Hlavní navigace

Hospodářský růst ve střední Evropě zpomalil

Petr Báča

Poté, co nepříliš povzbudivá čísla o růstu HDP oznámily velké evropské ekonomiky, přišla na řadu střední Evropa. V Polsku i v Česku jsme se dočkali zpomalení.

Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Poté, co nepříliš povzbudivá čísla o růstu HDP ve druhém čtvrtletí oznámily velké evropské ekonomiky, přišla na řadu střední Evropa. A s výjimkou Maďarska, které si plus mínus zachovalo dynamiku mezikvartálního růstu (což bylo pozitivní překvapení), jsme se dočkali zpomalení růstu v Polsku i v Česku.

V případě české mezikvartální stagnace, která byla pro trh mírným zklamáním, jde sice stále jen o předběžné číslo, které se může ještě hodně změnit, ale hlavní faktory asi zůstanou následující. Daří se především automobilovému průmyslu a některým dalším navázaným oborům. Statistický úřad uvádí, že negativně se na výsledku HDP podepsal nižší výběr spotřebních daní u cigaret, proto netřeba z aktuálního nulového růstu dělat až příliš hluboké závěry. S růstem spotřebních daní dochází k předzásobení, které dokáže HDP na chvíli vychýlit, nicméně trend ekonomiky v roční perspektivě neohrozí.

Nižší dynamiku polské ekonomiky oproti začátku letošního roku naznačovaly již ukazatele podnikatelské nálady v průmyslu (PMI). Hlavním důvodem jejich zhoršení a jedním z důvodů zpomalení růstu přitom patrně je relativně největší závislost polské ekonomiky na vývozech do Ruska (exportní destinace číslo 2) a na Ukrajinu. Často zmiňované polské potraviny tvořily v loňském roce jen si 14 % celkových vývozů do Ruska. Nicméně vzhledem k významu potravinářského průmyslu v Polsku a vzhledem k tomu, že konflikt mezi Ruskem a Západem má epicentrum prakticky “za humny”, je citelné zhoršení indexu PMI vcelku pochopitelné. I když v tomto kontextu může podávat zkreslenou představu o vyhlídkách polské ekonomiky pro zbytek roku. Růst HDP totiž v meziročním srovnání dosáhl 3,2 % a nad tříprocentní hranicí se pravděpodobně udrží i údaj za celý rok 2014.

Tipli listopad

Premiantem mezi středoevropskými ekonomikami s vlastní měnou bylo ve druhém čtvrtletí Maďarsko. Zde růst dosáhl 0,8 % mezikvartálně a 3,9 % meziročně. Jako hlavní příčiny růstu uvádí statistický úřad pozitivní vývoj průmyslu (zejména automobilek) a stavebnictví. Nicméně slušně se podle všeho dařilo i službám a zemědělství.

I ve zbytku roku bude platit, že hlavní rizika pro růst ve střední Evropě budou přicházet z vnějšího prostředí. Neustávající geopolitické napětí ve východní Evropě přitom naznačuje, že jejich naplnění se stává čím dál více pravděpodobné.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).