Vydražit si dům v exekuční dražbě může také přinést hromadu starostí.
V roce 2001 jsem takový dům vydražil a a vydraženou cenu zaplatil. Nato ovšem český soud přijal odvolání povinného proti vydražení a dalších 8 měsíců jsem čekal na potvrzrení, že je dražba platná a jsem vlastníkem nemovitosti. Mezitím jsem již vesele splácel hypotéku, kterou jsem si na zaplacení vzal.
Když tedy byl dům neodvolatelně můj mohl jsem konečně požádat povinného, aby si sebral saky paky a dům uvolnil. Ten však prohlásil …
Ten však prohlásil, že nemá kde bydlet a že se nehne, dokud mu nezajistím náhradní bydlení. (v dražební vyhlášce nebylo zmínky, že by na vydražené nemovitosti vázla nějaká břemena!). Další rok a půl zabralo pravomocné vystěhování bez bytové náhrady, ale dům stále ještě nebyl můj. Povinný se odmítl vystěhovat a musel jsem požádat o výkon rozhodnutí o vystěhování.
Když jsem měl exekuční titul, obrátil jsem se na exekutora a ten mne potěšil. Buď zajistím, že si povinný odstěhuje svůj majetek dobrovolně(!), nebo zajistím prostory pro uskladnění jeho majetku. Jinak exekuci neprovede!
Se skřípěním zubů jsem tedy vyhradil prostor pro uložení věcí a čekal jsem pak další rok, než je exekutor (opět na můj návrh) rozprodal ve veřejné dražbě.
Celkem cca 36 měsíců tahanic, celou tu dobu jsem měl řádně zaplaceno, platil splátky z hypotéky a při tom nemohl užívat svoji „výhodně“ nabytou nemovitost.
Dobrá poznámka.
A ještě můžete být rád, že Vám pak vzteky nevymlátil okna nebo si na Vás někde za rohem nepočkal.
Před koupí nemovitosti v exekuci je dobré si zjistit, proč a komu je nemovitost prodávána (někomu kvůli nesplácené hypotéce, ale jinému kvůli dluhům u Providentu. jednání s takovým člověkem může být dokonale na švestku). Člověk se pak může i lépe bránit.