Hlavní navigace

Názor k článku Důchody spojily Zemana s Drahošem. Oba ale nebyli přesní, průměr u penzí je blízko středu od ViR - Je zvláštní, jak je zakořeněná ta představa "vystudování...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 2. 2018 23:46

    ViR

    Je zvláštní, jak je zakořeněná ta představa "vystudování zadarmo". Kdo ji má, žije v bludu.

    Pravda je, že se neplatilo školné, které se ovšem ve většině zemí ani dnes na veřejných školách neplatí. (On státy totiž jisté množství vzdělaných lidí potřebují, jinak si nevydělají ani ti nevzdělaní.)

    Ale ZADARMO studium rozhodně mimo VUMLu, vojenských či policejních škol nebylo a není. Ani "za socíku" nebyly třeba učebnice či jakékoli jiné pomůcky na VŠ zdarma, bydlení jste si samozřejmě museli také zaplatit (pokud jste neměli to štěstí, že studujete v místě trvalého byldiště) a stravování jakbysmet. Pokud byly (podle druhu studia) nějaké povinné praxe a podobně, tak i tam bylo třeba platit veškeré životní náklady, přičemž za vykonanou práci (na rozdíl od učňů vyšších ročníků v té době) nebyla žádná odměna.

    V podstatě to bylo tak, že pokud si student přiměřeně přivydělal, jeho studium VŠ vyšlo rodinu na uhrazení jeho základních potřeb např. na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let zhruba na stejnou částku, jako stála nová Š120.

    Nástupní platy vysokoškoláků také nebyly kdovíjaké, v podstatě jen lehce nad polovinou tehdejší průměrné mzdy (v r. 1981 to bylo standardně 1500 Kčs, kdo studoval s červeným diplomem, dostal o 200 Kčs více). Běžné dělnické platy dohnali třeba učitelé, lékaři či právníci až tak po deseti letech práce, tedy zhruba ve 35 letech. Víceméně to tehdy vycházelo tak, že celoživotní výdělek vyučence s maturitou a vysokoškoláka byl zhruba stejný. Jediná "výhoda" byla, ve srovnání s částí namáhavých a špinavých dělnických povolání možná to "teplé místečko". I když jak u které profese...

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).