Dva roky s vysokou inflací jsou za námi. Co bude dál s úrokovými sazbami?

Dnes můžeme slavit den, kdy byla poražena vysoká inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu 2024 se pohyboval na úrovni 2,3 procenta. Tím se inflace vrátila zpět do svého tolerančního pásma a výrazně se přiblížila ke svému cíli ve výši 2,0 procenta. Aktuální úroveň inflace je nejnižší od března 2021. Inflační epizodu, kterou jsme v minulých letech prožívali, můžeme tedy považovat za ukončenou, uvedl ve čtvrtek 15. února 2024 Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy v reakci na ten den vyhlášené údaje Českého statistického úřadu a České národní banky (ČNB).

Po více než 2 letech se tedy úroveň inflace téměř vrátila k hodnotám, které Česká národní banka považuje za optimální pro zdravé fungování české ekonomiky. Je to nejlepší výsledek od poloviny roku 2021.

Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v lednu 2024 na úroveň 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci 2023. 

Míra inflace je dokonce nižší, než předpokládala ČNB. K úspěchu pomohlo odeznění efektu úsporného tarifu, který snižoval srovnávací základnu pro výpočet inflace v závěru roku 2022, což navyšovalo inflaci v závěru roku 2023. A naopak od ledna 2024 je výpočet inflace ovlivněn vysokou srovnávací základnou z loňského roku, což umožňuje výrazný pokles inflace.

Když se podíváme na lednové ceny detailněji, dařilo se jim následovně:

• Cena elektřiny vzrostla meziročně o 13,3 % (leden 2023 – leden 2024), o měsíc dříve však tento růst kvůli úspornému tarifu dosahoval úrovně 142,4 %. 
• Ceny zemního plynu meziročně klesly o 6,5 %. 
• Snížily se ceny potravin, například mouka zlevnila o 23,6 %, maso o 6,6 %, jogurty o 7,6 %, cukr o 21,9 %, sýry a tvaroh o 9,7 %.

Naopak dál zdražují neřesti jako alkohol a tabák a služby včetně nákladů na bydlení, kde ještě doznívá cenový šok a kde se projevují i úzká, strukturální hrdla české ekonomiky (napjatý trh práce, nedostatečná bytová výstavba či omezená konkurence…), uvedla na sociální síti X hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Nejsme ještě v normálu, ale blížíme se normálu, upřesnila.

Co tento vývoj znamená pro obyvatele Česka

Rychle klesající inflace uvolní ruce centrálním bankéřům, kteří tak budou moci jít s hlavní sazbou dolů. Znamená to, že Česká národní banka postupně sníží úrokové sazby, což se projeví na snižování úroků na spotřebitelských úvěrech, hypotékách a podobně. Efekt to však bude mít na úrocích z vkladů, což znamená, že klesnou úrokové sazby na spořicích účtech a termínovaných vkladech.

Rychlejší pokles sazeb a související zlepšení úvěrových podmínek by mělo vést k oživení domácí spotřeby, a to jak v případě domácností, tak i firem. Rychlejší než očekávaný návrat inflace k cíli otevírá dveře pro dřívější ekonomickou obnovu. Vedle posílení spotřeby na dluh uvidíme postupný pokles úrokových sazeb u hypotečních úvěrů, říká Pavel Peterka, ředitel pro strategii a hlavní ekonom Roklen Holding. Dá se tedy očekávat, že lidé, kteří doposud vyčkávali s hypotékou a koupí nemovitosti, už nyní přestanou váhat a pustí se do akce. To však bude znamenat, že nemovitosti začnou opět zdražovat, protože po nich bude větší poptávka.

Přečtěte si také:

Spoření v únoru. Kam s penězi? Aktuální přehled všech nabídek na trhu

Ekonom J&T Banky Pavel Sklenář se domnívá, že výsledky nižší inflace určitě posílí v ČNB úvahy o rychlejším snižování úrokových sazeb. 

Pro nejbližší zasedání, které se bude konat 20. března, je ve hře minimálně další snížení sazeb o 50 bodů na 5,75 % (nyní 6,25 %), ale rostou šance i na větší snížení (o 75 bodů). Ovšem úvahy o rychlém snižování sazeb může brzdit prudký propad kurzu koruny v poslední době, říká Sklenář.

Guvernér ČNB Aleš Michl však naznačuje, že to s prudkým poklesem úrokových sazeb nebude tak horké.

Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny je proinflační riziko. Deficit veřejných financí je proinflační riziko. To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit, říká guvernér. Očekáváme, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než 10 let. Ekonomiku je totiž potřeba založit na úsporách, a nikoliv na dluzích, dodal.

Přes noc premiantem v EU

Kromě toho, že se podařilo snížit inflaci lépe, než se všeobecně očekávalo, stali jsme se z měsíce na měsíc rázem premiantem v Evropské unii, kde jsme byli v rámci inflace na poslední příčce.

Ještě nedávno jsme měli nejvyšší inflaci v Evropě, dnešním dnem se vše mění. Inflace v EMU je 2,8 %, v Německu 2,9 %, v USA 3,1 % a ve Velké Británii 4 %. V Maďarsku jdou ceny nahoru o 3,8 % a v Rumunsku o 7,4 %. Jediná Čína čelí trvající deflaci a ceny se snižují o 0,8 %, což působí zcela jiné problémy, říká hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Až co řekne jaro

Jak už bylo řečeno, pokles inflace ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu však ještě musíme být opatrní, protože nevíme, jak s nimi obchodníci naloží v jarních měsících. Zpočátku to vypadalo, že obchodníci nepromítnou do snížení cen potravin ani snížené sazby DPH. Nakonec však ceny snížili ještě více.

Byla za tím marketingová strategie, začalo se upozorňovat na to, jak výhodné jsou nákupy v zahraničí, a obchodníkům mohlo dojít i to, že když zákazníci jezdí nakupovat do ciziny, tak tedy neutrácejí u nich, řekla v rozhovoru pro Českou televizi viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

A kde obchodníci našli prostor pro snížení cen? Už na podzim klesaly ceny zemědělských výrobků, v prosinci byly nižší téměř o 20 % a ceny potravinářských producentů přibližně o 4 %. Podle viceguvernérky tento pokles odpovídá právě 4% poklesu cen potravin. Úplně vyhráno však ještě není.

Je tady ještě i ta horší varianta, že by obchodníci plně nepromítli ceny v lednu, ale až v únoru, březnu a v dalších měsících. I proto musíme být obezřetní, dodala.

Přečtěte si také:

Úrokové sazby hypoték zlehka klesají. Vrátí se ještě někdy ke 2 procentům?

Co bude dál podle prognózy tuzemských bank

Makroekonomická prognóza Česká bankovní asociace (ČBA) očekává, že tuzemská ekonomika v letošním roce bude růst o 1,2 %, protože domácnosti obnovují spotřebu pomaleji a také je slabší vývoj zahraniční poptávky. V roce 2025 by však už ekonomika mohla růst o 2,8 %.

• Průměrná inflace podle ČBA letos poklesne na 2,7 %, v příštím roce se pak dále sníží na 2,2 %. 
• Nominální mzdy v letošním roce porostou kolem 6,5 %, v reálném vyjádření pak o necelá 4 %, což představuje první růst reálných mezd po dvouleté přestávce. 
• Na trh práce ekonomický pokles loňského roku dopadl omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních, ačkoli určité známky ochlazování na trhu práce viditelné již jsou. 
• Úrokové sazby ČNB budou nadále klesat a v letošním roce by se měla základní sazba ČNB dostat k 4% úrovni, v příštím roce pak poblíž 3 %. 
• Kurz koruny ke konci letošního roku by se měl pohybovat poblíž hranice 24,7 Kč za euro a v příštím roce koruna dále mírně posílí.