Hlavní navigace

Jak funguje trh práce v Evropské unii?

15. 3. 2005
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Téměř v žádné jiné oblasti není tak propastný rozdíl mezi Spojenými státy a členskými zeměmi Evropské unie jako ve fungování trhu práce. Evropské země zajišťují zaměstnancům mnohem silnější pozici než zaměstnavatelům, což s sebou nese výraznou nepružnost trhu práce.

Míra rigity pracovní síly je důležitým ukazatelem pro zahraniční investory. Čím je tento ukazatel nižší, tím lépe zaměstnavatel optimalizuje počet zaměstnanců a snižuje náklady spojené s přijímáním a propouštěním zaměstnanců.

Do míry rigity pracovní síly se promítá legislativní úprava pracovně-právních vztahů, rychlost získání nového pracovníka, možnost propouštění, administrativní složitost zaměstnávání pracovníků, možnost využívání nestandardních pracovních smluv, síla odborů v zemi, zákonná pracovní doba či délka výpovědní lhůty.

USA versus Evropa

Odbory mají v Evropské unii mnohem vyšší úlohu než v USA. Američané jsou zvyklí se sami o sebe postarat a nespoléhat se na někoho jiného. Na druhou stranu díky odborům jsou v Evropě pracovní podmínky pro zaměstnance neustále vylepšovány.

Základním rozdílem mezi USA a Evropou však je zvýhodňování zaměstnance oproti zaměstnavateli. Výpovědní lhůty jsou v Evropě poměrně dlouhé a pro zaměstnavatele je velice obtížné optimalizovat počet zaměstnanců dle zakázek a momentálních potřeb. Proto mnoho zaměstnavatelů v období, kdy jsou zakázky na vzestupu a firma prosperuje, váhá s přijímáním dalších zaměstnanců, protože by v období úpadku musela již propuštěným zaměstnancům během výpovědní lhůty vyplácet mzdu, a to po dobu několika měsíců.

Legislativní strnulost trhu práce a sociální výhody zaměstnanců jsou jeden z důvodů, proč jsou Spojené státy ekonomicky vyspělejší než Evropa. Pro americké zaměstnavatele není problém propustit zaměstnance. Na druhou stranu firmy rády sáhnou po nových zaměstnancích – trh práce je mnohem flexibilnější, a proto je ve Spojených státech nakonec i nižší zaměstnanost.

Země Evropské unie v současné době přezkoumávají pracovní zákonodárství (úlohu, kterou ve vztahu k pracovní době hrají zákony). Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. Ve více než dvou třetinách členských zemích Evropské unie pracují občané v průměru méně než 40 hodin týdně (počítá se pouze pracovní doba – mimo přestávek na oběd…). Během posledních let došlo téměř ve všech členských zemích Evropské unie k poklesu délky pracovní doby.

Podnikatelská pružnost

V Evropské unii je součástí kampaně proti zaměstnávání „načerno“ omezování podpor v nezaměstnanosti a následných sociálních dávek a současné snižování přímého zdanění nízkých příjmů. Podniková pružnost je výsledkem optimálního zacházení s lidskými zdroji, cílem je pracovní síly přizpůsobovat, aniž by se lidé stávali nadbytečnými.

Orientace na trvalý vztah mezi podnikem a pracujícím (tak jako se to děje v Japonsku) maximalizuje investice do lidských zdrojů a zainteresovanost personálu. Pružnější politika důchodového zabezpečení, rozmanitost pracovní činnosti a větší možnost částečných úvazků odpovídají v mnoha případech přání pracujících a zájmům podniků, které chtějí lépe využít svého kapitálu. Takové úpravy pracovní doby směrem dolů jsou často blokovány nepružnou praxí, která standardizuje pracovní týden v Evropě.

dan_z_prijmu

Nejnižší rigita pracovní síly v Evropě je na Slovensku

Dle údajů Světové banky je nejnižší rigita pracovní síly na Slovensku, Dánsku s Švýcarsku. Česko se umístilo na sedmém místě a z nových členských zemích se před námi umístilo pouze Slovensko. Naopak nejhůře dopadla Francie (kde průměrná týdenní pracovní doba je pouze 35,2 hodiny) a Řecko se Španělskem.

Rigita pracovní síly v Evropě(v roce 2004)
Stát Míra rigity pracovní síly
USA 3
Slovensko 10
Dánsko 17
Švýcarsko 17
Rakousko 17
Belgie 20
Velká Británie 20
Česko 28
Irsko 29
Norsko 30
Polsko 34
Maďarsko 40
Litva 41
Nizozemí 43
Švédsko 43
Estonsko 44
Finsko 44
Lotyšsko 49
Itálie 50
Slovinsko 53
Německo 55
Portugalsko 58
Francie 66
Řecko 66
Španělsko 69

Pramen: The Worldbank – Doing Business 2004

Kdo je na tom nejlépe?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).