Hlavní navigace

Finanční krize a zaručená mzda

14. 10. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pojem zaručená mzda je v pracovním právu poměrně novým institutem. Právě v době, kdy neseme následky finanční krize a mnozí zaměstnavatelé se snaží ušetřit i na mzdových nákladech, je potřeba porozumět tomuto pojmu mnohem naléhavější.

Na tuto problematiku upozornilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, potažmo Státní úřad inspekce práce. Na internetových stránkách resortu 1. října 2009 tyto instituce upozornily, že správně porozumět pojmu zaručená mzda je obtížné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Minimální mzda se již za léta v praxi vžila, avšak pojem zaručená mzda nikoliv. Čtěte více: Co je minimální mzda a k čemu je dobrá?

Zaručená mzda

S novým zákoníkem práce byl od r. 2007 zaveden pojem zaručená mzda. Ta na rozdíl od minimální mzdy stanoví nejnižší cenu práce s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce. Jedná se o mzdu nebo plat, na kterou zaměstnanci za týdenní pracovní dobu 40 hodin vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu či mzdového nebo platového výměru.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování pracovníkům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanovuje vláda svým nařízením. To má zpravidla účinnost od počátku kalendářního roku a při jeho stanovení se přihlíží k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nyní platí nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění.

Pozor na délku pracovní doby

V případě jiné stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (např. u 2směnného pracovního režimu 38,75 hodiny týdně, 3směnného a nepřetržitého pracovního režimu 37,5 hodiny týdně apod.) se hodinové sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy úměrně zvyšují. Výše zaručené mzdy uvedená v příslušném nařízení vlády, stejně jako v tomto článku, se vztahuje k týdenní pracovní době 40 hodin. Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

Pro případ zkrácené pracovní doby je třeba zaručenou mzdu (resp. její nejnižší sazbu za hodinu) zvýšit úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době. Tím je při různé délce pracovního týdne zajištěn nárok zaměstnance na stejnou výši zaručené mzdy. Konkrétní sazby na hodinu podle stanovené týdenní pracovní doby odvodí zaměstnavatelé ze základních sazeb podle vzorce:

Nejnižší sazba zaručené mzdy při týdenní pracovní době 40 hodin /Počet hodin při zkrácené týdenní pracovní době x 40 = Nejnižší sazba zaručené mzdy při zkrácené pracovní době

Tato úprava se týká pouze hodinové zaručené mzdy. Měsíční zaručená mzda totiž zůstane i při stanovené pracovní době 40 hodin týdně stejná, i při zkrácené pracovní době.

Pokud je však se zaměstnancem individuálně sjednána kratší pracovní doba nebo pokud zaměstnanec neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, nejnižší úroveň zaručené mzdy se úměrně snižuje. Podobné téma: Nestihli jste vyčerpat loňskou dovolenou? Moc času vám nezbývá

Pracovali byste za minimální mzdu?

Nejnižší úrovně zaručené mzdy

Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je rozdělena do 8 skupin tak, že pro 1. skupinu prací je sazba rovna minimální mzdě (8000 Kč měsíčně nebo 48,10 Kč za hodinu) a pro 8. skupinu prací činí přibližně dvojnásobek minimální mzdy (16 100 Kč měsíčně nebo 96,20 Kč za hodinu).

Skupiny prací
Skupina prací 40 hod. týdně (Kč/hod) 38,75 hod. týdně (Kč/hod) 37,5 hod. týdně (Kč/hod) v Kč za měsíc
1 48,1 49,6 51,3 8000
2 53,1 54,8 56,6 8900
3 58,6 60,5 62,5 9800
4 64,7 66,8 69 10 800
5 71,5 73,8 76,2 12 000
6 78,9 81,4 84,1 13 200
7 87,1 89,9 92,8 14 600
8 96,2 99,3 105,5 16 100

Zdroj: Práce, mzdy a odvody bez chyb, pokut a penále č. 12/2007, Poradce s.r.o.


Obecné charakteristiky prací pro zařazení vaší práce do některé z 8 skupin jsou uvedeny v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Dále jsou zde uvedeny příklady prací zařazených do jednotlivých skupin a ty jsou zpracovány podle jednotlivých oborů. Zaručená mzda nesmí být nižší než minimální mzda. Na rozdíl od minimální mzdy se zaručená mzda nevztahuje na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaručená mzda se vztahuje i na zaměstnance, který je odměňován úkolovou mzdou.

Nedosáhne-li vaše mzda nebo plat (bez prostředků za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli) příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout vám doplatek. Pro výpočet doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, pokud není předem sjednáno použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy. Na zaměstnavatele, u kterého je mzda pracovníků sjednána kolektivní smlouvou, se ustanovení zákoníku práce o zaručené mzdě nevztahuje.

Systém odměňování vytváří podnikatel sám

Zaměstnavatelé, kteří provozují podnikatelskou činnost (např. obchodní společnosti, OSVČ), si mohou vytvořit jakýkoliv systém odměňování. Nemusí tedy mít osm tarifních stupňů, stejně jako dříve nemuseli uplatňovat přesně dvanáct tarifních stupňů. Jestliže však mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, musí zaměstnavatel při jejím stanovení dodržet uvedené nejnižší úrovně zaručené mzdy. Čtěte více: Zaměstnavatel je v konkurzu? Máte nárok na peněžitou pomoc 

Maloobchod jako typicky problematická oblast

Inspektorka Státního úřadu inspekce práce a autorka upozornění publikovaného na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí Jana Bělíková upozorňuje, že nejvíc dotazů na správnost stanovené výše mzdy zaměstnavatelem, je v oblasti maloobchodu. Typickým příkladem jsou prodavačky. Zaměstnavatelé jim zpravidla stanoví mzdu ve výši nejnižší sazby zaručené mzdy bez ohledu na to, jaké činnosti v rámci své pracovní náplně vykonávají.

Příklad

Zaměstnání prodavačky lze přitom podle povahy práce zařadit do čtyř různých skupin. Je třeba rozlišit prodavačku, která doplňuje v rámci samoobslužného provozu zboží (1. skupina), prodavačku pohonných hmot a maziv (2. skupina), prodavačku, která provádí samostatný prodej zboží, jeho přejímku, uskladnění a aranžování (3. skupina) nebo prodavačku uměleckých předmětů, která je oceňuje a vykupuje zlato nebo jiné drahé kovy (4. skupina).

Nařízení musí respektovat také státní a veřejné správa a služby

Zaručená mzda se vztahuje na všechny zaměstnavatele, tedy nejen na podnikatelské subjekty, které vám za vykonanou práci poskytují mzdu. Nařízení platí i na zaměstnavatele uvedené v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce. Podobné téma: Kolik vám musí zůstat z výplaty po všech srážkách?

Jsou jimi:

  1. stát,
  2. územní samosprávný celek (obec nebo kraj),
  3. státní fond,
  4. příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů – např. ze zákona o veřejném zdravotním pojištění),
  5. školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona), veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení.

Jedná se tedy na instituce státní a veřejné správy a služeb čili rozpočtovou sféru. Nejnižší úroveň zaručeného platu je stanovena takto:

  1. skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě,
  2. skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě,
  3. skupina prací zahrnuje práce v 5. a 6. platové třídě,
  4. skupina prací zahrnuje práce v 7. a 8. platové třídě,
  5. skupina prací zahrnuje práce v 9. a 10. platové třídě,
  6. skupina prací zahrnuje práce v 11. a 12. platové třídě,
  7. skupina prací zahrnuje práce ve 13. a 14. platové třídě a
  8. skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

Jestliže je tedy vás plat dosažený v kalendářním měsíci nižší než zaručený plat a vedle tarifu, který je nižší než zaručená úroveň, nemáte právo na další složku platu, musí příslušný rozdíl zaměstnavatel uhradit jako doplatek. Ten bude mít výši rozdílu mezi platem za kalendářní měsíc a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.

dan_z_prijmu

Státní orgány zaměstnavatelům i zaměstnancům poradí

Autorka Ing. Bělíková upozorňuje, že v případě dotazů či žádostí o vysvětlení ohledně aplikace zaručené mzdy je možné se obrátit na nejbližší oblastní inspektorát práce nebo přímo na Státní úřad inspekce práce v Opavě. Kontakty jsou uvedeny na internetové adrese Státního úřadu inspekce práce adrese www.suip.cz.

Použitá literatura: Bělíková, J.: Minimální a zaručená mzda, 1. 10. 2009, www.mpsv.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).