Hlavní navigace

Důchodové pojištění a podnikání: úředníci zodpověděli nejčastější dotazy od OSVČ

24. 4. 2018
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Musíte archivovat přehledy? Musíte je podávat, když jste měli přerušenou činnost? Můžete podnikat při studiu nebo mateřské? Odpovídá Česká správa sociálního zabezpečení.

Stovky tisíc osob výdělečně činných mají poslední týden na odevzdání přehledů pro zdravotní pojišťovny a Českou správu sociálního zabezpečení. Termín pro ty, kdo podávali daňové přiznání sami a nevyužili služeb daňového poradce, končí ve středu 2. května.

Česká správa sociálního zabezpečení při té příležitosti zodpověděla nejčastější dotazy OSVČ k důchodovému pojištění, se kterými se setkávají její úředníci. Projděte si otázky a odpovědi, které mnohou pomoci i vám.

Dotazy k přehledům

Po celý rok 2017 jsem měl přerušenou činnost. Musím podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2017?

Přehled se v případě přerušené činnosti nepodává (stejné je to i u zdravotního pojištění). O něco složitější je to v případě, pokud jste správě sociálního zabezpečení přerušení živnosti nenahlásili a oznámili jste to jen na živnostenském úřadě. V takovém případě vás správa má stále ve své evidenci jako osobu vykonávající činnost. V tom případě je nutné příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o přerušení (ukončení) činnosti – byť zpětně za rok 2017 – informovat. Přehled v tomto případě také nebudete podávat.

Nemám roční přehled plateb, jak ho mohu získat?

Požádat o něj můžete na příslušné správě sociálního zabezpečení. Rychlejší cesta se nabízí majitelům datových schránek, kteří o inventuru mohou požádat přes ePortál ČSSZ. Roční přehled ukazuje výpis předpisů záloh na důchodové pojištění a záloh skutečně zaplacených za kalendářní rok.

Na jaký účet se zasílá doplatek na pojistném?

Pokud vám po vyplnění přehledu vyjde za loňský rok nedoplatek, uhradíte ho na stejný účet, na který platíte zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Pokud byl předepsán dluh na pojistném platebním výměrem, i ten se platí na účet, na který je posíláno pojistné na důchodové pojištění, avšak s identifikací daného platebního výměru. Tato identifikace je uvedena vždy na platebním výměru, dodává Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ.

Musím přehledy archivovat?

Zákon to nepožaduje. ČSSZ ale doporučuje, aby si OSVČ uchovávala kopii přehledu pro svou vlastní kontrolu údajů, jež odevzdala na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Deset let naopak musíte archivovat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného, tedy doklady o příjmech a výdajích pro stanovení daňového základu. Přesně musíte tyto dokumenty archivovat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Tuto povinnost stanoví zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (podobné je to u zdravotního pojištění, kde pojišťovna může předepsat dlužné pojistné až 10 let zpětně).

Co hrozí za opožděné podání či nepodání přehledu?

Podnikatelé, kteří přehled neodevzdají včas, jsou na to příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení upozorněni a vyzváni, aby tuto svoji povinnost splnili. Pokud není přehled podán včas nebo vůbec, může být dle zákona uložena pokuta až do výše 50 000 Kč (stejná pokuta hrozí i u přehledu pro zdravotní pojišťovnu).

Mateřská a podnikání

Můžu při pobírání mateřské podnikat, nebo musím činnost přerušit?

Při pobírání peněžité pomoci v mateřství nesmíte pokračovat v té výdělečné činnosti, ze které jste si platili nemocenské pojištění. Přerušovat nebo ukončovat činnost ale nemusíte, pokud v době pobírání mateřské je podnikání vykonáváno prostřednictvím vašich zaměstnanců nebo spolupracujících osob. V praxi tedy platí, že nevykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost osobně, ale prostřednictvím jiné osoby (například chod prodejny zajišťují pouze prodavačky), mateřská jí náleží v plné výši.

Pokud během pobírání mateřské vykonává OSVČ činnost osobně například jen v některých jednotlivých dnech (například daňová poradkyně poskytne dva dny v měsíci sama klientům konzultaci), za tyto dny nemá na dávku nárok. V těchto případech musí OSVČ vždy po uplynutí kalendářního měsíce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámit, v kterých dnech činnost vykonávala, a o tyto dny bude měsíční výše mateřské krácena.

Platí také, že při pobírání peněžité pomoci v mateřství je možné podnikat, pokud jde o jinou činnost, než ze které se mateřská vyplácí. Je-li vyplácena ze zaměstnání, je možné během pobírání dávky vykonávat samostatnou výdělečnou činnost bez omezení.

Musím během mateřské platit zálohy na sociální pojištění?

Pokud bude peněžitá pomoc v mateřství vyplácena z nemocenského pojištění OSVČ a výplata dávky bude trvat po celý kalendářní měsíc, není OSVČ povinna platit zálohy na důchodové pojištění ani pojistné na nemocenské pojištění. Pokud však v některých dnech měsíce budete vykonávat činnost, bude vám mateřská krácena a současně budete mít povinnost za takový měsíc zaplatit i zálohu na pojistné na důchodové pojištění a také pojistné na nemocenské pojištění.

Rady pro případy krize

Co dělat při úmrtí OSVČ?

Zákon žádnou speciální povinnost dědicům neukládá. V případě, že váš příbuzný, který podnikal, zemřel, nemusíte příslušné správě sociálního zabezpečení tuto skutečnost oznamovat. Nemusíte ani podávat přehled jeho příjmů a výdajů za loňský rok. ČSSZ to ale doporučuje zvláště u podání přehledů v případě dědice nebo osoby, která uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod. Na základě podaného přehledu lze také získat zpět případný přeplatek pojistného.

Pokud úmrtí blízké osoby neoznámíte, dozví se to ČSSZ z registrů ministerstva vnitra. Úmrtím samostatná výdělečná činnost končí, a zaniká tedy i povinnost platit zálohy na důchodové, případně nemocenské pojištění, byla-li k němu OSVČ dobrovolně přihlášena. Další podrobnosti pro případ úmrtí OSVČ čtěte na serveru Podnikatel.cz: I po smrti podnikatele je třeba doplatit daně a odvody

Musí OSVČ platit zálohy i během nemoci?

V měsících, kdy jste byli nemocní jen po jeho část, zálohy platit musíte. Zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž měla OSVČ po všechny dny nárok na nemocenské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje i prvních 14 dnů nemoci, kdy výplata dávky OSVČ nenáleží, odpovídá Jana Buraňová.

Ukažme si to na příkladu: Pokud byla OSVČ nemocná od 3. 12. 2017 do 20. 3. 2018, musí zaplatit zálohu na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění za prosinec a březen, protože výplata nemocenského netrvala po celý kalendářní měsíc. Naopak za leden a únor nemusí hradit ani jednu z těchto plateb.

Stejné je to u zdravotního pojištění. Čtěte více: Může si OSVČ dovolit onemocnět?

Rady pro důchodce a studenty

Podnikám při starobním důchodu. Můžu požádat o přepočet důchodu?

Ano. Zvýšení starobního důchodu náleží za každých 360 dní výdělečné činnosti vykonávané při současném pobírání důchodu. Podmínkou je, že jde o činnost podléhající odvodům na důchodové pojištění. Pokud je tedy podnikání vykonáváno v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění, nebo jste se k účasti na důchodovém pojištění sami přihlásili, náleží vám za 360 dní této činnosti zvýšení důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu (tj. částky, ze které byl důchod původně vyměřen).

Zvýšení provádí ČSSZ na základě písemné žádosti. Tu je možné podat nejlépe prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.

Mohu podnikat během studia?

Ano. Student, který začne podnikat, musí zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu. Studenti do 26 let, kteří podnikají, mohou být považováni za OSVČ vykonávající takzvanou vedlejší činnost. Studium jako důvod pro výkon vedlejší samostatné činnosti je však třeba písemně oznámit a doložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Při výkonu vedlejší činnosti platí OSVČ pojistné na důchodové pojištění pouze v případě, kdy jejich daňový základ dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění nebo se k účasti na něm samy přihlásí. Rozhodná částka, podmiňující povinnost doplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok a současně povinnost platit měsíční zálohy v roce následujícím, se každý rok mění. Pro rok 2017 činila 67 756 Kč, v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu činnosti celý rok.

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné a účast na něm vznikne, pokud se k němu OSVČ sama přihlásí.

Obecné povinnosti

Na které správě sociálního zabezpečení se mám jako OSVČ zaregistrovat?

Místní příslušnost okresních správ sociálního zabezpečení se řídí místem trvalého pobytu nebo místem hlášeného pobytu v ČR. Pokud máte trvalé bydliště v Praze, můžete zahájení samostatné výdělečné činnosti oznámit kterémukoliv územnímu pracovišti Pražské správy sociálního zabezpečení.

Jak postupovat při přerušení nebo ukončení podnikání?

Přerušení činnosti je považováno za ukončení činnosti. Přerušení i ukončení samostatné výdělečné činnosti je nutné písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž je činnost přerušena nebo ukončena (podobné je to u zdravotního pojištění). Lze k tomu využít tiskopis „Oznámení OSVČ o ukončení SVČ“, který je k dispozici na webu ČSSZ, ePortálu ČSSZ nebo přímo na pobočkách ČSSZ.

V případě, že OSVČ má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění, platí se poslední záloha za kalendářní měsíc, ve kterém byla samostatná výdělečná činnost ukončena. Záloha je přitom splatná až v následujícím měsíci. Také je nutné v příštím roce podat i přehled o příjmech a výdajích.

skoleni_15_4

Jak zjistím číslo účtu a další údaje pro platbu záloh na pojistné?

Po obdržení oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti vám okresní správa sociálního zabezpečení zašle číslo účtu pro platby pojistného a přidělený variabilní symbol. Tyto údaje jsou platné po celou dobu evidence na daném pracovišti. Seznam OSSZ je na webových stránkách ČSSZ v sekci kontakty, kde je též uvedeno číslo bankovního spojení příslušného pracoviště. Variabilní symbol je vždy uveden v korespondenci zasílané příslušnou OSSZ.

Co musím jako OSVČ udělat, když se přestěhuji?

V případě, že OSVČ změní svůj trvalý pobyt, může tuto skutečnost oznámit správě sociálního zabezpečení, u které byla registrovaná. Nutné to však není, protože OSSZ se o změně trvalého bydliště dozví prostřednictvím registrů ministerstva vnitra. Po zjištění změny OSSZ sama zajistí převod spisové dokumentace OSVČ na nově příslušnou OSSZ, od níž pak OSVČ obdrží informace o novém variabilním symbolu a o čísle účtu, na které má hradit zálohy na pojistné.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).