Hlavní navigace

Euro během minulého týdne mazalo své předchozí ztráty, o změně trendu však nemůže být ani řeč

15. 12. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Minulý týden se euru proti dolaru dařilo, ačkoliv zveřejněná data velkou podporu evropské měně nedávají.

Spíše se jednalo o vybírání zisků z předchozích krátkých eurových pozic, když kurz USD/EUR se odrazil od technické podpory na úrovni 1,2250. Během celého týdne si evropská měna připsala vůči dolaru zisky ve výši 1,4 % a posílila na úroveň 1,2460 USD/EUR.

Ačkoliv americký dolar ztrácel, ekonomická data z USA nezklamala. Zlepšení zaznamenala důvěra malých podniků a spotřebitelská důvěra, zvýšil se i počet volných pracovních míst. Největší pozornost se soustředila na čtvrteční maloobchodní tržby, které se zvýšily o slušných 0,7 %. Kontrolní skupina prodejů, které se používají při odhadu spotřebních výdajů v rámci HDP, pak byla vyšší o 0,6 %. Na druhou stranu průmysl v EMU vzrostl jen o 0,1 % meziměsíčně, francouzská inflace v listopadu poklesla o více, než se čekalo (z 0,5 % y/y na 0,3 %) a zklamala i poptávka v rámci druhé tranše cílených dlouhodobých repo tendrů (poptávka dosáhla 130 mld. EUR, zatímco trh očekával 170 mld.).

Na druhé straně Atlantiku se tento týden bude pozornost soustředit na středeční zasedání americké centrální banky. Ekonomové SG očekávají, že Fed by již nemusel opakovat, že sazby zůstanou na současné úrovni po delší období (nahradí ji pravděpodobně nějaká měkčí verze). Prognóza HDP by měla být revidována ze strany Fedu nahoru, zatímco u nezaměstnanosti a inflace se dá očekávat revize směrem dolů. Z ekonomických dat se dočkáme zejména průmyslové produkce, která by se měla zvýšit o 1,2 % meziměsíčně (bude zveřejněna dnes) a inflačních dat.

V Evropě budou zveřejněny PMI a IFO indexy za prosinec, které by se měly výrazně zlepšit díky poklesu cen ropy a slabšímu euru. Nicméně geopolitická a politická rizika (tento týden první kolo řeckých prezidentských voleb, které ovšem přesvědčivý výsledek patrně nepřinese) zůstávají stále vysoká, což bude ekonomické oživení na druhou stranu omezovat. Z ECB tento týden promluví Nouy a Nowotny.

Prosincové zasedání ČNB se ponese patrně v holubičím tónu

Česká koruna si během minulého týdne připsala pouze marginální zisky ve výši 0,1 %, které nastaly až v pátek. Po většinu týdne tak obchodování bylo nezáživné navzdory zveřejnění několika ekonomických údajů. Okolní regionální měny na druhou stranu oslabovaly, když probíhalo vybírání zisků na polském zlotém (vůči euru ztratil 0,6 %) i maďarském forintu (+1,0 %).

Uplynulý týden byl z pohledu domácích ekonomických dat nabitý. Asi nejdůležitější byl vývoj spotřebitelských cen, které se v listopadu snížily o 0,2 % meziměsíčně, což poslalo meziroční dynamiku o desetinu níže na 0,6 %. V souladu s naším výhledem se vyvíjela struktura inflace kromě jádrové složky, která překvapila mírně směrem nahoru. Pohonné hmoty se snížily o 2,0 % meziměsíčně, ceny potravin o 0,3 % (po sezónním očištění –0,4 %) a regulované ceny o 0,1 %. Jádrové ceny, které nejlépe odráží poptávkové tlaky, rostly od konce loňského roku hlavně vlivem vyšších dovozních cen kvůli slabšímu kurzu koruny. Po dvou poklesech v řadě (září, říjen) jádrové ceny v listopadu překvapily nahoru, když vzrostly o 0,06 % (SA). Po vypršení vlivu slabší koruny skrze importní ceny je růst jádrových cen stále velmi slabý, což reflektuje slabé domácí poptávkové tlaky a slabé inflační tlaky z okolních zemí, ze kterých inflaci dovážíme. Meziročně jádrová inflace v listopadu stagnovala na úrovni 1,0 %.

V pondělí byla zveřejněna průmyslová produkce, zahraniční obchod a míra nezaměstnanosti. Zahraniční obchod i průmyslová produkce potvrdily horší výkonnost, kterou v říjnu předpovídaly předstihové indikátory i nižší počet vyrobených aut v daném měsíci (-2,8 % m/m SWDA). Zahraniční obchod snížil svůj přebytek podle národní metodiky z nahoru revidovaných 19,5 mld. CZK na 10,2 mld. CZK a sezónně očištěný index průmyslové výroby meziměsíčně klesnul o 0,5 %. U obou indikátorů se však jedná o korekci velmi dobrých výsledků ze září. Příznivé tendence na trhu práce potvrzují data o nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti v listopadu stagnovala, i když na ni působily negativní sezónní faktory. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti klesla o 0,1 pb na 7,36 %.

skoleni_15_4

Tento týden se kromě zasedání centrální banky dočkáme cen v průmyslu za listopad a běžného účtu za říjen. Dle našeho odhadu by ceny v průmyslu měly spadnout o 0,5 % meziměsíčně, když hlavním viníkem budou samozřejmě ceny ropy (trh vidí snížení pouze ve výši 0,2 %). Pokud se náš odhad naplní, meziroční pokles cen v průmyslu by se prohloubil z 0,3 % na –1,6 %. V pondělí zveřejněný běžný účet platební bilance by měl ukázat na deficit ve výši 5,6 mld. CZK, po již zveřejněném horším zahraničním obchodě za říjen však hrozí zklamání. Hlavním viníkem deficitu by měla být opět bilance výnosů, u ostatních složek lze očekávat přebytek.

Zasedání centrální banky, které proběhne již ve středu, by se mělo nést v holubičím tónu, když jsme v poslední době zaznamenali růst protiinflačních rizik. Listopadová inflace se nacházela 0,2 pb pod prognózou centrální banky. Propad cen ropy povede k dalšímu snižování cen pohonných hmot, což samozřejmě skrze primární i sekundární efekty potlačí inflaci směrem dolů (pohonné hmoty, dopravní náklady, produkty či jejich části, které jsou vyráběny z ropných produktů atd.). V současné době není inflace v ČR příliš vzdálená od deflace. Tento protiinflační šok povede k růstu deflační hrozby s tím, jak se inflace přiblíží k nule. Je ovšem otázka, zda je správné z pohledu centrální banky na tento druh šoku reagovat (daleko důležitější by pro centrální bankéře a jejich rozhodování měla být jádrová inflace). Navíc nižší inflace z titulu nákladového šoku je pozitivní zprávou pro domácnosti, jejichž reálné disponibilní příjmy se tím zvýší s pozitivním dopadem do reálné spotřeby. Těžit z nižších cen ropy budou i korporace, kterým nižší ceny ropy vylepší provozní marže skrze nižší náklady. Provozní ziskovost však již výrazně vylepšila slabší koruna. Myslíme si tak, že by centrální bankéři neměli kvůli tomuto nákladovému šoku měnit v budoucnu cílený minimální kurz koruny vůči euru (tedy dále oslabit korunu).

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je analytikem Komerční banky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).