb. Zatímco v oblasti volného pohybu pracovníků neexistuje rozlišování podle oborů, v oblasti svobodného poskytování služeb ano.

V Rakousku se to týká oborů:

  • stavebnictví a příbuzné obory
  • zahradnické služby
  • úklidové a čistící služby
  • sociální služby a
  • bezpečnostní služby

Kdyby tedy nějaký podnik z těchto oborů se sídlem v ČR chtěl poskytovat přeshraniční služby s tím, že by vyslal zaměstnance do Rakouska nebo Německa, tak to po dobu trvání přechodných lhůt zásadně není možné. Ve všech ostatních oborech je od okamžiku vstupu neomezeně možné vykonávat práce přes hranice a vzít s sebou k tomu nutný personál.

Omezení svobodného poskytování služeb se týká pouze toho podnikatele, který při přeshraničním poskytování služeb nasazuje vlastní zaměstnance. Neplatí pro samostatné řemeslníky, kteří sami pracují. Ti mohou po vstupu poskytovat služby přes hranice, přičemž ale musí dbát platného evropského práva, podle kterého samostatný řemeslník musí dokázat hostitelskému státu svou způsobilost.

Omezení pracovního trhu
Doba po vstupu Svoboda poskytování služeb Předpoklad pro dodržení ochranné klauzule
Stavební, úklidové, sociální a bezpečnostní služby, poskytování služeb v zahradnictví Všechny ostatní služby
První fáze (0–2 roky po vstupu) žádné plná svoboda vstoupí automaticky v platnost
Druhá fáze (2–5 let po vstupu) možná plná svoboda jednostranné formální oznámení komisi (zda a do jaké míry bude dál vedena)
Třetí fáze (5–7 let po vstupu) pravděpodobně plná svoboda jednostranné formální prohlášení v případě závažných porušení trhu práce

Podrobné vysvětlení jednotlivých fází:

1. Fáze:

V rámci dvouleté přechodné lhůty je svoboda poskytování služeb v Rakousku pro výše uvedené obory vyloučena. To znamená, že poskytovatelé služeb v oblasti výše jmenovaných oborů nesmí nabízet poskytování služeb přes hranice do Rakouska.

2. Fáze:

Po uplynutí první fáze jsou staré členské státy povinny v rámci formálního oznámení informovat Evropskou komisi, zda dle dohodnutého přechodného režimu chtějí na další tři roky dále uplatňovat omezení přístupu poskytování služeb, nebo zda mají v úmyslu povolit svobodné poskytování služeb podle práva EU.

Jestliže Rakousko a Německo povolí svobodné poskytování služeb podle práva EU bez ochranné klauzule, nemusí učinit oznámení komisi.

skoleni_15_4

3. Fáze:

Jestliže pro Rakousko a Německo po pěti letech pořád ještě tato omezení platí, musí Evropské Komisi formálně oznámit, že chtějí tato omezení nechat v platnosti ještě další dva roky. To platí pouze pro případ, že členské státy mohou dokázat závažné porušení nebo ohrožení trhu práce. Zde se trvá na povinnosti zdůvodnění. Tím by byla potom dosažena maximální doba trvání sedmi let.

Nejpozději po sedmi letech po vstupu platí ve všech členských státech EU (i v Rakousku a Německu ve výše jmenovaných oborech) plná svoboda poskytování služeb.

Chystáte se pracovat v Rakousku nebo Německu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).