Hlavní navigace

Jak postupovat při rozvodu manželství, abyste se vyhnuli zbytečným komplikacím?

Autor: Depositphotos
Když se manželství dostane do fáze, kdy je nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, je třeba jej rozvést. Dozvíte se, jakým způsobem při rozvodu v ideálním případě postupovat, aby nedošlo ke zbytečným soudním tahanicím.
Jiří Matzner
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Podle zákonné definice se za manželství považuje trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví zákon, jehož účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Problematiku rozvodu manželství podrobně upravuje Občanský zákoník (OZ).

Podmínky a zákonné překážky rozvodu manželství

Podle zákona může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Existují však i určité zákonem předvídané situace, kdy k rozvodu manželství nelze přistoupit i za předpokladu, že je manželství rozvráceno a za jiných okolností by rozvedeno bylo.

Podle OZ totiž nemůže být manželství rozvedeno, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel a porušení manželských povinností se nedopustil, pokud by mu rozvodem byla způsobena zvlášť závažná újma a mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství – ledaže již spolu manželé nežijí alespoň po dobu tří let.

Co se týče zákazu rozvodu manželství v případě jeho rozporu se zájmem nezletilého dítěte, je nutné konstatovat, že z obecného pohledu samozřejmě rozvod v zájmu dítěte není, a to téměř vždy, jelikož v jeho důsledku dítě většinou ztrácí každodenní kontakt s jedním z rodičů. Pro uplatnění tohoto zákonného zákazu je proto rozhodující, zda by rozvod byl v rozporu se zájmem těchto dětí daným tzv. „zvláštními důvody“, mezi něž lze zařadit například invaliditu dítěte, fyzické nebo psychické postižení dítěte atp.

U druhého typu zákazu rozvodu manželství týkajícího se rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel, v žádném případě nepůjde ze strany soudu o zjišťování podílu viny druhého z manželů na rozvratu manželství. Zde se jedná o situaci, kdy manžel, který se na rozvratu manželství převážně nepodílel (bez ohledu na to, zda byl rozvrat zapříčiněn druhým manželem nebo objektivními okolnostmi, jako třeba neplodností jednoho z manželů, duševní chorobou, invaliditou apod.) a současně mu byla způsobena zvlášť závažná újma spočívající např. v tom, že je invalidní nebo se u něj v tomto období projevila závažná choroba, by rozvodem byl značně poznamenán. Pokud však spolu manželé už alespoň tři roky nežijí, tato zákonná překážka bránící rozvedení manželství se neuplatní.

Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zpravidla zjišťuje existenci a příčiny rozvratu manželství. Tento proces je obecně známý jako tzv. sporný rozvod a rozhodně lze doporučit se mu vyhnout. Za určitých zákonem stanovených podmínek je totiž možné, aby bylo manželství rozvedeno i bez zjišťování příčin rozvratu manželství, tedy tzv. nesporným rozvodem. Hlavním předpokladem nesporného rozvodu však je, aby se manželé byli schopni na všem shodnout. Bez toho nebudou schopni zákonné podmínky nesporného rozvodu splnit.

Podmínky nesporného rozvodu

Soud manželství rozvede prostřednictvím tzv. nesporného rozvodu, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství, pokud se k návrhu na rozvod podaný jedním z manželů druhý manžel připojí a dále se manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, dohodli na

  • úpravě poměrů svého dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil a na
  • úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a případně výživného pro dobu po rozvodu.

Současně musí být splněna i podmínka, že ke dni zahájení soudního řízení o rozvodu trvalo manželství minimálně jeden rok a manželé spolu již více než šest měsíců nežijí.

Manželství totiž není možné jen tak rozvést hned po jeho vzniku, čímž se zákon snaží předcházet nerozvážným rozvodům. Pokud však manželé všechny výše uvedené podmínky splní, soud jejich manželství rozvede, dospěje-li k závěru, že shodné tvrzení manželů ohledně rozvratu manželství je pravdivé.

Forma nesporného rozvodu, která předpokládá plnou kooperaci a shodu manželů na úpravě případných poměrů k nezletilému dítěti, úpravě majetkových poměrů a tak dále, je bezesporu cestou nejmenšího odporu pro dosažení „klidného a bezproblémového“ rozvodu. Ne vždy je však tento způsob rozvodu manželství tak jednoduše dosažitelný, jelikož vztah mezi manželi v této fázi zpravidla bývá už značně poškozen a dosažení dohody na natolik citlivých věcech, jako je péče o dítě nebo společný majetek, nebývá vůbec jednoduché.

S ohledem na formální stránku věci, dohody manželů o úpravě vzájemných majetkových poměrů, bydlení a případně výživného pro dobu po rozvodu musí být vždy uzavřeny v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Dohodou o úpravě majetkových poměrů zpravidla dojde k vypořádání společného jmění manželů, pokud manželé neměli uzavřenou předmanželskou smlouvu v režimu odděleného jmění, a dohodou o úpravě bydlení zase k vypořádání právního titulu ke společnému bydlení. Dohoda o výživném rozvedeného manžela není povinnou součástí předkládaných smluv a bývá uzavírána zpravidla v případech, kdy nárok na výživné některému z manželů opravdu vznikne, což není zcela samozřejmé.

Lepší se dohodnout

Nesporný rozvod je v každém případě tou lepší variantou, kterou se lze v případě rozvratu manželství vydat. Proto jednoznačně stojí za to se pokusit dohodu nalézt a splnit zákonem vyžadované podmínky k soudnímu rozhodnutí o rozvedení manželství, bez zjišťování existence a příčin jeho rozvratu. Pokud však nesporný rozvod i přes veškeré snahy nebude dosažitelný, samozřejmě to bez dalšího neznamená, že manželství rozvedeno nebude – celý proces rozvodového řízení se však může stát o poznání komplikovanějším a delším.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).