Hlavní navigace

Honza Pospíšil: Případ lidské naivity, hamižnosti a podvodu

20. 3. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

„Lidumil“ Honza Pospíšil připravil pomocí podvodu důvěřivce o 2,6 milionů korun. Případ zároveň ukázal na slabiny otevření bankovního účtu na dálku.

Případ „Honzy Pospíšila“ byl případem lidské naivity i touhy hamounství. Stačilo poslat částku do 1000 Kč na jeho bankovní účet u Zuno Bank nebo u České spořitelny, zpět vám přišel rovný dvojnásobek. Celé to však byla důkladná podvodná pyramida, neboť od října už bylo zřejmé, že se podvedení lidé jen tak peněz nedočkají.

Zdařilá „reklamní kampaň“

Lidé, ale i novináři se však částečně nachytali, projekt „Honzy Pospíšila“ totiž působil jako zdařilá reklamní kampaň: Bylo to tak, že se objevil nějaký web, který působil celkem důvěryhodně, a tvářil se jako guerillová reklamní kampaň. Měl rozumně napsané podmínky, dalo se tomu uvěřit. Navíc se mnou Pospíšil komunikoval celkem profesionálně. Není to tak, jak píše FAÚ, že to byl evidentní podvod a blbec novinář se toho chytil a udělal tomu reklamu. Navíc naznačují, což by mě mělo nejvíce pohoršovat, že jsem se na tom podílel, uvedl Jiří Hovorka, autor původního článku Zázrak online: Tajemný dárce zdvojnásobuje vaše peníze, v rozhovoru pro server Lidovky.cz. Výroční zpráva Finančně analytického útvaru (FAÚ) navíc nepřímo obviňuje Hovorku z podílu na podvodu, viz text níže v rámečku.

Pozn. šéfredaktora: Jiří Hovorka do online deníku Aktuálně.cz přišel ze serveru Měšec.cz. Našeho profesního kolegu proto osobně znám. Je hloupost spojovat jeho článek s podílem na podvodu,  resp. jakýmkoli spojením s podvodníkem. Jednoduše udělal chybu, ale nepochybuji o jeho čistých úmyslech. Jeho teoretická účast na podvodu, případně cílená reklama, je čirý nesmysl.

Kuriózní případ

FAÚ se v roce 2013 zabýval činností osoby, vystupující na internetu jako Honza Pospíšil, která veřejně prezentovala nabídku, že každému, kdo zašle na její účty, vedené v několika bankách, částku až do 1000 CZK, vrátí obratem dvojnásobek. Toto tvrzení bylo podrobeno „zkoušce“ ze strany nejmenovaného novináře, který na svém účtu skutečně zaznamenal přírůstek v podobě dvojnásobku původně odeslané částky.

V článku tohoto novináře pak Honza Pospíšil ještě doplnil, že takto bude postupovat do té doby, než rozdělí částku 10 000 000 CZK. Jako důvod svého počínání uvedl, že má chuť pomoci lidem. Zjištěné skutečnosti však odhalily pouze chuť neznámé osoby (Honza Pospíšil i další používaná jména byla smyšlená, účty byly založeny na základě padělaných dokladů) pomoci finančně jenom sobě. V poměrně krátké době se na účtech sešlo přibližně 2 600 000 CZK. Ze strany FAÚ byly učiněny patřičné kroky k ukončení činnosti „lidumila“ Honzy Pospíšila včetně zajištění prostředků a podání trestního oznámení. Vyjma platby zmíněnému novináři (200 CZK) neposlal „Honza Pospíšil“ zpět žádnou platbu. Proč právě tomuto novináři, který se následně svým článkem postaral touto cestou podvodníkovi o reklamu, by asi také mělo zajímat orgány činné v trestním řízení.

Zdroj: Zpráva o činnosti Finančního analytického útvaru za rok 2013 

Obezřetnost na prvním místě

První varovný ukazováček měl však být vztyčen v případě, kdy začaly jednotlivé společnosti jakékoliv spojení s tímto projektem vyvracet. Časopis MarketingSalesMedia spekuloval o kampani Equa Bank, spekulaci navíc podpořil i existencí člověka se shodným jménem a příjmením pracujícího v bance na pozici projektového manažera.

Jenže v situaci, kdy vám zavolá tiskový mluvčí Equa Bank a důrazně popře jakoukoliv spojitost s tímto projektem s tím, že si nepřeje, aby byla banka v souvislosti s Pospíšilem jakkoliv uváděna, pak je jasné, že tyto spekulace jsou naprosto liché. Kolega Jiří Hovorka také získal vyjádření České spořitelny, která doporučila tomuto člověku peníze nezasílat. Od kampaně se distancoval také hotel a kasíno, kde údajně byl „Pospíšil“ ubytován.

Koneckonců marketingové společnosti se ani příliš do takových kampaní nepouštějí, je to velmi rizikový způsob marketingu s nejistou návratností. Připomeňme si také kontroverzní reklamní kampaň kreativní agentury Loosers, která vytvořila postavu „SuperVáclava“, který upozorňoval na problémy ve městě a někdy se je doslova snažil i „potírat“. Propagoval však registrátora domén a většina lidí, která ho sledovala, byla zklamána.

Objevovaly se i jiné názory, údajně se jednalo o charitu „Pospíšila“. Takový druh charity je však zcela neúčelný. Po chvilce přemýšlení lze totiž zjistit, že obdarovaným se nestane ten, kdo peníze nejvíce potřebuje, ale anonymní osoba, která má vstupní kapitál, který může „Pospíšilovi“ poslat. Znamená to, že tento způsob charity je naprosto nesmyslný. Zbývá jen tedy třetí a jediná možnost: je to podvod, a to se podle FAÚ  potvrdilo. Čtěte také: 5 druhů nekalých spotřebitelských soutěží. Lze se jim vyhnout?

Celý podvod naštěstí neměl dlouhého trvání a velmi rychle praskl: Že se jedná o podvod, bylo jasné začátkem října 2013. Účty byly založené přes internet na pozměněné doklady, uvedl Jan Daněk, tiskový mluvčí z preventivně informačního oddělení krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. Na případu v současnosti pracují kriminalisté čtvrtého policejního obvodu.

Banky byly proti zfalšovaným dokladům bezbranné

Připomeňme, že pokud je účet zakládán prostřednictvím internetu, pak doklady zkontroluje jen kurýr, může zde být bezpečnostní riziko. Česká spořitelna odmítá, že by podcenila bezpečnostní opatření a tento případ byl pro ní poučením v případě dalších zakládaných účtu prostřednictvím internetu. Podle Marka Pšeničného, tiskového mluvčího České spořitelny, jsou možnosti odhalení zdařilých falzifikátů dokladů velmi malé. Připomíná také, že Česká spořitelna podnikla kroky k tomu, aby tento podvod byl co nejdříve odhalen:

V rámci našeho interního šetření jsme zjistili, že případ může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, kontaktovali jsme proto Finančně analytický útvar. Případu se poté začala věnovat policie, která účet Pospíšila zablokovala a nyní celou záležitost vyšetřuje, uvedl Pšeničný. Co je ale zajímavé, že do banky volali lidé, kteří chtěli navrácení svých finančních prostředků: „Honza Pospíšil“ měl paradoxně na svých stránkách napsáno, že pokud klientům nepřijde zdvojnásobená částka, pak mají platbu reklamovat u své banky, dodal Pšeničný.

Je také zajímavé, že policie odmítá sdělit, kolik peněz zadržela. Informaci také odmítla poskytnout Česká spořitelna. Sdílnější byla jen zpráva FAÚ (nahoře v rámečku).

dan_z_prijmu

Fond pojištění peníze nevrátí

Objevovaly se také názory, že se na tyto vklady vztahuje pojištění vkladů, to je však nesmysl, neboť FPV koná jen v případě krachu banky či záložny, nikoliv zpronevěry, resp. podvodu.

Poškození se sdružují

Na sociální síti Facebook také vznikla stránka Honza Pospíšil nám dluží“, která má v současnosti 26 lajkujících členů. Správce facebookové stránky daný případ nahlásil na policii: Kontaktoval jsem Policii na Praze 4, která to vyšetřuje a vyšetřovatel mi řekl, že peníze jsou v bezpečí na účtech a až se to uzavře, peníze nám vrátí. Nedokázal mi ale říci, kdy to uzavřou. Pachatel je neznámý. Pokud ho nechytí do nějaké doby, budou to muset ukončit, ale teď nevím tu lhůtu, uvádí ve svém příspěvku. Tento postup doporučuje i ostatním poškozeným. Poškozené k návštěvě policie také nabádá Daněk z Policie ČR: Prosíme, aby se poškození hlásili na místních odděleních polici, uvedl. Policie však není schopna říct, kdy budou účty odblokované, vyšetřování totiž stále probíhá.

A co se honilo v hlavách podvedených? Byl to risk a možná jsem se chtěla (naivně) přesvědčit o tom, že není každý podvodník, uvedla podvedená Martina Bednářová pro Měšec.cz. „Pospíšilovi“ poslala začátkem října 1×990 Kč. Nešla však na policii, údajně kvůli reakcím lidí na Facebooku.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Nejčastěji se věnuje tématům z oblasti investování, financí a makroekonomie.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).