Počátky nabízení stavebního spoření se v ČR datují první polovinou devadesátých let. Od té doby je jedním z nejoblíbenějších způsobů investování mladých, ale i starých. Nebudeme se zabývat podmínkami, na jakých stavební spoření funguje. To je možné najít na tomuto tématu určených stránkách Měšce.
V tomto textu se pokusíme zrekapitulovat vývoj trhu stavebního spoření v několika ukazatelích za posledních osm let, tedy od roku 1994 po současnost. V následující tabulce si uvedeme množství uzavřených smluv v jednotlivých letech, a to jak za samostatné roky, tak kumulativně.
Rok | Počet uzavřených smluv za rok | Počet uzavřených smluv celkem |
---|---|---|
1994 | 445 350 | 651 350 |
1995 | 453 531 | 1 104 881 |
1996 | 620 389 | 1 725 270 |
1997 | 530 176 | 2 282 446 |
1998 | 638 232 | 2 897 115 |
1999 | 906 867 | 3 799 421 |
2000 | 1 115 926 | 4 915 384 |
2001 (k 31.3.) | 316 364 | 5 230 777 |
Z uvedené tabulky je evidentní, že obliba stavebního spoření téměř neustále stoupala, snad až na rok 1997. Následující tabulka nám ukazuje, jak jsme na tom byli se slavnou pětadvacetiprocentní podporou od státu. Částky jsou uvedeny v mld. Kč.
Rok | Vyplacená státní podpora za rok | Vyplacená státní podpora celkem |
---|---|---|
1994 | 0,284 | 0,284 |
1995 | 1,112 | 1,396 |
1996 | 2,309 | 3,705 |
1997 | 3,817 | 7,522 |
1998 | 5,068 | 12,590 |
1999 | 6,393 | 18,983 |
2000 | 7,719 | 26,702 |
2001 (k 31.3.) | 8,814 | 35,516 |
Jak je vidět, výplata státních podpor silně akceleruje. To se dá ovšem snadno vysvětlit tím, že vedle narůstajícího počtu uzavřených smluv také v průběhu času narůstá státní podpora u střadatelů, kteří měsíčně spořili méně než 1 500 Kč. To je ostatně vidět v následující tabulce, která představuje výši státní podpory v Kč vyplacené v průměru na jednu smlouvu.
Rok | Výše státní podpory na 1 smlouvu |
---|---|
1994 | 1 380,– |
1995 | 1 710,– |
1996 | 2090,– |
1997 | 2 450,– |
1998 | 2 580,– |
1999 | 2 695,– |
2000 | 2 755,– |
2001 (k 31.3.) | 2 717,– |
V poslední tabulce si porovnáme výši vkladů ke konci každého roku s výší úvěrů a meziúvěrů za stejné období. Tato tabulka nám napoví, zda budou mít stavební spořitelny dostatek prostředků na to, aby mohly i nadále poskytovat tak výhodné úvěry, jako doposud. Údaje jsou uvedeny v mld. Kč.
Rok | Výše vkladů za rok | Výše úvěrů a meziúvěrů za rok |
---|---|---|
1994 | 6,350 | 0,001 |
1995 | 16,330 | 0,169 |
1996 | 34,455 | 2,077 |
1997 | 59,552 | 8,301 |
1998 | 81,731 | 24,924 |
1999 | 93,629 | 39,510 |
2000 | 110,400 | 54,681 |
2001 (k 31.3.) | 108,266 | 57,227 |
Jak je z tabulky patrné, podíl úvěrů a meziúvěrů na celkové výši se dramaticky zvyšuje z téměř 1 procenta v roce 1995 až na takřka 53 procent v prvním kvartálu roku 2001. Logika takovéhoto poměru samozřejmě vychází z toho, že trvání smluv o stavebním spoření je obvykle pětileté a delší a teprve v současnosti žádají o úvěr střadatelé, kteří začali spořit počátkem druhé poloviny devadesátých let. Nicméně v současnosti by stavební spořitelny zajisté uvítaly více úvěrů kvůli úrokovým výnosům.
Zmíněná data ovšem vybízejí k otázce, jak se bude tato situace vyvíjet do budoucna. V případě, že tomu bude podobně jako doposud, tak hrozí situace, kdy budou stavební spořitelny na úvěrech vyplácet více, než budou přijímat přes vklady.
V souvislosti s tím lze poukázat na skutečnost, že se stavební spořitelny v poslední době uchylují ke snižování úrokových sazeb z vložených prostředků, což spíše naznačuje jejich obavy z nedostatečných úrokových výnosů z úvěrů. Potom může být zajímavé sledovat, jak se změní podmínky zmíněných výhodných úvěrů v několikaletém horizontu.
Pozn.: Zdrojem pro veškerá uvedená data je Ministerstvo pro místní rozvoj