Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Finanční poradce měl špatně radit. Bylo to jinak, brání se od Jan Slanina - ... tím, jak líčí nevýhody meziúvěru a vysvětlovali,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 13. 5. 2015 13:01

    Jan Slanina

    ... tím, jak líčí nevýhody meziúvěru a vysvětlovali, že chudinka paní ve svém produktivním věku platí méně, než by mohla, zatímco po odchodu do důchodu by platila více.
    Vůbec ale nezmínili jednoduchou alternativu: ukládat na účet stavebního spoření co nejvíce peněz, čímž se může razantně urychlit okamžik, kdy vznikne nárok na úvěr ze stavebního spoření.

  • 13. 5. 2015 13:38

    Lubik (neregistrovaný)

    Ano, máte pravdu, u překlenovacích úvěrů by se měly úvahy začínat u spoření, ale mám dojem, že značná část překlenovacích úvěrů je nevýhodných už při jejich sjednání a podle této logiky by překlenováky měli vymlouvat již pracovníci stavebních spořitelen. Nemyslím si, že překlenovací úvěr je produkt natolik složitý, že by ho běžný člověk nepochopil, ale zde působí to, čemu říkám duševní lenost. Hold v některých případech platí: „kdo chce kam, pomozme mu tam“.

  • 13. 5. 2015 13:42

    kl (neregistrovaný)

    Vysvětlete mi, co je na překlenovacím úvěru nevýhodného, oproti třeba běžným spotřebákům. Asi jsem duševně slabý, že to nechápu.

  • 13. 5. 2015 13:53

    Lubik (neregistrovaný)

    Napsal jsem: „značná část překlenovacích úvěrů je nevýhodných“.

  • 13. 5. 2015 13:54

    Jan Slanina

    U překlenovacího úvěru nedochází ke splácení jistiny, ale k akumulaci prostředků na účtu stavebního spoření. Úroky se tedy počítají z vyšší částky.
    Zatímco například u běžné hypotéky nebo spotřebitelského úvěru si na začátku půjčíte 500 000 Kč a po nějaké době dlužíte už jenom 350 000 Kč, u překlenovacího úvěru v ekvivalentním okamžiku dlužíte stále 500 000 Kč, ale na účtu stavebního spoření máte 150 000 Kč.
    Navíc stavební spořitelny většinou požadují, aby na tom účtu třeba 10% cílové částky bylo už v době sjednání překlenovacího úvěru, takže místo toho, abyste do rekonstrukce dal svých 55 000 Kč a půjčil si dalších 500 000 Kč, musíte složit 55 000 Kč na účet a pak si půjčit 555 000 Kč. Tedy v modelovém příkladu dlužíte 555 000 Kč a přitom máte naspořeno 205 000 Kč.
    Takže platíte třeba 3,5% p.a. z 555 000 Kč a stavební spořitelna vám na účet stavebního spoření přičte třeba 1,5% p.a. z toho, co na něm leží.

    Samozřejmě, pokud srovnáváte překlenovací úvěr za 3,5% p.a. se spotřebitelským úvěrem za 35% p.a., vyjde překlenovací úvěr stále výhodněji. Pokud ale seženete účelový úvěr na lepší bydlení za 4,9% p.a. (ČSOB to tak inzeruje, neznám ale podmínky, za kterých lze tuto sazbu získat), může se ukázat, že bude v konečném součtu výhodnější. A hypotéka za 3,75% p.a. bude výhodnější velmi pravděpodobně (pokud nebude velký rozdíl v poplatcích).

    Další past je, že stavební spořitelny se u překlenovacích úvěrů snaží komplikovat předčasné splacení, byť u úvěrů bez zástavy nemovitosti je to zřejmě nezákonné.

  • 13. 5. 2015 14:33

    kl (neregistrovaný)

    Děkuji, konečně rozumná odpověď. Otázka je, kde se to lomí. Když nezajištěné překlenováky se dnes pohybují okolo 5 - 7 % a běžné spotřebitelské úvěry jsou okolo 8 - 15 %. Hledal jsem někde vzoreček nebo kalkulačku, která by uměla oba produkty porovnat, ale nikde jsem podrobnější výpočty a porovnání nenašel.

    Já bych jako základní výhodu nezajištěných PÚ viděl v možnosti kdykoli splatit se sankcí 1 % + většina SS účtuje poplatky za vyčíslení (např. RSTS 5000 Kč). Zajištěný překlenovák je ale noční můra..., ten se předčasně splatit prakticky nedá, to je pravda. Otázka je, jak s tímto zatvrzelým přístupem spořitelen zamíchá nařízení EU o předčasném splacení hypoték, protože překlenovák se zástavou je vlastně hypotéka.

    U malých úvěrů do cca 0,5 mil. Kč mi přijde rozumné používat na úvěrování překlenováky, v některých regionech (sz Čechy) stojí byty okolo 150-200 tisíc Kč a na to vám žádná banka hypotéku nedá, tudíž stavební spořitelna je jedinou možností.

  • 13. 5. 2015 14:44

    Lubik (neregistrovaný)

    Já se domnívám, že jsme se s Janem Slaninou shodli, že výhodnější než splácení (nebo splacení) překlenováků, je spoření, mám-li na to tak uložit úložku jen o několik tisíc nižší než je dluh, tím se překlopit do řádného úvěru a následně těch pár tisíc doplatit, jednuduché a nejlevnější. A já se domnívám, že překlenováky by se měly úživát na to co je vyplývá z jejich názvu, na překlenutí období (řádově několik měsíců) do přidělení řádného úvěru.

  • 13. 5. 2015 22:56

    TVK (neregistrovaný)

    Je otázkou, jestli spoření v takovém případě je výhra. Hodnotící číslo je se počítá ze zůstatku spořícího účtu krát čas. Jenže spořím do naprosto nelikvidního produktu, s minimálním zhodnocením (běžně 1% p.a. brutto plus státní podpora), ale na druhou stranu si ty samé peníze půjčuji za násobně větší úrok. Je jednoduché si dopočítat, kdy se na příslušné hodnotící číslo dostanu a ve finále si stejně spořitelna přjde skoro na své, jako při normálním průběhu, protože jí tam narvete levné peníze. V extrému můžete mít naspořeno obratem 100 procent cílové částky, ale stejně čekáte roky na hodnotící číslo a možnost doplacení, a ze stejných 100 procent platíte úroky překlenováku ...

  • 13. 5. 2015 23:36

    Jan Slanina

    Z článku to nevypadá, že by páni poradci tuto variantu byť i uvažovali. A, pokud ji vyloučili, rozhodně nevysvětlili důvody.

    Nemáte pravdu, že by člověk musel při 100% naspoření cílové částky čekat roky. Např. u MPSS musíte dosáhnout parametr hodnocení 55, přičemž tuto hodnotu dosáhnete v "pomalé" variantě nejpozději 5 čtvrtletí poté, co Váš vklad dosáhne 100% cílové částky, ve standardní variantě nejpozději 3 čtvrtletí poté a v rychlé variantě nejpozději 2 čtvrtletí poté. Pokud před naspořením 100% máte nějakou historii vkladů, jde to ještě rychleji, tedy v podstatě vždy do roka.

    Je ovšem pravda, že kejkle s cílovými částkami jsou jedním z velkých negativ stavebního spoření. Neplní přitom žádný rozumný účel: nemají význam pro posouzení rizikovosti klienta a v tuzemských podmínkách rozhodně není potřeba, aby stavební spořitelna zjišťovala, který klient má mít při přidělení úvěru přednost - má dost peněz pro všechny.

  • 13. 5. 2015 14:57

    Jan Slanina

    1) EU nezamíchá, směrnice 17/2014/EU, která tuto problematiku pojednává, předčasné splacení striktně nenařizuje. To si musíte vylobbovat u naší vlády a parlamentu. Ale samozřejmě asi víte, jakým směrem budou lobbovat stavební spořitelny.
    2) ono těžko sestavit kalkulačku, protože je tam strašně moc variant. Asi jedinou možností je si to sám spočítat v Excelu či podobném nástroji.
    3) zkuste se podívat nikoli na běžné spotřebitelské úvěry (pokud je sazba p.a. dvojnásobná, tak je asi překlenovák pořád lepší), ale na účelové úvěry na nemovitost. ČSOB nabízí od 4,9% p.a., Cetelem od 6,9% p.a., dál jsem byl líný hledat.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).