Hlavní navigace

Důchodový věk má nová pravidla. Strop na 65 letech je dopředu zralý na odstřel

Autor: Depositphotos
Jiří Hovorka

Od začátku roku 2018 už neplatí, že čerstvě narozené děti budou odcházet do důchodu až hluboko po dosažení 70. roku života. Důchodový věk dostal strop, pokud ale politici dají na doporučení demografů, dlouho nevydrží.

Doba čtení: 9 minut

Češi mají od začátku roku 2018 ze zákona jedno nové, příjemné právo. Mají zaručeno, že v důchodu stráví čtvrtinu života. A možná i více.

Změna zákonů o důchodovém pojištění a o organizaci a provádění sociálního zabezpečení od Nového roku totiž zrušila automatický růst důchodového věku. Vláda vedená Bohuslavem Sobotkou loni prosadila zastropování důchodového věku na 65 letech. Toto zastropování ale může být jen dočasné. To pokud by politici v budoucnu našli odvahu na další zvyšování důchodového věku, jak jim to velmi pravděpodobně budou doporučovat odborné studie.

Strop až od roku 2030

Dosavadní mechanismus růstu důchodového věku počítal například s tím, že na začátku roku 2018 narozené děti by měly jít do důchodu až v 73 letech a deseti měsících. Neomezený růst prosadil před sedmi lety exministr Jaromír Drábek s koalicí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Nový systém pro stanovení tohoto věku, který začal platit od 1. ledna roku 2018, přinese změnu až lidem, kteří půjdou do penze po roce 2030. Do té doby důchodový věk poroste podle dříve platných pravidel a postupně se zastaví na 65 letech.

Věk nástupu do penze se tak nyní zvyšuje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři měsíce. Postupně by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat. Do penze v 65 letech by tak v roce 2030 měli jít muži, bezdětné ženy a matky s jedním dítětem. Ženy s více dětmi se na 65 let důchodového věku dostanou ještě později.

Přehled důchodových věků pro jednotlivé ročníky (roky+měsíce)
Rok narození Muž Žena bez dětí Žena s jedním dítětem Žena s dvěma dětmi Žena s třemi nebo čtyřmi dětmi Žena s pěti a více dětmi
1955 63+4 62+8 61+4 60 58+8 57+4
1956 63+6 63+2 61+8 60+4 59 57+8
1957 63+8 63+8 62+2 60+8 59+4 58
1958 63+10 63+10 62+8 61+2 59+8 58+4
1959 64 64 63+2 61+8 60+2 58+8
1960 64+2 64+2 63+8 62+2 60+8 59+2
1961 64+4 64+4 64+2 62+8 61+2 59+8
1962 64+6 64+6 64+6 63+2 61+8 60+2
1963 64+8 64+8 64+8 63+8 62+2 60+8
1964 64+10 64+10 64+10 64+2 62+8 61+2
1965 65* 65* 65* 64+8 63+2 61+8
1966 65* 65* 65* 65* 63+8 62+2
1967 65* 65* 65* 65* 64+2 62+8
1968 65* 65* 65* 65* 64+8 63+2
1969 65* 65* 65* 65* 65* 63+8
1970 65* 65* 65* 65* 65* 64+2
1971 65* 65* 65* 65* 65* 64+8
1972 a dále 65* 65* 65* 65* 65* 65*

* – Jde o strop, který by se ale měl v budoucnu měnit, protože dál poroste délka života v Česku a zákon říká, že Češi by měli v důchodu strávit čtvrtinu života. 

Čtvrt života v důchodu

Zavedení stropu ale neznamená, že by v budoucnu důchodový věk neměl růst. Odpovědnost za jeho případné zvyšování předchozí vláda jen přesunula na ty příští. Ty by měly každých pět let (v letopočtech končících číslovkou 4 a 9) dostávat od ministerstva práce a sociálních věcí demografickou studii připravenou na základě dat od Českého statistického úřadu.

Podle principu, který navrhla důchodová komise vedená sociologem Martinem Potůčkem a schválený zákon s ním počítá, mají Češi trávit v důchodu čtvrtinu života. Důchodový věk se přitom bude přepočítávat z předpokládaného věku dožití při vstupu do důchodu. S tím, jak tento věk dožití dál velmi pravděpodobně poroste, by příští vlády měly reagovat i na zmíněné demografické studie a zvedat věk odchodu do důchodu.

Přiznává to i ministerstvo práce a sociálních věcí v důvodové zprávě ke schválenému zákonu. Zpráva o důchodovém systému v roce 2019 bude velmi pravděpodobně indikovat, že důchodový věk pro dosažení cíle, tj. v průměru jedné čtvrtiny života ve starobním důchodu, by měl být u nejmladší posuzované generace narozené v roce 1994 stanoven na úrovni okolo 68,6 roku, uvádí úřad. Pokud tedy příští vlády dají na odborné analýzy, poroste důchodový věk i v budoucnu.

Růst důchodového věku, pokud politici budou rozhodovat podle doporučení demografů, by se ale měl proti předešlým pravidlům zbrzdit. Vyplývá to z propočtů důchodové komise. Zatímco děti narozené v roce 2010 by podle předchozích pravidel šly do důchodu v 72,5 letech, podle pravidel, které komise navrhla a podle kterých by se měly rozhodovat budoucí vlády, by to bylo v 69 letech.

Babišova otočka

Zastropování důchodového věku měla jako jednu z priorit ve volební kampani do poslanecké sněmovny v roce 2013 tehdy vítězná strana ČSSD. A dokázala jej prosadit v minulé vládě i přes původní odpor největšího koaličního partnera – hnutí ANO.

Změna pravidel sice vychází z doporučení důchodové komise, ale ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Michaely Marksové návrh komise „vylepšilo“ tak, aby před volbami v minulém roce mohla ČSSD říkat, že důchodový strop skutečně zavedla.

Doporučení důchodové komise totiž se zastropováním důchodového věku na hranici 65 let nepočítalo. Důchodový věk měl podle návrhu komise v budoucnu růst tak, aby byl zaručen požadavek na strávení čtvrtiny života v důchodu, a zároveň tak, aby lidé s dostatečným předstihem věděli, jaký jejich důchodový věk bude. Na to schválený zákon myslí, změna důchodového věku se totiž v budoucnu bude moci týkat jen lidí, kteří mají do důchodu patnáct a více let. O růstu důchodového věku nad hranici 65 let tak mohou politici podle studií rozhodnout nejprve v roce 2020, a to pro lidi, kteří půjdou do důchodu nejdříve v roce 2035.

Změnu pravidel důchodového věku kritizovala v době projednávání v parlamentu pravicová opozice, ale i koaliční hnutí ANO. Místo aby vláda skutečně řešila systémovou změnu, která umožní důstojné důchody v budoucnu, tak si kupuje voliče, kterých se to navíc vůbec netýká. A také je třeba si otevřeně říci, z čeho budeme, a to každoročně, důchodový účet doplácet, reagovala například tehdejší místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Za populistický návrh označoval i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj jde o zbytečnou změnu, protože se týká až lidí, kteří půjdou do důchodu až po roce 2030. Do té doby se podle něj vymění pět až šest vlád, které pravidla mohou dále měnit.

Dnešní premiér upozorňoval také na dopady na rozpočet. Je důležité říct občanům, že zastropování odchodu do důchodu má přímou souvislost i s výší důchodu. Protože čím bude nižší zastropování, tím méně peněz bude na důchody, řekl Babiš. Nakonec ale ANO návrh schválilo, což Babiš zdůvodnil tak, že se návrhu přizpůsobí, když jej podporují ostatní dva vládní partneři.

Nová pravidla kritizuje třeba i ekonom Jiří Šatava z think-tanku IDEA, který se na důchodový systém dlouhodobě zaměřuje. Po roce 2030 začne kvůli zastropování důchodového věku růst deficit důchodového účtu a tím i státního rozpočtu. Třeba v roce 2040 jen kvůli samotnému zastropování vzroste pravděpodobně počet důchodců přibližně o 200 tisíc. A stejně se sníží počet plátců pojistného. Na to nejspíš bude muset parlament reagovat opětovným zvýšením důchodového věku. Důchodový účet a státní rozpočet totiž i bez zastropování budou pod tlakem stárnutí české populace, říká Šatava.

Porovnání s cizinou

Michaela Marksová, která změny z pozice ministryně práce prosadila, hájila svůj návrh kromě jiného srovnáním s dalšími evropskými státy. Česká republika byla podle ní jednou z mála zemí, která neměla důchodový strop stanovený.

V Evropské unii je třináct zemí, ve kterých se odchází do důchodu v 65 letech. V jedenácti zemích mají tuto hranici ještě nižší, hájila změnu Marksová. Hranice 65 let je podle ní přiměřená. Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek, dodávala.

Důchodový věk v různých zemích srovnala ve své studii nedávno OECD. Vyplývá z ní, že Česko se stropem v 65 letech přiřadilo do hlavního proudu. Z 35 porovnávaných zemí mělo důchodový věk 65 let pro dnes zhruba dvacetiletého člověka 17 zemí. Dalších 13 zemí má důchodový věk vyšší.

Chystá se změna pro těžce pracující

Další změny v důchodovém systému by měly následovat. Na ministerstvu práce a sociálních věcí momentálně rozpracovávají jedno z dalších doporučení důchodové komise, aby firmy povinně přispívaly lidem v těžkých profesích na důchod.

Společně s ministerstvem financí diskutujeme o možnostech, jak zajistit, aby lidé v náročných profesích mohli odejít do důchodu dříve. Z jednání vyplynulo několik různých návrhů, ale oba resorty se shodly nejvíce na realizaci opatření v rámci III. důchodového pilíře, říká mluvčí ministerstva práce Petr Sulek.

Cílem je maximálně využít existující legislativu doplňkového penzijního spoření (tzv. předdůchod) s tím, že by zaměstnavatelé určitému okruhu zaměstnanců platili povinný příspěvek ve prospěch jejich penzijního spoření, pokračuje Sulek.

Nejzásadnější otázkou je podle něj momentálně stanovení profesí, na které by se toto opatření mělo vztahovat. Tímto problémem se nyní intenzivně zabývá ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s naším resortem, dodal Sulek.

Důchodová komise vedená Martinem Potůčkem ukončila svou činnost na konci minulého roku a budoucí vládě zanechala sérii doporučení. Mezi nimi je právě i to, aby firmy povinně přispívaly na důchod lidem ve fyzicky náročných profesích. Důležité je to podle komise zvláště proto, že důchodový věk má do budoucna dále růst.

Komentář ekonoma Jiřího Šatavy k důchodovému stropu

Systém důchodového zabezpečení je jeden ze státních pojistných systémů, které mají občanům zajistit jednu z elementárních jistot v nejisté budoucnosti každého z nich – přiměřený příjem ve stáří a v případě invalidity. Podmínky takového „zajištění“ by přitom měly být dlouhodobě srozumitelné a předvídatelné pro nejširší veřejnost. Jinak se na toto „zajištění“ občané nemohou spolehnout. 

Nastavení maximálního důchodového věku na 65 let se může zdát oním vodítkem, podle kterého se může široká veřejnost orientovat. Říká, že občané budou muset pracovat nejdéle do 65 let a do stejného věku by měli splnit všechny podmínky odchodu do důchodu. Stejně tak jim napovídá, jak dlouho pravděpodobně budou žít v důchodu a kolik si tedy musí na přilepšenou v důchodu ušetřit. 

Napovídá jim ale s největší pravděpodobností špatně. Po roce 2030 začne kvůli zastropování důchodového věku růst deficit důchodového účtu a tím i státního rozpočtu. Třeba v roce 2040 jen kvůli samotnému zastropování vzroste pravděpodobně počet důchodců přibližně o 200 tisíc. A stejně se sníží počet plátců pojistného. Na to nejspíš bude muset parlament reagovat opětovným zvýšením důchodového věku. Důchodový účet a státní rozpočet totiž i bez zastropování budou pod tlakem stárnutí české populace.

Stát tak občanům posílá nejasné signály. Od roku 1996 jim postupně zvyšuje důchodový věk. To vyústilo v neustále rostoucí důchodový věk a návrh poslední důchodové komise, který neustále rostoucí důchodový věk doporučoval doplnit o korekční mechanismus. Sobotkova vláda ale kormidlo otočila a důchodový věk zastropovala na 65 letech. A to musela vědět, že tento strop bude s největší pravděpodobností prolomen.   

A jak se mají v takových podmínkách zachovat občané? Pokud budou věřit státu a skutečně se připravovat na odchod do důchodu nejdéle v 65 letech, pak budou pravděpodobně zbytečně spořit na důchod příliš mnoho, protože budou očekávat delší život v důchodu, nebo budou zbytečně platit dodatečné pojistné, protože se mylně budou domnívat, že podmínku 35 let pojištění budou muset splnit už v 65 letech. 

Zastropování důchodového věku tak bude občany navádět ke špatným rozhodnutím, která stojí peníze navíc. A i kdyby nevedlo, nekončící změny v nastavení důchodového věku snižují důvěru ve stabilitu podmínek nároku na důchod nebo jeho výši. Logickým důsledkem poklesu důvěry ve stabilní podmínky je to, že se občané dlouhodobě na důchod nebudou připravovat, protože nevědí, co mohou očekávat. Bohužel minulá vláda k tomu zastropováním důchodového věku přispěla a nutí některou z budoucích vlád k prolomení 65letého stropu důchodového věku.

Jiří Šatava je ekonom působící ve think-tanku IDEA Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Specializuje se na oblast důchodů a daní. V důchodové komisi byl mezi přizvanými odborníky.

Našli jste v článku chybu?