Názor k článku Hypermarkety nenáviděné i milované od Jarmila - Ale no ta, Jezevče, kolikrát za rok chodíte...

Ale no ta, Jezevče, kolikrát za rok chodíte nakupovat? 2x? Na víc bych to netipla. Když si dojdu k pěstiteli pro jablka, za 8,-, k jinému pro brambory za 6,-, k chovateli slepic pro vejce za 1,50/kus, k řezníkovi pro kus flákoty, tak už celý den nic jiného dělat nemusím. To jsem snad překonali už někdy v 60. letech, kdy postupně zanikaly malé mlékárny (pamatujete, jaxe mléko nalévalo z hliníkových konví? Já jo, vyrostla jsem na vesnici), pekárny a další. Prostě lidi chtěli mít nákup pod jednou střechou, aby si mohli bloumat od regálu k regálu, pak všechno naházet na kárku nebo do auta a doma to najednou vyndat.
Co mi tu dost chybí, jsou tržnice. Jo, holt nemůžeme mít všechno.

To už se víc podivuju nad tím, že se dneska staví baráky jen na základových deskách, bez sklepa. To bych nechtěla ani za zlaté sele. My máme sklep, dobrý, studený, jablka v něm v poho vydrží až do června, brambory taky, pokud je dřív nesníme. Je tam kotel, sekačka i hrábě. Ti, co sklepy nemají, mají buď dálkové vytápění nebo kotel zavěšený v koupeně nad vanou a sekačku i s hráběma si zašupují v ložnici pod postel.