To vše by byly poměrně dost silné argumenty pro medvědy na trzích s rizikovými aktivy, aby nad nimi kompletně převzali vládu. Částečně se tak stalo, avšak tradiční jarní výprodej (především u akcií) je v celku kultivovanou záležitostí. Jedním z hlavních důvodů je očekávaná pomoc ze strany hlavních centrálních bank, se kterou trhy v případě makroekonomických obtíží logicky počítají.První takovou odpovědí na obnovenou recesi v eurozóně by mohlo být již dnešní zasedání ECB.
Centrální banka v čele s prezidentem Draghim sice nijak neavizovala, že by trhy měly již dnes očekávat snížení oficiální úrokové sazby či jinou formu uvolnění měnové politiky, ale, viděno skrze sérii posledních dat (index PMI a nezaměstnanost), by si eurozóna měnově-politickou intervenci zasloužila. K takovému poznání by nakonec měla dojít bankovní rada ECB, která bude mít na stole novou makroekonomickou prognózu a ta bude nepochybně více pesimistická než ta předchozí. ECB až dosud počítala s tím, že ekonomika bude letos více méně stagnovat (HDP má poklesnout o 0,1 %), avšak skutečnost bude pravděpodobně horší. Připouštíme, že volání po snížení úroků ECB již dnes není většinovým názorem, a tak i pro nás nebude tak velkým překvapením pokud k němu nedojde.
Na druhou stranu, i kdyby se ECB rozhodla dnešní situaci vysedět až do doby po řeckých volbách, k redukci sazeb nakonec podle nás stejně dojde. Zřejmě by k ní došlo jen o měsíc později, avšak odklad může paradoxně způsobit to, že ECB bude muset v létě konat ještě agresivněji než kdyby expanzi obnovila již dnes.
