Jak fungují státní dluhopisy?

Ve třetím z celkem čtyř článků směřovaných k tématu financování schodku státního rozpočtu prostřednictvím emise státních dluhopisů na příkladu České republiky se blíže zaměříme na témata spojená se státním dluhem České republiky a vším, co s ním nějakým způsobem souvisí. Tento článek úzce navazuje na již druhý vydaný článek z představené série. Podíváme se na emise státních dluhopisů, dluhopisové programy, zahraniční emise státních dluhopisů a vybrané statistiky spojené se státním dluhem.

Emise státních dluhopisů

Emisní kalendáře státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek a spořících státních dluhopisů vycházejí každoročně ze Strategie financování a řízení státního dluhu.  Pro rok 2013 tudíž platila Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2013, která byla upravena k 30. červnu 2013. Tato úprava, která měnila především výši plánované hrubé výpůjční potřeby státu a základní parametry programu financování v roce 2013, byla založena na očekávání, že se bude deficit státního rozpočtu pohybovat na rozpočtované úrovni 100 mld. Kč. Ministerstvo financí ČR si možnost úpravy vyhradilo již v prosinci 2012 pro případ, že by byla schválena novela Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, která nakonec začala platit k 1. lednu 2013.

Emisní kalendáře státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek jsou publikovány postupně pro jednotlivé měsíce v kalendářním roce přibližně v půlce měsíce, který jim předchází, a pro spořící státní dluhopisy, které mají zatím za sebou poměrně krátkou historii od roku 2011, se jedná zatím vždy o II. a IV. čtvrtletí v daném kalendářním roce. Po publikaci emisního kalendáře následuje oznámení o aukci, které je zveřejněno vždy 6 dnů před konáním aukce ve 14.00h ve čtvrtek v případě státních dluhopisů a v případě státních pokladničních poukázek probíhá v 9.30h ve stejný den aukce. Po ukončení každé aukce následuje zveřejnění výsledků. Publikování všech informací probíhá prostřednictvím webových stránek Ministerstva financí ČR a České národní banky.

Dluhopisové programy

Dluhopisové programy státních dluhopisů jsou upraveny zákonnými normami, které následně povolují vydávání státních dluhopisů s cílem získat finanční prostředky na zákonem definovaný účel. Pod tímto účelem si můžeme představit především úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky v jednotlivých letech nebo úhradu jistin státního dluhu splatných ve vybraných letech. Může se však také jednat o spíše mimořádné úhrady v podobě nákladů na záplavy či finanční pomoc vládě Lotyšské republiky v rámci řešení stabilizace její ekonomiky v letech 2009 a 2010.

Vzhledem k tomu, že je každý rok definován minimálně jeden nový dluhopisový program, což je dáno samou podstatou pravidelných deficitů státních rozpočtů České republiky v jednotlivých letech, zaměříme naši pozornost příkladem pouze konkrétně na jeden z nich. Bude se jednat o Zákon č. 95/2012 Sb., o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2012.

Účelem tohoto dluhopisového programu, jak už sám název napovídá, byla úhrada části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2012. Maximální rozsah tohoto dluhopisového programu je stanoven na přibližně 101,33 mld. Kč a všechny závazky, které z programu směrem do budoucnosti plynou, musí být splaceny nejpozději do 55 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zahraniční emise státních dluhopisů

V tomto směru lze říci, že součet jmenovitých hodnot eurových státních dluhopisů, které ještě nedošly do splatnosti, činil 11,050 mld. EUR v květnu 2014. K tomuto měsíci bylo mimo eurových státních dluhopisů možné najít ještě dvě zahraniční emise, které nedošly do splatnosti, a to ve švýcarském franku a japonském jenu. V porovnání s těmi eurovými však jejich význam dle objemu nebyl tak velký.

Zdroj: Bloomberg Terminál, vlastní úprava

Mezi clearingová centra, která se využívají pro vypořádání emisí zahraničních státních dluhopisů České republiky, patří Clearstream Luxembourg a Eurostream. Zahraniční emise státních dluhopisů České republiky nejsou kotované na Burze cenných papírů Praha (XPRA), což je však případ státních dluhopisů denominovaných v české koruně, jak by se někdo mohl mylně domnívat, ale například na burzách v Berlíně (XBER), Mnichově (XMUN), Frankfurtu nad Mohanem (XFRA), Luxembourgu (XLUX), Stuttgartu (XSTU), Düsseldorfu (XDUS) nebo EuroTLX (ETLX).

Vybrané statistiky spojené se státním dluhem

Veřejný dluh České republiky je tvořen především náklady transformace ekonomiky, což jsou náklady spojené s přechodem na tržní ekonomiku po roce 1991, opakovanými rozpočtovými deficity a akumulovanými mimorozpočtovými závazky. Postupné zvyšování veřejného dluhu jde ruku v ruce také se zvyšováním úrokových nákladů spojených s dluhem. Největší částí veřejného dluhu České republiky je státní dluh, kterému bude věnována tato statistická podkapitola

Na státní dluh se můžeme podívat z pohledu vývoje domácího a zahraničního státního dluhu České republiky v jednotlivých letech, anebo také můžeme zaměřit naši pozornost na vývoj celkového státního dluhu v absolutní hodnotě, a také v té relativní při porovnání s veřejným dluhem. Je důležité se však podívat i na samotnou strukturu státního dluhu České republiky, respektive si odpovědět na otázku, s jakým poměrem z celku a konkrétně z čeho se státní dluh skládá.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní úprava

Z tabulky výše je na první pohled patrné, že největší podíl z celkového státního dluhu České republiky mají domácí a zahraniční emise státních dluhopisů. V rámci domácího státního dluhu hrají důležitou roli také emitované státní pokladniční poukázky a od roku 2011 vzrůstající závazky ze spořících státních dluhopisů. Půjčky od Evropské investiční banky představují podstatnou část celkového podílu na zahraničním státním dluhu.

Budoucí splácení závazků plynoucích ze státního dluhu

Dalším způsobem, jak se můžeme na státní dluh podívat, je z hlediska postupného splácení závazků, které z něj plynou. Protože je státní dluh tvořen z majoritní části státními dluhopisy, následující dva grafy představují distribuci závazků plynoucích z korunových a zahraničních státních dluhopisů České republiky v jednotlivých letech. Ukázané hodnoty představují součet velikostí splatných jmenovitých hodnot státních dluhopisů, které došly do splatnosti, a kuponů vyplacených v daném kalendářním roce.

Oba grafy znázorňují roční data počínaje lednem 2014 a konče prosincem 2028. Následuje stručný komentář ke zbytku závazků počítaných od ledna 2029, které však v obou případech nepředstavují v porovnání k celku, který bude také číselně zmíněn, nějaký větší význam. Data vychází z aplikace Bloomberg Terminál ke 2. lednu 2014.

Celková výše splácených závazků (nominální hodnoty a kupony z dluhopisů) mezi lety 2014 a 2028 dosahuje přibližně hodnoty 1 431,8 mld. Kč. Celkové splácené závazky od roku 2029 se pohybují na úrovni 81,6 mld. Kč, což dává v součtu stav splácených závazků z korunových státních dluhopisů České republiky přibližně 1 513,4 mld. Kč.

Celková výše splácených závazků (nominální hodnoty a kupony z dluhopisů) mezi lety 2014 a 2028 dosahuje přibližně hodnoty 385,8 mld. Kč. Celkové splácené závazky od roku 2029 se pohybují na úrovni 6,9 mld. Kč, což dává v součtu stav splácených závazků ze zahraničních státních dluhopisů České republiky přibližně 392,7 mld. Kč.

Úrokové náklady státního dluhu

Trend vývoje hrubých úrokových nákladů státního dluhu má v jednotlivých letech od roku 1995 rostoucí charakter s tím, že tento růst byl v některých letech přerušen a došlo k mírnému snížení celkové hodnoty, která však posléze znovu rostla, což může být bráno jako nebezpečná a riziková skutečnost pro výdajovou stranu státního rozpočtu v rámci mandatorních výdajů. Zajímavé je také sledovat dynamiku tohoto růstu v porovnání s růstem celkového státního dluhu. Pokud bychom porovnali stav těchto veličin mezi roky 1995 a 2013, dojdeme k závěru, že je zde jasný nepoměr při relativním srovnání růstu těchto na sebe napojených faktorů.

Hrubé úrokové náklady byly v roce 1995 přibližně na úrovni 13,27 mld. Kč a v roce 2013 se jednalo o hodnotu 57,52 mld. Kč. V absolutním vyjádření se jedná o rozdíl 44,25 mld. Kč a při srovnání relativním se dostáváme na nárůst o 431,4 %. Pokud porovnáme při zachování metody výpočtu hodnoty státního dluhu v roce 1995, kdy byl ve výši 154,4 mld. Kč, s rokem 2013, kdy se dostáváme na úroveň 1 683,3 mld. Kč, tak dospějeme k závěru, že v absolutním vyjádření se jedná o rozdíl 1 528,9 mld. Kč a v rámci relativního porovnání je výsledkem nárůst o přibližně 1 090,2 %.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, vlastní úprava

V rámci hrubých úrokových nákladů domácího dluhu je také možné vysledovat fakt, že úrokové náklady ze státních pokladničních poukázek byly mezi lety 1993 a 2002 přibližně na stejné úrovni jako ty ze státních dluhopisů. Od roku 2003 již hrubé úrokové náklady ze státních dluhopisů výrazně převyšují ty ze státních pokladničních poukázek, což je způsobeno velkým podílem státních dluhopisů na celkovém státním dluhu.

V neposlední řadě je dobré zmínit, že od roku 2008 se spolu s hrubými úrokovými náklady prezentují i čisté úrokové náklady, protože v tomto roce došlo poprvé k situaci, kdy byly vykázány příjmy státního dluhu. Navíc byla od stejného roku zahrnuta do této kategorie i položka realizovaných kurzových rozdílů v podobě ztrát nebo zisků.

Poznámka: Sekci „Budoucí splácení závazků plynoucích ze státního dluhu“ nebylo možné aktualizovat k současnosti z důvodu omezeného přístupu k Bloomberg Terminálu. Pokud přístup například v práci do aplikace máte, aktuální informace naleznete pod funkcí DDIS – Debt Distribution pro Czech Republic v CZK i v zahraničních měnách.