Hlavní navigace

Finančně gramotnou generaci si musíme teprve vychovat

6. 6. 2016
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Za pět let se úroveň finanční gramotnosti Čechů téměř nezměnila. Budeme si muset počkat na generaci dnešních žáků ze „základky“?

Téměř dvě třetiny Čechů se nechovají ekonomicky zodpovědně. Vyplynulo to z měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace, které ministerstvo financí provedlo společně s dalšími zeměmi OECD. Podle výsledků se navíc tato úroveň za pět let v zásadě nezměnila.

Výsledky měření úrovně finanční gramotnosti naznačují, kam bude ministerstvo ve spolupráci s relevantními subjekty směřovat své další finančně vzdělávací aktivity, např. při revizi Národní strategie finančního vzdělávání, uvádí zpráva Ministerstva financí ČR.

Netuším, nevím

Že je nejvyšší čas, ukazuje úroveň odpovědí při měření finanční gramotnosti Čechů. Z výsledků měření totiž vyplývá, že polovina (52 %) zúčastněných má jen malé znalosti z oblasti financí. 40 % respondentů mělo mezi třetinou a polovinou správných odpovědí, 12 % účastníků ani ne třetinu. Není překvapením, že mezery ve znalostech mají hlavně lidé se základním vzděláním, ekonomicky neaktivní (např. nezaměstnaní), lidé s nízkými příjmy, často do 29 let. Vyššími znalostmi oplývali vysokoškolsky vzdělaní, lidé s vyššími příjmy a živnostníci.


Autor: MF ČR

Ještě hůře jsou na tom Češi podle výsledků ankety ministerstva z hlediska ekonomické zodpovědnosti (ekonomicky zodpovědný člověk je podle zadání ten, který lépe využívá finanční produkty nebo se zodpovědněji rozhoduje ve světě financí). 64 % zúčastněných lidí ji má spíše nízkou nebo velmi nízkou. Týká se to hlavně učňů a studentů, lidí se základním vzděláním, nízkými příjmy a mladších lidí do 29 let. Nejzodpovědnější opět bývají vysokoškoláci, lidé s vyššími příjmy a živnostníci.


Autor: MF ČR

Z odpovědí vyplynulo, že více než polovina domácností si vůbec nesestavuje rozpočet, protože jim to připadá zbytečné (v 67 % případů) nebo je to prostě jen vůbec nenapadlo (22 % případů). Přitom jednoduchý rozpočet nebo sledování výdajů jsou banální pomůcky, které snadno odhalí zbytečné a nadměrné utrácení.

Možná ale, že potřeba využívat tyto pomůcky klesá s tím, jak se zotavuje ekonomika, protože ještě v roce 2010 nesestavovalo rozpočet 48 % domácností.

16 % z domácností, které si rozpočet sestavují, pak už ale nesleduje jeho dodržování. Na rozpočet si potrpí spíše ženy, často ve věku 60+, které byly dle odpovědí také více ekonomicky zodpovědné. Naopak profil respondenta, který si ho nesestavuje, je muž do 29 let z vícečlenné domácnosti s nižší ekonomickou zodpovědností.

Pokud si chcete zkusit rozpočet vytvořit, můžete využít pomůcku ministerstva financí.


Autor: MF ČR

V souvislosti s finanční odpovědností se často zkoumá i to, jakou mají respondenti rezervu (a zda vůbec). Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Otřepaná poučka zní, že byste měli mít stranou pro strýčka příhodu alespoň tři platy (ideálně spíš šest), abyste si poradili při ztrátě zaměstnání, delší nemoci nebo s nečekanými výdaji.


Autor: MF ČR

Na jakékoli spoření podle odpovědí rezignovalo 19 % zúčastněných. 54 % lidí si spoří na běžném účtu (respondenti ve věku 30 – 59 let se středním vzděláním), 34 % využívá pověstný slamník a spoří v hotovosti (jedná se převážně o důchodce) a 34 % má (i) spořicí účet nebo stavební spoření (spíš vysokoškoláci).

V případě ztráty zaměstnání by přitom celých 37 % respondentů nevědělo, co si počít, přes 5 % by se raději spolehlo na pomoc od rodiny či kamarádů nebo si půjčilo v bance apod. Jen třetina lidí odpověděla, že by hledala novou práci či brigádu a více než desetina respondentů by sáhla do úspor, snažila se něco prodat a obecně snížit náklady.


Autor: MF ČR

Necelá polovina domácností by při ztrátě příjmu vydržela krýt své životní náklady alespoň tři měsíce (v roce 2010 to bylo 41 %). 15 % domácností by naopak nevystačilo ani jeden měsíc (v roce 2010 to bylo 16 %).


Autor: MF ČR

Tristní jsou i výsledky na otázku financování svých potřeb v důchodu, protože 85 % zúčastněných se spoléhá na stát. 35 % respondentů má ale přitom nějaké soukromé spoření na důchod, 16 % spoléhá na pomoc od partnera, 10 % na rodinu nebo děti.


Autor: MF ČR

Při praktické otázce na jednoduché úročení jen 58 % zúčastněných dokázalo spočítat správný výsledek. (Zadání přitom znělo, kolik korun bude na spořicím účtu na konci roku za podmínky, že na začátku roku vložíme 100 Kč na účet s garantovanou sazbou 2 % ročně a nebereme v potaz žádné další platby a daň ani výběry – výsledek je 102 Kč). S odpovědí si nevěděli rady důchodci, respondenti se vzděláním bez maturity a nízkou finanční znalostí a odpovědností.


Autor: MF ČR

O problému se ví, v osnovách už finanční gramotnost je

O tom, že mají Češi z hlediska finanční gramotnosti velké mezery, se obecně ví. Vzniká řada dobrovolných organizací, které se snaží situaci narovnávat. Nás ale zajímalo, jak probíhá výuka finanční gramotnosti na školách (v Rámcovém vzdělávacím programu je od 1.9. 2013).

Z Oddělení komunikace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR jsme se dozvěděli, že finanční gramotnost jako samostatný předmět ve školních osnovách sice není, na základních školách se ale jedná o tzv. průřezové téma. To je povinně zařazeno do výuky napříč různými vyučovacími předměty. Konkrétní zařazení je v kompetenci školy, nejčastěji to je do předmětů Matematika, Výchova k občanství a Člověk a svět práce. Sama škola si také může vytvořit nějaký vlastní projekt, který se finanční gramotnosti věnuje – záleží na jejím rozhodnutí, vysvětlila serveru Klára Bílá z Oddělení komunikace.

Žádné standardizované výukové rámce k tématu finanční gramotnosti tedy nejsou. Škola se jen musí řídit Rámcovými vzdělávacími programy (RVP), které jsou pro ni závazným dokumentem a škole stanovují cíle, kterého musí ve výuce dosáhnout. Jakými metodami a prostředky tak učiní, záleží na samotné škole – školy si podle RVP tvoří své vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP), uvedla Bílá.

Školy na tvorbu těchto vzdělávacích programů nemohou od ministerstva čerpat žádné finanční prostředky. Mohou si maximálně obstarat metodické materiály nebo školení pro své učitele od organizace, která na toto vzdělávání čerpá prostředky z Operačního programu vzdělávání a konkurenceschopnosti a z dotačních programů ze státních prostředků.

MF: web a zákony na ochranu spotřebitele

Ministerstvo financí se v rámci vzdělávání finanční gramotnosti zaměřuje spíše na dospělou populaci. Provozuje například web Proč se finančně vzdělávat. Obsahuje tipy a rady v různých životních situacích, slovníček pojmů nebo kalkulačky. Ministerstvo financí např. distribuuje brožury Státní rozpočet v kostce, kde se občané mohou srozumitelně a přehledně seznámit se všemi důležitými informacemi ohledně státního rozpočtu, pracuje na zkvalitnění legislativy jako je zákon o spotřebitelském úvěru nebo zákon o platebním styku a v neposlední řadě provozuje webové stránky Proč se finančně vzdělávat?, kde jsou i odkazy na jednotlivé projekty finančního vzdělání, upřesnil serveru Filip Běhal z Oddělení komunikace Ministerstva financí ČR.

Kromě vládní novely zákona o spotřebitelském úvěru, kterou v pátek schválili poslanci, plánuje ministerstvo financí zvýšit ochranu spotřebitele také novelou zákona o platebním styku.

Novela umožní lepší orientaci v nabídkách bank a zjednoduší přechod od jedné banky k druhé, uvedla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková s tím, že nově bude možné přenést nastavení trvalých příkazů a inkas mezi jakoukoliv bankou v ČR a doba přechodu z jedné banky do druhé se zkrátí na maximálně 12 dní.

Banky podle ní budou také muset povinně používat v cenících a obchodních podmínkách jednotné názvosloví. Zákon také stanoví podmínky pro provozování tzv. internetových srovnávačů bankovních poplatků (podrobnosti připravujeme).

skoleni_15_4

Kromě toho plánuje ministerstvo financí do konce letošního roku předložit úplně nový zákon o platebním styku, který by měl reagovat i na nové způsoby placení na internetu a kromě toho také zvýšit požadavky na bezpečnost elektronických platebních transakcí a posílit ochranu uživatelů platebních služeb (konkrétní návrh ale zatím není k dispozici).

Pokud jsou výsledky měření finanční gramotnosti průkazné, je vidět, že finanční vzdělávání dospělé populace výraznější efekt nemá (za pět let skoro žádný posun). Finanční znalosti získají Češi spíš na vysoké škole nebo v důsledku vlastního zájmu. Možná, že se tak dočkáme výrazně (finančně) gramotnější generace teprve, až nám doroste ze školních lavic.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).