Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) byla založena zakladatelskou listinou ve formě notářského zápisu 21. 2. 2023. Ještě téhož dne však jediná zakladatelka s.r.o. uzavřela smlouvu o převodu obchodního podílu, na základě které převedla podíl ve společnosti ve výši 50 % na jinou osobu. Podpisy smluvních stran na smlouvě o převodu podílu byly tentýž den úředně ověřeny, jak vyžaduje zákon.
Firma vznikla posléze dne 1. 3. 2023 zápisem do obchodního rejstříku na základě podkladového notářského zápisu s tím, že jedinou společnicí je zakladatelka s podílem ve výši 100 %. Rejstříkový soud však následně (usnesením ze dne 26. 1. 2024) zamítl návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku, kterým měla být zohledněn převod obchodního podílu. Společnost s ručením omezeným tak měla mít 2 společnice, a to zakladatelku s podílem ve výši 50 % a další osobu s podílem ve výši 50 %, který nabyla na základě smlouvy o převodu podílu.
Co je to rejstříkový soud
Rejstříkový soud návrh na změnu zápisu v obchodním rejstřík zamítl. Jde o specializovaný krajský soud, který spravuje veřejné rejstříky, např. a zejména obchodní rejstřík. Rozhoduje o zápisu, změně či výmazu právnických a fyzických osob, které v nich musí být ze zákona uvedeny.
Tento soud totiž sdělil, že smlouva o převodu podílu je absolutně neplatná, neboť zavazuje k plnění neplatnému od počátku (viz § 580 odst. 2 o. z. ve spojení s § 588 o. z.) Podle rejstříkového soudu nelze podíl ve společnosti převést dříve, než je společnost zapsána v obchodním rejstříku. Až tímto okamžikem vzniká společnost, zakladatel se stane společníkem a jako společník má podíl ve společnosti.
Dvoufázový proces vzniku obchodní společnosti – rozdíl mezi založením a vznikem
Proces vzniku právnické osoby je totiž dvoufázový, počíná první fází – založením a je dovršen druhou fází – samotným vznikem právnické osoby.
Obchodní společnost je založena uzavřením společenské smlouvy, tedy podpisem všech zúčastněných zakladatelů pod jejím textem. Samozřejmě ještě je třeba splacení základního kapitálu (jmění) a získání živnostenských oprávnění atp.
I když pokud jde zrovna o společnost s ručením omezeným, tak základní kapitál činí pouhých symbolických 1 Kč. Je to už dlouho, kdy to bylo 100 000 Kč nebo 200 000 Kč.
Zákon o obchodních korporacích tak umožňuje založit firmu s minimálními finančními náklady, ačkoli skutečné potřeby na rozjezd podnikání bývají vyšší. Minimální vklad připadající na společníka pak musí být alespoň 1 Kč. V praxi je však třeba brát v potaz, že takto nízké minimální jmění budí nedůvěru, např. u banky, u které je žádán úvěr na vyvíjení budoucí podnikatelské činnosti, ale i u potenciálních obchodních partnerů.
Společnost pak vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Ale zpět k soudně řešenému případu. Nadřízený soud totiž rozhodnutí rejstříkového soudu potvrdil.
Právní úprava
Právní jednání je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. (580 odst. 2 o. z.)
Soud poté přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které zavazuje k plnění od počátku nemožnému. (§ 588 o. z.)
Zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným je možné v období mezi založením a vznikem společnosti změnit pouze dohodou všech zakladatelů učiněnou ve formě notářského zápisu o právním jednání.
O tuto situaci však v daném případě nešlo. Zakladatelka s.r.o. a nová společnice nezvolily cestu dohody o změně zakladatelského právního jednání (v jejímž důsledku by se další osoba stala další zakladatelkou společnosti), nýbrž uzavřely smlouvu o převodu podílu, který měl (jako věc) vzniknout až v okamžiku vzniku založené společnosti.
Převod podílu před vznikem společnosti s ručením omezeným
Případ se dostal před Nejvyšší soud. A ten zaujal jiný názor.
Předmětem (např. kupní) smlouvy mohou být i věci, které mají teprve vzniknout. Jinak řečeno, sama skutečnost, že věc, která je předmětem převodu, zatím neexistuje, nečiní uzavíranou smlouvu neplatnou pro počáteční nemožnost plnění. A není žádného důvodu, proč by to nemělo platit i na podíl v obchodní korporací resp. na smlouvu o jeho převodu.
I podíl v obchodní korporaci je věcí v právním smyslu, a to věcí nehmotnou a movitou. Smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavřená v době mezi založením a vznikem společnosti proto není neplatná pro počáteční nemožnost plnění (§ 580 odst. 2 o. z.) jen proto, že podíl v době uzavření smlouvy dosud jako věc v právním smyslu neexistuje a zakladatel dosud není společníkem a vlastníkem podílu.
Jedinému zakladateli společnosti tak nebrání žádná překážka v tom, aby ještě před vznikem společnosti uzavřel se třetí osobou jako nabyvatelem platnou a účinnou smlouvu o převodu (svého budoucího) podílu, resp. jeho části.
Jelikož podíl ve společnosti s ručením omezeným vzniká až zápisem společnosti do obchodního rejstříku, stává se nabyvatel jeho vlastníkem právě (až) zápisem společnosti do obchodního rejstříku, není-li ve smlouvě o převodu podílu ujednána pozdější doba nabytí vlastnického práva k převáděnému podílu.
Vůči společnosti jinak nastávají právní účinky převodu podílu okamžikem, kdy je jí doručena účinná písemná smlouva o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy smluvních stran.
Závěr
Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení (spis. zn. 27 Cdo 3437/2024, ze dne 3. 6. 2026), uzavírá, že smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným uzavřená v době mezi založením a vznikem společnosti není neplatná pro počáteční nemožnost plnění (podle ust. § 580 odst. 2 o. z.) jen proto, že podíl v době uzavření smlouvy dosud jako věc v právním smyslu neexistuje a zakladatel dosud není společníkem a vlastníkem podílu.
