Soudce musí především přihlédnout ke stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost. A ten se určuje například podle způsobu provedení trestného činu, jeho následků, okolností, za kterých byl spáchán, ale i osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou vedoucí ke spáchání zločinu. Důležitým momentem je zároveň posouzení možnosti nápravy pachatele.
Trestní zákon zná několik druhů trestů:
- trest odnětí svobody (který může být podmíněně odložen na stanovenou zkušební dobu),
- obecně prospěšné práce,
- ztrátu čestných titulů a vyznamenání,
- ztrátu vojenské hodnosti,
- zákaz činnosti,
- propadnutí majetku,
- peněžitý trest,
- propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
- vyhoštění.
Při stanovení druhu trestu a délky přihlédne soud u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání trestného činu. U organizátora, návodce a pomocníka bude soudce zajímat význam a povaha jejich účasti na spáchání trestného činu. U přípravy k trestnému činu a u pokusu trestného činu bude soudce zase přihlížet k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného činu přiblížilo, a také k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo.
Soudce zohlední také to, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si – a to ani z nedbalosti – nepřivodil vlivem návykové látky. Skutečnost, kterou se často snaží obhajoba prokázat, se ovšem musí opírat o znalecké posudky lékařů – psychiatrů, případně i psychologů.
Trest odnětí svobody může jít i pod dolní hranici trestní sazby. Ale jen v případě, že má soud za to, že by vzhledem ke zdravotnímu stavu pachatele bylo možné dosáhnout stejného účelu trestu, pokud se spojí s povinnou ochrannou léčbou.
Význam polehčujících a přitěžujících okolností
Soud musí při výměře trestu jako k polehčující okolnosti přihlédnout zejména k tomu, že pachatel
- spáchal trestný čin v silném rozrušení,
- spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých,
- spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti,
- spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku,
- spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil,
- spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze,
- vedl před spácháním trestného činu řádný život,
- přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu,
- trestného činu upřímně litoval,
- svůj trestný čin sám oznámil úřadům,
- při objasňování své trestné činnosti napomáhal příslušným orgánům, nebo přispěl k objasňování trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení.
Naproti tomu jako k přitěžující okolnosti přihlédne soudce zejména k tomu, že pachatel
- spáchal trestný čin ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky,
- spáchal trestný čin surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem,
- spáchal trestný čin využívaje něčí bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti,
- spáchal trestný čin ke škodě osoby mladší patnácti let, těhotné, vážně nemocné, vysokého věku nebo nemohoucí,
- spáchal trestný čin za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek,
- spáchal trestný čin vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku, trestným činem porušil zvláštní povinnost,
- trestným činem způsobil vyšší škodu,
- spáchal trestný čin jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení,
- svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých,
- trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu,
- spáchal více trestných činů, nebo byl již pro trestný čin odsouzen.
Z uvedeného přehledu vyplývá, že práce soudů při ukládání trestů není jednoduchá a šablonovitá. Nepochybně se při rozhodování soudů zohledňují hlediska aktuálnosti a četnosti výskytu určitého druhu trestné činnosti a jejího vlivu na společenskou atmosféru. Svou roli v hledání optimálního trestu pro konkrétního pachatele ale hraje také přesvědčivost a průkaznost důkazních materiálů obžaloby státního zástupce a šikovnost a profesionální zručnost obhájce. Rozhodujícím hlediskem však zůstává požadavek spravedlnosti při zabezpečení ochrany společnosti před pachateli trestných činů.