Hlavní navigace

Eurozóna: Spotřebitelé se do nákupů příliš nehrnou

3. 8. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

I když se růst maloobchodních tržeb v eurozóně v červnu zastavil, stále patří obchod mezi ta úspěšnější odvětví v evropské ekonomice.

Oproti květnu tržby tentokrát stagnovaly v důsledku slabších prodejů pohonných hmot. Znovu se tak potvrdilo to, co vidíme i na českém trhu. Čím jsou pohonné hmoty levnější, tím více se jezdí. A samozřejmě to platí i obráceně, jako tentokrát.

Možná než samotná meziměsíční stagnace bude zajímavější podívat se, jak si vede obchod oproti stejnému období minulého roku, a jak jsou na tom vlastně jednotlivé země. V meziročním srovnání spotřebitelé v eurozóně reálně utrácejí zhruba o 1,6 % více s tím, že větší zájem mají o pohonné hmoty a spotřební zboží, zatímco nákupy potravin mírně zaostávají.

Výsledky za některé země EU jsou sice stále ještě tajné, ale určitý obrázek si lze udělat. Jde především o to, že rychlejší růst útrat v obchodech stále vykazují především země mimo eurozónu. Je to především příklad Rumunska (+16,2 %). Nadprůměrný růst mimo eurozónu zaznamenává Maďarsko (5,6 %), Polsko (5,5 %), Bulharsko (5,4 %)…

Eurozóna se svým 1,6% růstem proti střední a východní Evropě výrazně zaostává. Nákupy německých spotřebitelů rostou jen o 1,5 % a ustupuje i nákupní horečka ve Francii, kde silný růst maloobchodních tržeb kontrastoval s celkově mizerným výkonem ekonomiky. Propad nákupů vykazují aktuálně jen tři země, a sice Belgie (po deváté v řadě), Malta (potřetí) a Rakousko.

skoleni_15_4

I když tempo maloobchodu v eurozóně a nakonec i v EU mírně zvolňuje, stále je v blízkosti nedávno dosažených rekordních úrovní. Rozhodně nelze mluvit o tom, že trh je pod tlakem slabé spotřebitelské poptávky. To ostatně platí i pro motoristický segment, který se – na rozdíl od ČR – vykazuje zvlášť od maloobchodu. Ostatně spotřebitelská důvěra podpořená klesající nezaměstnaností, růstem mezd a zanedbatelnou inflací vybízejí k utrácení. Zvlášť, když politika záporných úrokových sazeb ECB příliš nepřeje úsporám.

Na druhou stranu letošní čísla ukazují, že i prostor pro růst nákupů v obchodech může mít své limity. Zejména pokud se viditelněji nezlepší situace v předlužených zemích na periferii nebo pokud alespoň ty země, které si to mohou dovolit, se více nepřikloní k fiskální expanzi ve svých ekonomikách. Mohlo by se pak totiž stát, že hlavnímu motoru evropského růstu letos začne docházet dech. A s tím už luxovací politika ECB rozhodně nic neudělá.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).