Hlavní navigace

Euro doplatilo na špatná data ekonomik eurozóny

11. 6. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Euro doplácí na špatné ukazatele z eurozóny indikující oslabování ekonomické aktivity.

Zprávy a události

Zahraniční obchod Spojených států skončil za duben v pasivu 50,1 mld. USD po revidovaných –52,6 mld. USD. Trh čekal zúžení deficitu na –49,5 mld. USD po dříve uváděných březnových –51,8 mld. USD. 

Německý dovoz se v dubnu propadl o 4,8 % m/m, což představuje nejhlubší pokles za poslední dva roky. Trh přitom počítal se stagnací. Pokles zaznamenal i vývoz, a to o –1,7 % m/m, když analytici v průměru čekali snížení pouze o –1,0 % m/m. Přebytek zahraničního obchodu tak stoupl na 16,1 mld. EUR po březnových vzestupně revidovaných 14,0 mld. EUR.

Český HDP za Q1 12 v reálném vyjádření poklesl o 0,8 % q/q, což znamenalo, že v meziročním vyjádření byl níže o 0,7 % y/y. Původní rychlý odhad ukazoval na –1,0 % q/q i y/y.

Míra nezaměstnanosti v Česku klesla v průběhu května na 8,2 % z dubnových 8,4 %. Analytici ovšem v průměru čekali pokles až na 8,1 %.

Slovenská průmyslová výroba v dubnu vzrostla o 10,9 % y/y po březnových 12,2 % y/y. Dubnový výsledek zaostal za očekáváním trhu ve výši 11,5 % y/y.

Bilance slovenského zahraničního obchodu skončila v dubnu s aktivem 454,9 mil- EUR po březnových revidovaných +389,2 mil. EUR. Výsledek výrazně překonal tržní konsensus ve výši 308,7 mil. EUR.

Euro v závěru týdne opět pod tlakem; po žádosti Španělska o pomoc vylétlo na dvoutýdenní maximum

Společná evropská měna si v průběhu pátečního obchodního dne odepsala vůči dolaru více než procento. Zatímco na počátku páteční asijské seance se kurz nacházel ještě u 1,2575, v průběhu amerického obchodování se již pod tlak dostala hladina 1,2450 USD/EUR.

Euro doplatilo na nepříznivé makroekonomické ukazatele z eurozóny indikující oslabování ekonomické aktivity. Dubnová data německého zahraničního obchodu sice přinesla vyšší než očekávaný přebytek, ten byl ovšem důsledkem výraznějšího propadu dovozů ve srovnání s vývozy. Podstatné je, že se objem zahraničněobchodní výměny snižuje, což je silnou indikací klesající globální poptávky i slabé poptávky v německé ekonomice. Další zklamání přišlo z Itálie, kde dubnová průmyslová výroba zaznamenala propad o výrazných 1,9 % m/m, což překonalo i ta nejpesimističtější očekávání. Potvrzuje se tak pokračující prohlubování recese v třetí největší ekonomice eurozóny.

Závěr týdne byl též ve znamení šířících se spekulací, že Španělsko během víkendu požádá o balík finanční pomoci zejména na záchranu bankovního systému. Tyto spekulace se nakonec ukázaly jako oprávněné, když španělský ministr hospodářství L. de Guindos oznámil, že země požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky. Pomoc bude mít podobu půjčky za „velmi výhodných podmínek“, které budou v nejbližších dnech dohodnuty. Oficiální žádost se ale nedá očekávat dříve než 21. června, kdy budou dokončeny dva nezávislé audity španělského bankovního sektoru. Na rozdíl od Řecka, Irska Portugalska ale zřejmě pomoc nebude podmíněna reformami, neboť v tomto směru již Španělsko učinilo významný pokrok. Ratingová agentura Fitch odhaduje náklady na rekapitalizaci španělských bank ve výši 60 až 100 mld. EUR. Podle MMF by mělo stačit 37 mld. EUR. Informační agentury však zmiňují především částku 100 mld. EUR.

Úvod týdne zahájilo euro se ziskem. V reakci na oficiální žádost Španělska o finanční pomoc reagovalo euro posílením. V průběhu dnešní asijské seance se kurz vyšplhal až k 1,2670 USD/EUR, což představuje nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Otázkou ovšem je, zda může být pozitivní reakce trhů dlouhodobá. Po poskytnutí pomoci Španělsku se totiž pozornost může začít přesouvat směrem k dalším problematickým státům jako je například Itálie. A trhy mohou začít pochybovat ohledně kapacitních možností evropských záchranných fondů.

Pokud jde o dnešní ekonomické indikátory, zveřejněny budou evropské statistiky, které by měly potvrdit útlum ekonomické aktivity a pro euro tedy fundamentální podporu představovat nebudou. Prohlubující se recesi v Itálii by měla potvrdit finální data HDP za Q1 12. Výrazně pesimistické jsou odhady ekonomů Sociéte Générale pokud je o výsledek francouzské průmyslové výroby za duben. Fundamentálně se tedy důvody pro posilování eura hledají opravdu obtížně.

Regionální měny v závěru minulého týdne pod výprodejním tlakem

Optimismus z průběhu minulého týdne se v jeho závěru vytratil. Ruku v ruce s opětovným pádem eura na globálním trhu se pod tlak dostaly i středoevropské měny. Maďarský forint, polský zlotý i česká koruna ztrácely v průběhu pátečního dne vůči euru až jedno procento. V odpoledních hodinách byla patrná tendence dopolední ztráty mírně korigovat. Samotná česká měna zahajovala seanci na mezibankovním trhu na 25,30 CZK/EUR a ještě během dopoledne se kurz vyšplhal až ke 25,60 CZK/EUR. V odpoledních hodinách se kurz stabilizoval v okolí 25,50 CZK/EUR.

Koruna tak byla i v závěru týdne v zajetí vnějších faktorů. Ovšem ani domácí makroekonomické indikátory jí podporu nevytvářejí. Podle revidovaných národních účtů sice recese nezačala v loňském třetím čtvrtletí, jak naznačovala původní data, ale až ve čtvrtém. Nicméně struktura hospodářského růstu za Q1 12 jasně ukázala, že domácí poptávka znatelně klesá a slábnoucí zahraniční poptávka není schopna pokles domácí vykompenzovat. Obrázek klesající tuzemské aktivity doplnila čísla z trhu práce. Míra nezaměstnanosti sice klesla z dubnových 8,4 % na květnových 8,2 %, výsledek ovšem zaostal za tržním očekáváním ve výši 8,1 %. A vzhledem ke slábnoucímu sezónnímu efektu se dá očekávat, že níže již letos míra nezaměstnanosti neklesne. Naopak v závěru roku lze očekávat, že se opět přehoupne přes úroveň 9 %.

Zveřejněná data o HDP za Q1 12 potvrzují náš scénář očekávaného snížení úrokových sazeb ze strany ČNB na zasedání koncem tohoto měsíce. Samotný komentář ČNB ke zveřejněným datům uvádí, že „… oproti stávající prognóze ČNB je vykázaná změna ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí letošního roku nižší o 0,7 procentního bodu v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření.“ Výraznější, než ČNB očekávala, byl pokles spotřeby domácností. „Zveřejněné údaje představují riziko směrem dolů pro prognózu ČNB v oblasti vývoje domácí ekonomické aktivity …“ Domácí výnosová křivka se v pátek posunula níže, na delším konci o zhruba 7 bb. Spíše než o reakci na domácí makroekonomická data se však jednalo o následování poklesu eurových výnosů ve světle nepříznivých dat z Německa, Itálie a dalších zemí.

dan_z_prijmu

Očekávání snížení sazeb ze strany ČNB by měla potvrdit i dnešní data o květnové inflaci. Ta by měla potvrdit otočení inflačního trendu. Na konci loňského a začátku letošního roku totiž inflace akcelerovala z 1,8 % y/y v září na 3,8 % v březnu. Důvodem byla především slabší koruna na konci loňského roku, lednové zvýšení nižší sazby DPH a růst cen ropy (vyšší byly i ceny regulovaných položek a potravin, jejichž cenový skok byl nad rámec změny DPH a slabší koruny). V dubnu již ale inflace začala klesat a tento trend by měl být potvrzen květnovým číslem ve výši 3,0 % y/y, což je náš odhad; tržní konsensus je o desetinu výše. Na meziměsíční bázi očekáváme růst spotřebitelských cen o 0,1 %, který by měl být tažen vyššími cenami regulovaných položek (+0,1 % m/m) a také daňovými změnami (vyšší spotřební daň na tabákové výrobky). U potravin očekáváme stagnaci cen a u cen pohonných hmot pokles (o 1,4 %) díky nižším cenám ropy v korunovém vyjádření. Korigované ceny (bez pohonných hmot, regulovaných položek, potravin a nepřímých daní) by pak měly mírně růst o 0,14 % m/m, po sezónním očištění pouze 0,02 % m/m. Meziroční korigovaná inflace by se měla držet stále poblíž nuly (-0,1 %) a potvrdit absenci poptávkových tlaků do inflace.

Domácí i zahraniční ekonomické fundamenty tak rozhodně nezakládají důvod pro výraznější posilování koruny, spíše naopak. Koruna by měla zůstat slabší, než co indikuje rovnovážná úroveň a alespoň tímto způsobem změkčovat měnové podmínky a částečně eliminovat pokles zahraniční poptávky po českých exportech. V bezprostřední reakci na španělskou žádost o pomoc však otevře koruna ve srovnání s pátečním závěrem na silnější úrovni. I tedy je na místě otázka, jak dlouho může optimismus vydržet.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytikem Komerční banky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).