pokud vyhraju půl giga a se rozhodnu, že budu žít ještě sto roků - s půl miliardou na účtu můžu při nulovém úroku utrácet 13 tisíc korun denně, neboli 416 tisíc měsíčně, či 5 melounů ročně. za to se dá skromně žít - a kde a jak jsou peníze uloženy či zhodnoceny, mi přece muže být úplně u 3,14či. i kdybych se třeba rozhodl, že půlku z té půlmilijardy rozházím za kraviny a veyrona a cestu kolem světa - pořád mi ještě zbyde více než dvěstě táců měsíčně na drobné výdaje, a to stále pokud počítám s nulovým zhodnocením peněz, a s délkou dožití sto a více roků.
Kdyby bylo možné získat 10 % ročně bez rizika, tak nebudou banky poskytovat hypotéky za 2 % p.a. a budou takhle investovat samy.
Dostat se na takovouto úroveň samozřejmě možné je, ale vždy to znamená podstoupení určitého rizika, které ne každý podstoupit chce.
Nabídek na "zaručeně jistou" investici je neurékom, ale běžný klient banky nemá šanci mezi nimi rozlišit. Nemá např. šanci poznat to, že ho banka "nutí" do vysoce rizikových investic v oboru, kde sama podniká a potřebuje jen rozložit své riziko na klienty (jako to dělá jedna z bank, která si u nás hraje na tzv. privátní bankovnictví.