Upřímně, vůbec jsem nepochopil, co se nám autor článku snaží sdělit. Na začátku pracuje s RPSN, se současnou a budoucí hodnotou peněz a přitom srovnává 2 v reálu zcela nesrovnatelné půjčky (1 rok vs. 10 let).
A v další části se dozvím, že prostě stačí sečíst splátky, protože obvykle srovnávám úvěry naopak s podobnou splatností. Pokud je to tak, tak přece nemusím nic počítat, ale stačí mi právě to RPSN, které je přepočteno na nákladový úrok na roční bázi, kdy i jen toto číslo mi poměrově ukáže, který úvěr je výhodnější.
A pokud srovnávám úvěry s výrazně odlišnou splatností, tak tam je obvykle limitujícím faktorem výše měsíční splátky než celkový přeplatek. Protože pak i nevhodně zvolený spotřebitelský úvěr v "zanedbatelné" výši může být pro domácnost značnou zátěží.
Když např. při stejné RPSN je možnost zvolit mezi splatností 2 nebo 6 let, tak je sice pochopitelné, že ve druhém případě bude přeplatek znatelně vyšší (při současných úrocích o něco více než 3x), ale taky měsíční splátka bude o více než 60% nižší a nebude tolik zatěžovat a ohrožovat rodinný rozpočet.
Podobně třeba, jen v delším časovém horizontu a při vyšších měsíčních splátkách, tzn. rizicích, u hypotéky. Asi je a i v budoucnu bude výrazný rozdíl platit měsíčně po 10 let (a po nějakou dobu) "na hraně" třeba 20 tisíc nebo 25 let pouze 9 tisíc už teď "levou zadní".