V předchozích článcích jsme vysvětlovali nová pravidla pro exekuční srážky ze mzdy, která platí od ledna 2026 – tedy již při zúčtování a výplatě mzdy za prosinec 2025:
- Exekuční srážky 2026: Nezabavitelné částky budou vyšší už od lednové výplaty
- Jak si spočítat, kolik vám od ledna zůstane při exekuci ze mzdy a kolik dostanou věřitelé?
- Jak se počítají exekuční srážky ze mzdy či důchodu? (PŘÍKLADY)
V těchto článcích jsme si mimo jiné vysvětlili, jaké dluhy jsou přednostní, jaké nepřednostní a jak se liší srážky k jejich nucenému zaplacení z příjmu dlužníka.
Jakožto na přednostní pohledávku se přitom de facto pohlíží i na paušální náhradu nákladů pro plátce mzdy (typicky zaměstnavatele) za provádění exekuce – uspokojuje se totiž před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.
Na náhradu nákladů má plátce mzdy nárok vždy za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka.
Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a plátci mzdy ji hradí povinný dlužník. Za 1 kalendářní měsíc činí 50 Kč.
To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Zároveň ale nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného, zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.
Příklady
- Dlužníkovi je ze mzdy sráženo jen pro nepředností pohledávky. Pokud mu po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy zbyde 150 a více Kč, činí paušální náhrada 50 Kč.
- Dlužníkovi je ze mzdy sráženo pro předností pohledávky (nebo jsou nařízeny vůči mzdě víc jak 3 exekuce. Pokud mu po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy zbyde 150 a více Kč, činí paušální náhrada 50 Kč.
Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.
- Po odečtení nezabavitelného minima (nezabavitelných částek a dalších předepsaných částek) od čisté mzdy povinného zaměstnance, zbývá pouhých 100 Kč, z nichž je možno uspokojovat oprávněné věřitele. Paušální náhrada nákladů plátce mzdy pak činí jen 34 Kč a 66 Kč bude sraženo v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce).
Co je dobré znát o výši paušální náhrady nákladů
Pokud je v rámci exekuce za určitý kalendářní měsíc sraženo ze mzdy 150 Kč a více, paušální náhrada činí 50 Kč.
Pokud je v rámci exekuce strženo ze mzdy méně než 150 Kč (čili 1 Kč až 149 Kč), tak paušální náhrada činí 1/3 částky určené ke sražení zaokrouhlené na celé koruny nahoru.
Jestliže ze mzdy nelze srazit nic, třeba když dlužník nemá za daný měsíc žádný příjem, nebo je příjem nižší, než celková nezabavitelná částka, plátce mzdy nemá nárok na žádnou paušální náhradu.
Nadto mají plátci mzdy nárok na paušální náhradu nákladů pouze u exekucí, které byly zahájeny 1. 1. 2022 a později.
Na řízení zahájená před 1. 1. 2022, v nichž přede dnem 1. 1. 2022 bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) se pravidla o paušální náhradě nákladů pro plátce mzdy, účinná od 1. 1. 2022, nepoužijí.
Nároky na paušální náhradu nákladů
Nárok na paušální náhradu vzniká vždy za kalendářní měsíc, v němž jsou prováděny (provedeny) srážky ze mzdy nebo obdobného příjmu. Rozhoduje přitom existence provádění srážek za daný měsíc, nikoliv složitost srážek a počet srážkami uspokojovaných pohledávek – vyšší počet srážek nezvyšuje nárok na paušální náhradu.
Stejně tak se výše paušální náhrady nikterak nezvyšuje, pokud má povinný dlužník u zaměstnavatele příjmy z více souběžných pracovněprávních vztahů (např. pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti), nerozhoduje tedy ani počet respektive součet u zaměstnavatele dosahovaných a exekuovaných příjmů.
Pokud si zaměstnavatel opomene uplatnit nárok na paušální náhradu, tedy ji nestrhne, neuplatní při zúčtování mzdy za daný měsíc a před jejím vyplacením, nemůže svůj nárok převést do dalšího měsíce. Jeho nárok na paušální náhradu zaniká.
Dle ust. § 301 odst. 2 občanského soudního řádu, dle platného znění: Osoba nebo orgán veřejné moci, vůči kterým má povinný nárok na dávky státní sociální podpory nebo pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nebo na příjmy podle ust. § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až l) občanského soudního řádu, nemají nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které jim vznikly při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z těchto příjmů.
Proto ani ČSSZ nemá nárok na stržení paušální náhrady nákladů z důchodu za provádění exekuce z důchodu.
ČLÁNKY DO MAILU