Exekuční srážky 2026: Nezabavitelné částky budou vyšší už od lednové výplaty

Aktuální změny nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy se týkají:

• zcela nového způsobu výpočtu podle nově používaných sociálně-ekonomických veličin,
• navýšení, které platí už pro lednovou výplatu mzdy za prosinec 2025.

Nová pravidla tedy nastupují do praxe v podstatě okamžitě.

Co rozhoduje o míře srážek

Stejně jako v ostatních letech i k 1. lednu 2026 dochází ke změně výše nezabavitelných částek a dalších parametrů exekučních srážek ze mzdy jako jsou:

• Výše jednotlivých třetin zbytku čisté mzdy, které zbudou po odečtení nezabavitelných částek určujících, kolik lze srazit povinnému dlužníkovi z příjmu pro uspokojení přednostních a kolik pro nepřednostních pohledávek jeho oprávněných věřitelů.
• Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení.

Aktuální změny však nespočívají jen ve valorizaci nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy. Změn je více v různých souvislostech. Předně se zcela mění konstrukce nezabavitelných částek a dalších parametrů.

Souhrn změn

Vzhledem k tomu, že pro výpočet nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy dosud používaný institut normativních nákladů na bydlení (zakotvený v zákoně o státní sociální podpoře) byl zrušen zákonem č. 152/2025 Sb. v souvislosti s přijetím zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, nahrazuje se částka normativních nákladů na bydlení:

• částkou normativního nájemného,
• částkou energetického paušálu,

Obojí vychází z právních předpisů upravujících dávku státní sociální pomoci, které se také přezdívá superdávka.

Nové veličiny pro výpočet nezabavitelných částek a dalších parametrů srážek ze mzdy

Nezabavitelná částka na osobu dlužníka se v roce 2026 počítá:

• z částky normativního nájemného podle ust. § 28 ust. odst. 1 zákona č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci, a to částky pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli,
• z energetického paušálu podle ust. § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (též z částky pro jednočlennou domácnost), v němž jsou podle ust. § 32 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci zohledněny náklady na elektrickou energii, plyn, tuhá paliva, dálkové vytápění a centralizované poskytování teplé vody
• z částky životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu.

Normativní nájemné

Normativní nájemné vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů vždy pro období kalendářního roku. Částka normativního nájemného pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli pro rok 2026 činí 9430 Kč (dle Sdělení MPSV č. 526/2025).

Energetický paušál

Výše energetického paušálu pro jednočlennou domácnost činí aktuálně 2300 Kč.

Životní minimum jednotlivce dle dosavadní výše

Částka životního minima jednotlivce aktuálně činí podle zákona o životním minimu 4860 Kč.

Nezabavitelné částky

Základní nezabavitelná částka, která nesmí být sražena povinnému dlužníkovi z měsíční mzdy (nebo z jiného příjmu, s nímž se při exekuci zachází jako se mzdou, zejména tedy z platu nebo z důchodu), je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka a nezabavitelných částek na vyživovanou osobu.

Nezabavitelná částka na povinného dlužníka

Nezabavitelná částka na samotného povinného dlužníka je rovna 85 % součtu

• částky životního minima jednotlivce,
• částky normativního nájemného a
• částky energetického paušálu.

Nezabavitelná částka na povinného dlužníka tak činí 85 % součtu částek 9430 Kč + 2300 Kč + 4860 Kč čili 85 % ze 16 590 Kč, což je 14 101,50 Kč.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu, tedy na osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné, činí jednu čtvrtinu nezabavitelné částky na samotného dlužníka. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu proto činí 3525,38 Kč.

Manželé či partneři se zásadně za vyživovanou osobu nepočítají

Přitom se však manžel (či manželka) povinného dlužníka (či povinné dlužnice) nebo partner (či partnerka) povinného dlužníka (či povinné dlužnice) podle občanského zákoníku nebo registrovaný partner (partnerka) povinného dlužníka (povinné dlužnice) podle zákona o registrovaném partnerství zásadně pro účely stanovení nezabavitelných částek za vyživované osoby nepovažují. 

Nezabavitelná částka na manžela či manželku nebo partnera či partnerku se zohledňuje jen ve speciálních případech.

Odlišná pravidla pro poživatele důchodu

Ony speciální případy jsou podle právní úpravy následující:

Na manžela (manželku) povinného (povinné) nebo partnera (partnerku) povinného (povinné) podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství se započítává nezabavitelná částka (ve výši jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na povinného dlužníka), a to i když má samostatný příjem, doloží-li povinný plátci mzdy (zaměstnavateli), že jemu nebo jeho manželovi nebo partnerovi podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně (ne pro invaliditu v prvním stupni) nebo sirotčí důchod. 

Zjistí-li ČSSZ ze své úřední činnosti, že povinnému byl přiznán některý z uvedených důchodů, započte na manžela povinného nebo partnera povinného podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu, a to, i když mu povinný tuto skutečnost nedoloží.

Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se však nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 

Pokud je tedy např. exekučně sráženo ze mzdy pro výživné na dítě z 1. manželství, zatímco povinný rodič má další dítě z 2. manželství, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu se započítává jen jednou, a to na dítě z 2. manželství. Nikoliv na dítě z 1. manželství, jehož výživné – výživné jemu náležející – je ze mzdy sráženo.

Povinný dlužník musí být aktivní a doložit titul pro zápočet nezabavitelné částky na vyživovanou osobu

Aby mohl plátce mzdy, typicky zaměstnavatel, zohlednit při srážkách ze mzdy osoby vyživované povinným, musí povinný (zaměstnanec) plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. 

Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. 

Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. 

Obdobně u registrovaného partnerství i partnerství podle občanského zákoníku se plátci mzdy předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. 

Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství nebo partnerství dle občanského zákoníku). 

Přiznání příslušného důchodu lze prokázat zejména příslušným rozhodnutím o jeho přiznání, popřípadě sdělením o jeho valorizaci apod.

Jak počítat a zaokrouhlovat

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného dlužníka, tedy až celková nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. 

Průběžné – případně v průběhu výpočtu nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

Od jaké částky jsou srážky nově prováděny bez omezení

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) sráží bez omezení, činí nově 1,9násobek součtu částky životního minima jednotlivce (4860 Kč), částky normativního nájemného (9430 Kč) a částky energetického paušálu (2300 Kč). Tato částka tedy činí 1,9 × 16 890 Kč, což je 31 521 Kč.

Zdroj: Autor a příslušné právní předpisy