Když jsem před časem pobýval v Rijádu, měl jsem v hotelu každý den čerstvý výtisk Saudi News. Tam byla dvoustránka věnovaná otázkám víry. To bylo zajímavé čtení.
Jeden dotaz byl: Chci použít půjčku, kterou poskytují některé evropské státy, na studium v Evropě. Jenže ta půjčka se musí splatit i s úroky. Můžu, jako pravověrný muslim, využít tuto půjčku ke studiu?
Odpověď. Ano. Podle islámského práva nesmí výnos z půjčky přinést věřiteli neopodstatněný zisk. Půjčky na studium jsou sice úročené, ale tyto úroky slouží k pokrytí administrativních nákladů spojených s vedením půjčky a nejsou ziskem věřitele, a proto muslim může tuto půjčku ke studiu použít.
Další otázka: Soused přišel se žádostí o půjčku s tím, že mi dá do zástavy část svého sadu a já můžu do doby splacení půjčky využít úrodu z této části sadu. Odpovídá taková smlouva islámskému právu?
Odpověď: Ne. Muslim nesmí využít něčí tísně ke svému obohacení a když soused přišel za vámi, znamená to, že už mu půjčku někde odmítli a je tedy v tísni. Úroda z toho sadu by pak byla vaším neoprávněným ziskem.
K tomu mě napadlo, že pokud by mu ten soused tu část zahrady (za výši té půjčky) prodal s předkupním právem, tak by ale asi bylo podle toho práva OK. Nebo nebylo?