Jak na daně z podnikání, pronájmu a prodeje cenných papírů? (PŘÍKLAD)

Na modelovém příkladu si vyplníme formulář daňového přiznání za OSVČ s příjmy z podnikání, pronájmu nemovitosti a prodeje cenných papírů.

V minulém příkladu jsme řešili příjmy Petra, který je zaměstnaný a má vedlejší příjmy jako OSVČ. V tomto textu se tedy zaměříme na Petra, který je podnikatel, ale kromě toho má příjmy z pronájmu i výnosy z investic.

Modelový příklad

Petr si vydělává jako OSVČ na živnostenský list. Příjmy z podnikání minulý rok činily 560 000 Kč. Kromě toho má ještě příjmy z pronájmu, za minulý rok v celkové výši 120 000 Kč. Petr minulý rok také investoval 200 000 Kč do akciového fondu, ještě ten rok ale podíly v tomto fondu prodal za 250 000 Kč.

Petr má jedno dítě a manželku, která loni měla příjmy do 68 tis. Kč. Kromě toho si každý měsíc platí 1500 Kč na životní pojištění, hlavně kvůli hypotéce, která ho za loňský rok stála na úrocích 46 000 Kč. Minulý rok si také zaplatil školení a následně i zkoušku ověřující další vzdělávání. Zkouška ho stála 16 000 Kč.

Nyní si shrneme informace, které budeme potřebovat do daňového přiznání:

  • roční příjmy z podnikání: 560 000 Kč
  • příjmy z pronájmu: 120 000 Kč
  • nákup podílu v akciovém fondu: 200 000 Kč
  • prodej podílu v akciovém fondu: 250 000 Kč
  • 1 dítě ve věku 3 let
  • vyživovaná manželka
  • roční školkovné: 6000 Kč
  • zaplacené úroky z hypotečního úvěru za minulý rok: 46 000 Kč
  • uplatnitelné platby na životní pojištění: lze pouze do částky 12 000 Kč
  • úhrada zkoušky ověřující další vzdělávání: maximálně do limitu 10 000 Kč

Řešíte daně? Při výpočtu vám pomůže naše daňová kalkulačka. Abyste pak měli výpočet kam zapsat, stáhněte si formuláře daňového přiznání, které obsahují i přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

První stránka

Na první straně nás žádné komplikace nečekají. Petr vyplní, kterému finančnímu úřadu formulář podává, své rodné číslo a DIČ. Označí také, že podává řádné daňové přiznání, a zaškrtne, že nevyužil služeb daňového poradce a že nemá povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem.

Následují osobní údaje a úplně dole pak potvrzení, že Petr nemá zahraniční příjmy a nespolupracuje s dalšími osobami.

Příloha č. 1

Protože má Petr příjmy jako OSVČ, vyplní nejdříve přílohu č. 1. Uvede, že chce uplatnit výdaje procentem z příjmů, a dole na stránce v druhé části upřesní druh samostatné výdělečné činnosti, kterým jsou administrativní a kancelářské práce. Zapíše, že využívá 60% výdajový paušál, protože činnost vykonává na živnostenský list, a že jeho příjmy ze samostatné činnosti byly loni ve výši 560 000 Kč. Vzhledem k paušálu (60 %) tomu odpovídají výdaje ve výši 336 000 Kč.

Stejné údaje uvádí i do tabulky výše. Vypočte, že dílčí základ daně odpovídá částce 224 000 Kč.

Příloha č. 2

Protože má Petr příjmy z nájmu, musí vyplnit druhou přílohu formuláře, kde označí, že chce uplatnit výdaje procentem z příjmů (u nájmu jednotný paušál ve výši 30 %).

Zapíše sem roční příjem z nájmu ve výši 120 000 Kč a odpovídající výdaje ve výši 36 000 Kč. Dílčí základ daně z nájmu tedy bude ve výši 84 000 Kč.

Do tabulky č. 2 ještě musí uvést ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Právě sem totiž spadají jeho příjmy z prodeje podílu v akciovém fondu. V tabulce postupně zapíše, že se jedná o příjmy „D“ – prodej cenných papírů. Dále slovně popíše, že se jednalo o prodej podílu v akciovém fondu, který ho stál 200 000 Kč a vynesl mu příjmy ve výši 250 000 Kč. Kladný rozdíl tedy činí 50 000 Kč.

Druhá strana (1.–5. oddíl)

Výpočet dílčího základu daně ze závislé činnosti

Zde Petr nic nevyplňuje, protože nemá příjmy ze zaměstnání.

Dílčí základy daně

řádek 37 – dílčí základ daně z podnikání – Petr opíše z přílohy č. 1 částku 224 000 Kč

řádek 38 – nevyplňuje – sem by patřily případné příjmy a úroky z dividend, fondů či dluhopisů

řádek 39 – zde Petr uvede svůj dílčí základ daně z nájmu, tedy 84 000 Kč

řádek 40 – dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10) – sem Petr zapíše čistý příjem z prodeje podílu v akciovém fondu, tedy 50 000 Kč

řádek 41 – úhrn dílčích základů z řádků 37 až 40, Petr zapíše 358 000 Kč

řádek 41a – úhrn dílčích základů se zohledněním vyňatých příjmů ze zdrojů ze zahraničí, opět 358 000 Kč

řádek 42 – základ daně – spočtete jako součet hodnot z 36a + kladné hodnoty z 41a, tedy 358 000 Kč

řádek 45 – základ daně po odečtení ztráty. Petr nemá příjmy ze zaměstnání a neuplatňuje ztrátu, proto bude hodnota shodná s tou z řádku 42, tedy 358 000 Kč

Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem

Ve třetím oddíle si Petr může uplatnit nezdanitelné části základu daně a odečitatelné položky. Odečítat si bude platby na životní pojištění, úroky z hypotečního úvěru a úhradu za zkoušku ověřující jeho další vzdělávání.

řádek 47 – Petr vyplní, že hypotéku splácel celý minulý rok a na úrocích zaplatil 46 000 Kč

řádek 49 – uvede maximální uplatnitelnou částku za své platby na životní pojištění, tedy 12 000 Kč

řádek 51 – za zkoušky ověřující jeho další vzdělávání Petr zaplatil 10 000 Kč, které si neuplatňuje nikde v nákladech

řádek 54 – součet odečitatelných položek z řádků 48 až 51, tedy 68 000 Kč

Aktuální výši odečitatelných položek najdete v článku Jak si můžete v roce 2017 snížit daňový základ?

řádek 55 – základ daně snížený o odečitatelné položky. Hodnotu z řádku 54 odečteme od řádku č. 45, vyjde 290 000 Kč

řádek 56 – případné zaokrouhlení částky z řádku 55 na celé stovky dolů

řádek 57 – z řádku 56 vypočteme 15% daň, která činí 43 500 Kč

Celková daň nebo ztráta

řádek 58 – opíšeme částku z řádku 57

řádek 60 – pokud je potřeba, zaokrouhlujeme hodnotu z řádku 58 na celé Kč nahoru

Třetí strana

Na třetí straně se budeme věnovat daňovým slevám, na které má Petr nárok.

Protože Petr využívá výdajový paušál na příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, přichází tím o možnost uplatnit slevu na dítě a na vyživovanou manželku. Jeho příjem z podnikání tvoří víc než polovinu základu daně.

V případě, že by tomu bylo naopak, by slevy využít i přes využití výdajového paušálu mohl. Například jako v našem minulém článku.

Podnikatelům uplatňujícím výdajový paušál by se nárok na tyto daňové slevy měl vrátit, návrh zatím ale ještě není definitivně schválený. Platit by měl od dubna, nejdříve tedy novinku uplatníte při daňovém přiznání podávaném příští rok. O podrobnostech informujeme v článku Sleva na dítě a manželku i pro OSVČ s paušálem. Má to ale háček.

Protože neuplatňuje slevu na vyživovanou manželku, první řádky tabulky č. 1 nevyplňuje.

řádek 64 – roční sleva na poplatníka 24 840 Kč

řádky 65a–69 se věnují dalším daňovým slevám (viz popis na každém řádku), které se ale netýkají našeho příkladu

O slevách si více přečtěte v článku Neplaťte vyšší daně než musíte. Jak slevy můžete využít?

řádek 69a – sem Petr uvede částku školkovného z potvrzení od provozovatele zařízení (6000 Kč)

řádek 70 – úhrn slev na dani, tedy součet řádků 64 až 69a. Petr uvádí 30 840 Kč

řádek 71 – nová výše daně po odečtení slev (ř. 60 – ř. 70) Petrovi vychází na 12 660 Kč

Tabulka č. 2 (údaje o dětech)

Tuto část Petr nevyplňuje, protože nemá nárok na uplatnění daňového zvýhodnění kvůli využití výdajového paušálu. Správné vyplnění tabulky jsme si ukazovali v minulém článku.

Novela zákona o daních z příjmů, která má zvýšit slevy na dítě pro rok 2016, už je v Senátu. Dokud ale nebude definitivně schválená, nemůže si Petr uplatnit vyšší slevy.

řádek 74 – daň po uplatnění slev, tedy ř. 71 – ř. 73 = 12 660 Kč

Šestý oddíl vyplňovat nebudeme, protože Petr nepodává dodatečné daňové přiznání.

Placení daně

Petr neplatil žádné zálohy na daň, které by si mohl odečíst z celkové daňové povinnosti. Vyplní tedy až:

řádek 91 – doplatek či nedoplatek Petr vypočte jako ř. 74 – ř. 77 – ř. 84 – ř. 85 – ř. 86 – ř. 87 – ř. 87a – ř. 88 – ř. 89 – ř. 90. Vyšlo mu 12 660 Kč, tedy nedoplatek na dani

cestovko

Čtvrtá strana

Na poslední straně Petr uvede počet listů u jednotlivých příloh a připojí datum a vlastnoruční podpis. Doložit by měl nárok na každou uplatněnou slevu a odečitatelnou položku.

Tentokrát se ho další část netýká, ale pokud by mu vznikl přeplatek na dani, vyplňoval by ještě oddíl „Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob“, kam by uvedl číslo účtu nebo adresu pro zaslání přeplatku.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2017 7:01