Hlavní navigace

Finanční gramotnost je mladým cizí. Vybrat ze dvou úvěrů ten lepší nezvládnou

Aktualizováno 3. 4. 2018 10:18
Autor: Depositphotos

Většina mladých lidí by výpadek příjmu ustála alespoň po dobu 6 měsíců. Někteří však ani neví, jaké mají rezervy. Jak se změnila úroveň finanční gramotnosti v České republice?

Doba čtení: 4 minuty

Ve finanční gramotnosti se Češi nijak nezlepšují ani výrazně nezhoršují. Podle průzkumu, který provedla Česká bankovní asociace, dosáhli Češi v letošním srovnání výsledku 56 bodů ze 100, což je průměrný výsledek. Oproti předchozím rokům se však přece jen něco obrací k lepšímu. Lidé si začali více spořit.

Nejohroženější jsou ti nejméně vzdělaní

Oproti výsledkům z roku 2017 došlo ke zlepšení o 1 bod, tedy z 55 bodů na 56, což není výrazné zlepšení. U generace ve věku 18–29 let a 30–44 let jsou výsledky ještě slabší než tento výsledek. Ačkoli tedy byla výuka finanční gramotnosti na střední školy zavedena již v roce 2009 a do rámcových vzdělávacích programů základních škol byla zařazena v roce 2013, na výsledcích a znalostech studentů se to zatím neodráží.

Znamená to například, že mladí lidé, kteří vycházejí střední školu, si mnohdy neumí porovnat parametry jednotlivých půjček a zhodnotit, jestli je pro ně výhodnější úvěr s úrokovou sazbou 10 % ročně nebo 1 % měsíčně. Tuto otázku dokázalo správně zodpovědět jen 38 % dotázaných. A často Češi neví, jakým způsobem jsou pojištěny jejich vklady v případě peer-to-peer poskytování půjček. Pouze 44 % ví, že tyto vklady nejsou nijak pojištěny.

Nejohroženější skupinou však i nadále zůstávají lidé se základním vzděláním nebo ti, kteří mají výuční list. Svými znalostmi dosáhli v průzkumu pouze na 50 bodů ze 100.

Kolik máte našetřeno? Nevím

To, že Češi spoří, však ještě neznamená, že mají o svých úsporách přehled. Třetina dotázaných přiznává, že nějakou částku pravidelně odkládá, ale neví, kolik má naspořeno, a nezná ani své měsíční náklady, které vynakládá na provoz domácnosti.

Oproti roku 2017 se však zvýšil počet lidí, kteří si vytvářejí alespoň nějaké úspory, a to o 13 %. V současné době tak nějakou formou spoří 73 % dotázaných. Průměrně si Češi ukládají necelých 5000 Kč měsíčně, a to formou spořicích účtů, zálohy na běžném účtu, pojištěním či jinak. Zodpovědnější jsou v tomto muži, kteří šetří více pravidelně a větší částky než ženy.

Máte finanční rezervu?
Autor: Česká bankovní asociace

Máte finanční rezervu?

Mnohem častěji a mnohem více si peníze odkládají lidé s vysokoškolským vzděláním, což samozřejmě souvisí i s tím, že tito lidé mohou mít lépe placenou práci, vyšší příjmy, a tudíž i větší možnosti spořit si.

Bez příjmu většina vydrží 6 měsíců

Velmi důležitá otázka, která se pojí s výší rezervy, je právě otázka na to, jak dlouho by lidé ze své rezervy byli schopni fungovat v případě nenadálého výpadku příjmů.

Oproti loňskému roku vzrostl počet těch, kteří by v případě výpadku příjmu vydrželi se svými úsporami 10 měsíců a déle. Naopak klesá skupina těch, kteří by s úsporami vydrželi jen měsíc a žijí tak v podstatě od výplaty k výplatě.

Jak dlouho byste si bez příjmu udrželi stejný životní styl?
Autor: Česká bankovní asociace

Jak dlouho byste si bez příjmu udrželi stejný životní styl?

Třetina dotázaných (33 %) pak o svých výdajích a úsporách přehled nemá a v případě, že by se ocitli bez práce, vůbec netuší, jak dlouho by jim současná rezerva vydržela.

Poměrně výrazné změny v názorech Čechů však nastávají v případě tzv. rychlé finanční rezervy. Ta představuje peníze, které jsou v případě problémů ihned k dispozici. Největší finanční rezervu mají senioři. Naopak u nich ale klesá možnost spořit.

Jak velkou si myslíte, že byste měli mít finanční rezervu?
Autor: Česká bankovní asociace

Jak velkou si myslíte, že byste měli mít finanční rezervu?

Obecně mají lidé pocit, že jejich rezerva by měla dosahovat přibližně 110 000 Kč. Velmi optimistická je v tomto mladá generace do 28 let, kde si většina dotázaných myslí, že stačí mít rezervu ve výši 10 000 Kč. U mladých do 29 let přitom došlo oproti roku 2017 k zásadnímu přehodnocení situace. Ještě loni totiž zastávali názor, že průměrná výše rychlé rezervy by měla být okolo 70 000 Kč.

Chceme naspořit 1,5 milionu, máme stěží 300 000 Kč

Stále více se také lidé orientují v problematice starobních důchodů a přijali myšlenku, že si na důchod budou spořit. Jejich představa je, že při odchodu do penze budou mít našetřeno 1 500 000 Kč. Nejvíce naspořeno chtějí mít lidé z velkých měst, jelikož do budoucna počítají s vysokými náklady. Realita našich úspor je však jinde. Ve 39 % případů nemají dotázaní naspořeno vůbec nic. A to platí i pro generaci, která je těsně před důchodem nebo se k důchodovému věku blíží. U 45 % dotázaných pak naspořená částka nepřesahuje 300 000 Kč.

FIN18_tip_v_clanku_obecny

Kolik máte naspořeno na stáří?
Autor: Česká bankovní asociace

Kolik máte naspořeno na stáří?

Při bližším pohledu a rozdělení naspořených částek podle věku střadatelů je vidět, že nejvíce těch, kteří nemají naspořeno nic, je ve věku 18–29 let, a to 57 %. Naopak nejvíce má naspořeno generace od 30 do 44 let, a to v 52 % případů. Alarmující je však to, že ve věku od 60 let nemá žádné úspory 31 % dotázaných. Úspory ve výši od 1 000 000 Kč má pak pouze 5 % Čechů.

Konečnou částku neznáme

Částku, kterou by ve skutečnosti měli mít lidé naspořeno, aby si ji mohli pravidelně přidávat k důchodu a udržet tím svůj životní standard, nezná 50 % Čechů. I tady jsou na tom opět nejhůře lidé s nejnižším vzděláním, kteří mají minimální nebo žádné úspory a svou situaci vidí tak, že se současnými úsporami ani nemají možnost nějakou větší částku naspořit.

Našli jste v článku chybu?