Jakékoli zvýšení příjmů v tomto státě okamžitě pobídne výrobce a hlavně prodejce kvelké zsražení. Malý příklad dříve velmi dobré boty u známé firmy za 1500.- dnes 3000.-, obyčejné kecky 1500. D ůchody tedy u samostatných důchodců nestačí ani na slušné boty a kde je optika, zubař a v ůbec celé zdravotnictví. Chtivost po penězích je dnes obrovská, stačí se podívat na poslance
Kecky za 1.500,-? Proboha, proč? Obyčejné letní sandály z Lidlu za 450,- Kč jsem měla 10 let a chodila v nich denně (kromě několika dnů v zimě, kdy jsem obula tenisky, taktéž z Lidlu a taktéž za 450,- káblí), než jsem musela vyhodit, neb se jim zlomila podrážka. Teď mám opět sandály z Lidlu, ale byly levnější, stály jen 250,- Kč. Drahé botky už drahně let nekupuju. Mám totiž širší chodidlo a nebavilo mne boty za 1.500,- Kč po 3 týdnech reklamovat, protože se na boku roztrhly. Nejlepší byla reklamace dosti drahých italských bot v kamenné prodejně. Po 3 týdnech se jim v ohybu na svršku přelámala kůže takovým způsobem, jako by je rozříznul žiletkou. Prodavačka je štítívě dvěma prsty uchopila a zvolala: "Vy jste v nich chodila!" Jistě, co bych v nich asi taky měla dělat, boty do rakve to nebyly. Poté jsem téměř dva měsíce čekala na vyjádření, zda byla reklamace vyřízena. Do té doby jsem musela mít jiné boty nebo jsem taky mohla chodit bosa. Mému příteli zamítl značkový obchod reklamaci bot, které vydržely měsíc. Prodavačka prohlásila, že: "přece nemůžete reklamovat boty na konci jejich životnosti". Na dotaz, jakouže mají životnost botky, které vracím po měsíci jako totálně zničené (odlepená vnitřní výstelka, zlomená podrážka a další vady), když je vracím po 4 týdnech nošení, jsem už odpověď nedostala. Reklamace byla zamítnuta. Proto od té doby kupuji boty v Lidlu. Tam problémy s reklamací nemám, vrací peníze okamžitě. Stejně tak Penny Market.