Hlavní navigace

Exekutor chce po věřiteli zálohu? Musí upřesnit, na co přesně

3. 2. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
Chce-li exekutor po věřiteli zálohu na náklady exekuce, musí vysvětlit, na co peníze použije, aniž by přitom zastavil proces exekuce.

Pokud po vás chce exekutor jako po věřiteli zálohu na náklady exekuce, musí vám vysvětlit, na co by měly být peníze použity, abyste mohli posoudit jejich účelné vynaložení. Nesmí vás odbýt a vaši exekuci zastavit.

Na návrh oprávněné věřitelky okresní soud svým usnesením ze dne 24. 8. 2012 nařídil exekuci na majetek povinného dlužníka podle vykonatelného rozsudku k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 208 080 Kč s úrokem z prodlení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 73 244 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny; provedením exekuce pověřil soudního exekutora Petra Jaroše, Exekutorský úřad Chrudim.

Výzvou ze dne 22. 8. 2013 soudní exekutor oprávněnou věřitelku mimo jiné vyzval k zaplacení zálohy ve výši 12 000 Kč ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy s odůvodněním, že její zaplacení je „nutné k dalšímu vedení řízení a bude použita na úhradu nákladů s tím spojených, zejména zjišťování majetku administrativní i fyzickou cestou, nákladů jeho zajištění a realizace a nákladů spojených s dalším administrativním vedením řízení“.

Žádost o prominutí či snížení zálohy 

Přípisem ze dne 18. 9. 2013 oprávněná požádala soudního exekutora „o upuštění od požadavku na zaplacení zálohy ve věci, nebo alespoň o snížení požadované zálohy“, protože oprávněné nezaplacením dluhu ze strany povinného vznikla škoda a další náklady; navíc s ohledem na stejné bydliště a sídlo povinného se sídlem exekutorského úřadu v tomtéž městě nelze předpokládat zvýšené náklady exekuce.

Exekutor se s ní vůbec nebavil a zase chtěl peníze

Soudní exekutor, aniž by reagoval na shora uvedený přípis oprávněné, usnesením ze dne 27. 9. 2013 rozhodl o úplném zastavení exekuce na majetek povinného. Určil výši nákladů exekutora, které zavázal zaplatit oprávněnou na účet exekutora a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení o zastavení této exekuce. 

Rozhodnutí odůvodnil tím, že „v průběhu řízení byly provedeny zjištění ve vztahu k vlastnictví nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, vlastnictví účtu či jiného finančního derivátu u peněžních ústavů s místem působnosti v České republice, vlastnictví motorového vozidla evidovaného na území České republiky. Vše s negativním výsledkem“ a „jako další jediný způsob provedení exekuce vyplynul tedy způsob provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného. S tímto způsobem provedení exekuce jsou však spojeny značné náklady, a to na náhradu cestovních výdajů, stěhovacích nákladů a nákladů uskladnění“.

Přečtěte si také: Když vás navštíví exekutor: Co si nesmí odnést?

Soudní exekutor proto vyzval oprávněnou ke složení zálohy, která však nebyla ze strany oprávněné uhrazena, což byl důvod pro zastavení exekuce. Protože oprávněná zavinila zastavení exekuce, rozhodl o její povinnosti k náhradě nákladů soudního exekutora. 

Odvolací soud dovolil zastavení exekuce

K odvolání oprávněné krajský soud usnesení soudního exekutora potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, na základě sdělení soudního exekutora, že „exekutor ví, na které adrese dříve povinný bydlel a má indicie, že tam i nadále bydlí a s ohledem na další možný majetek povinného na adrese, kde nabízí služby, se nejeví požadavek exekutora na složení zálohy na náklady exekuce odvolacímu soudu jako účelový“. 

Jestliže oprávněná měla pochybnosti o důvodnosti zálohy, měla učinit dotaz na soudního exekutora, „zda je mu známo, že povinný vlastní nějaký movitý majetek“. Nebylo ani povinností soudního exekutora „odpovídat oprávněnému na jeho žádost, aby záloha na náklady exekuce nebyla požadována či byla snížena její výše, neboť ust. § 55 odst. 6 exekučního řádu umožňuje exekutorovi poté, kdy oprávněný nesloží přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekuci zastavit“. 

Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu ČR.

Právní úprava

Podle us. § 90 odst. 3 exekučního řádu má exekutor, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte, právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Podle ust. § 55 odst. 6 exekučního řádu, nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. 

Exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu  nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě.

Přečtěte si také články

Jak se osvobodit od soudních poplatků v civilním řízení?

Výživné na děti musí platit i podnikatel ve ztrátě

Jaká má být praxe?

Účelem exekuce je uspokojit oprávněného, jestliže povinný nesplnil svou povinnost uloženou mu vykonávaným rozhodnutím nebo jiným titulem. 

Podstatou institutu zálohy na náklady exekuce pak je zajištění prostředků pro následné vedení exekuce, resp. úkony exekutora, vedoucí k jejímu úspěšnému ukončení. Za tímto účelem tak je exekutor oprávněn požadovat na oprávněném v rámci exekučního řízení zaplacení zálohy, jejíž výši a lhůtu k úhradě si určuje sám soudní exekutor. 

Za situace, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že by exekutor pro oprávněnou něco vymohl, nesložení zálohy nemůže vést k zastavení exekuce, je-li dán zjevně jiný důvod, pro který lze exekuci zastavit (nemajetnost povinné osoby). 

Čtěte také: Dlužník neměl majetek, exekutor chtěl náklady zaplatit po věřiteli

Nejvyšší soud se věřitelky zastal, exekutora káral

Jestliže soudní exekutor chce pokračovat v provádění exekuce poté, co v průběhu exekučního řízení ničeho k uspokojení pohledávky oprávněné z majetku povinného nevymůže, může vyzvat oprávněnou ke složení zálohy. Ve výzvě ale musí konkretizovat, na jaké náklady bude záloha použita; jinak řečeno, musí výslovně uvést, jakým způsobem bude dále exekuce prováděna tak, aby oprávněná mohla posoudit, zda by jí uhrazená záloha byla účelně vynaložena k uspokojení její pohledávky či nikoliv. 

V projednávané věci však soudní exekutor ve výzvě oprávněné ke složení zálohy na náklady exekuce ze dne 22. 8. 2013 pouze uvedl, že její zaplacení je „nutné k dalšímu vedení řízení a bude použita na úhradu nákladů s tím spojených, zejména zjišťování majetku administrativní i fyzickou cestou, nákladů jeho zajištění a realizace a nákladů spojených s dalším administrativním vedením řízení“. 

Použil tedy jen obecnou formulaci, na základě které oprávněná nemohla posoudit, zda složení zálohy je nezbytné a povede k vymožení vymáhané pohledávky. Protože soudní exekutor ani nereagoval na žádost oprávněné ze dne 18. 9. 2013, ve které oprávněná mimo jiné zpochybňuje účelnost zálohy, a po uplynutí lhůty k zaplacení zálohy bez dalšího rozhodl usnesením ze dne 27. 9. 2013 o zastavení exekuce v celém rozsahu podle ust. § 55 odst. 6 exekučního řádu, nepostupoval správně, neboť až z odůvodnění rozhodnutí se oprávněná mohla dozvědět, že záloha měla být určena na náklady spojené s prováděním exekuce prodejem movitých věcí povinného. 

dan_z_prijmu

Z uvedeného vyplývá, že nekonkrétní výzvou ke složení zálohy na náklady exekuce soudní exekutor obešel institut zastavení exekuce podle ust. § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., což s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu nelze považovat za přípustné. 

Exekutor musel pokračovat ve vymáhání dluhu

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu není správné, neboť spočívá na chybném právním posouzení věci, a protože na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud ČR napadené usnesení odvolacího soudu změnil svým usnesením (spis. zn. 21 Cdo 2205/2014, ze dne 23. 7. 2014) tak, že usnesení soudního exekutora se mění tak, že se exekuce na majetek povinného nařízená usnesením okresního soudu nezastavuje. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).