Bohatý sever, chudý jih
V Itálii jsou poměrně velké regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Průměr za celou zemi se v posledních třech letech pohybuje okolo 8,0 %. Jenže rozdíl mezi nejlepším regionem (Bolzano) a nejhorším regionem (Calabria) je téměř 20 %. Rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem Itálie je zřetelný ve všech ekonomických ukazatelích.
A jak žije průměrný Ital? V práci stráví v týdnu zákonem stanovených 40 hodin. Pokud pracuje přesčas, dostane 10% příplatek. Nesmí ale ročně odpracovat více než 520 přesčasových hodin. I tak je to nejvíce přesčasů v EU.
Italové jsou spořivým národem. V průměru v loňském roce naspořili téměř 12 % svého měsíčního příjmu, což je nejvíce v EU…
V zemi není zákonem zavedena minimální mzda. Průměrná hrubá roční mzda byla v loňském roce 23 299 euro a míra povinných odvodů je v rámci Evropské unie průměrná, viz tabulka. Výpovědní lhůta je závislá na počtu odpracovaných let: do pěti odpracovaných let činí 15 dní, od 5 do 10 let 30 dní, nad 10 odpracovaných let 45 dní, přičemž se sčítá délka zaměstnání od všech zaměstnavatelů.
Mzdové odvody | Průměrný příjem (v %) | |||
---|---|---|---|---|
67 | 100 | 133 | 167 | |
Centrální daň z příjmů fyzických osob | 12,6 | 17,4 | 20,0 | 23,5 |
Místní daň z příjmů fyzických osob | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 |
Celkem daň z příjmů | 13,6 | 18,4 | 21,0 | 24,5 |
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem | 9,2 | 9,2 | 9,2 | 9,2 |
Celkové odvody zaměstnancem | 22,8 | 27,6 | 30,2 | 33,7 |
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem | 32,1 | 32,1 | 32,1 | 32,1 |
Celkové zdanění práce | 41,5 | 45,2 | 47,1 | 49,8 |
Podnikatelské prostředí je přísně střeženo
V Itálii funguje nezisková asociace Confesercenti, která reprezentuje zájmy drobných podnikatelů v obchodním a turistickém ruchu. Tato italská asociace si vytyčila jako svůj cíl ochranu nejmenších podniků. Confesercenti nabízí italským malým a středním podnikům specializované služby jako marketing, účetnictví, právní, finanční a jiné odborné poradenství a školení. A poněkud kuriózně vyhlížející poradenství z oblasti odborů a služby pro penzionované podnikatele.
Všechny typy společností, které chtějí provozovat činnost v Itálii, se musí zapsat v Registru společností (Registro delle Imprese) u místní obchodní komory. Speciální pravidla přitom platí pro zápis do obchodního rejstříku pro provozy pracující s potravinami nebo nápoji a pro činnosti v turistickém ruchu.
Sociální příspěvky jsou podobné jako v Česku
Co se týče sociálního zajištění občanů, je Itálie někde uprostřed pomyslného evropského žebříčku. Jeho výše je podobná úrovni v Česku. Při porovnání průměrného výdaje sociální povahy na občana k průměrné čisté mzdě se dojde k číslu 35 %.
- Výše přídavků závisí na finanční situaci rodiny (dle měsíčního příjmu), kdy s vyšším rodinným příjmem klesá i výše přídavků. Měsíční výše přídavků se pohybuje od 0 euro do 250 euro. Nárok na přídavky na děti mají rodiče do 18 let věku dítěte.
- Porodné je 775 euro.
- Výše podpory v nezaměstnanosti je 40 % z příjmu za poslední 3 měsíce, maximálně však 820 euro měsíčně. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je 180 dní, pro lidi starší 50 let 270 dní. Ve zvláštních případech, jako jsou zdravotní problémy se vyplácí podpora v nezaměstnanosti po celé 4 roky, jestliže občan nemůže pobírat invalidní důchod.
- Prvních 20 dní se poskytuje nemocenská ve výši 50 % z průměrného příjmu za poslední tři měsíce, od 21. dne již ve výši 66,6 %. Nemocenskou pobírá člověk maximálně 6 měsíců během jednoho roku. Zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci mzdu po dobu prvních tří dní nemoci, poté dostává zaměstnanec nemocenskou od sociální instituce. Některé pracovní kategorie dostávají i v době nemoci mzdu ve výši 100 % po dobu 3 měsíců a teprve poté následuje výplata nemocenské. Navíc mnoho kolektivních smluv zajišťuje zaměstnanci stejnou mzdu jako před onemocněním. Zaměstnavatel pak musí doplácet rozdíl mezi nemocenskou vyplácenou sociální institucí a zaměstnancovou průměrnou mzdou.
- Peněžitou pomoc v mateřství poskytují italské úřady dva měsíce před porodem a tři měsíce po porodu. Výše peněžité pomoci v mateřství je 80 % z vyměřovacího základu za předcházejících pět měsíců.
- Výše životního minima se liší dle konkrétních regionů, např. u jednočlenné domácnosti je nejvyšší sazba 269 euro, u rodiny s dvěma dětmi je nejvyšší sazba 852 euro a u rodiny se třemi dětmi je nejvyšší sazba 914 euro. V některých regionech je však ještě možné zvýhodnění u rodin s malými dětmi.
Prameny:
- The Worldbank – Doing Business 2007
- OECD FACTBOOK 2007
- Centrall Inteligence Agency – The World Factbook 2007
- „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
- The Federation of European Employers