Dobrý den. V důsledku krize jsem se dostal do značných problémů a potřebuji poradit. Jsem starobní důchodce (63). Po rozvodu asi před sedmi lety jsem byl nucen řešit otázku bydlení a místo podnikání ve fotoslužbách. Z města jsem odešel na vesnici, kde jsem zakoupil starší domek k rekonstrukci. Tato akce se bohužel neobešla bez zadlužení. Počítal jsem s tím, že po odchodu do důchodu budu pokračovat v podnikání ve fotoslužbách. Začínal jsem jako jeden z prvních v květnu 1989. Vybudoval jsem zpracovatelskou laboratoř, síť fotosběren a početnou klientelu. Deset let jsem zaměstnával jednoho pracovníka a v sezonu brigádníka. V nejlepším období jsem míval obrat kolem 2,5 miliónu. Neměl jsem tedy obavy, že úvěr lehce a brzy splatím.
Bohužel nastalé společensko – politické změny znamenaly prudký nárůst západní konkurence a s tím značný pokles tržeb. Nástup digitálních fotoaparátů žádal výměnu zpracovatelské technologie, na což jsem však v důsledku nákupu a rekonstrukce zmíněné nemovitosti již nedosáhl.
Abych se vyrovnal se splátkami dluhu, našel jsem si zaměstnání na 6 hodin. Spolu se zbytkem zisku z podnikání jsem měl čistý měsíční příjem kolem 19.000,– Kč, což mi umožňovalo spolehlivé pokrytí splátek.
V důsledku současné krize mi však hrozí brzká výpověď a tedy v důsledku nesplácení nakonec exekuční prodej zmíněné nemovitosti. Omlouvám se za obšírný úvod, kterým jsem jen chtěl poukázat na smolný osud, jak je možno přes veškerou snahu a bez vlastní viny se dostat do maléru.
A nyní k vlastnímu dotazu.
Jsem-li jako starobní důchodce zaměstnán, mohu se po obdržené výpovědi přihlásit na pracovním úřadu a pobírat po určitou dobu podporu v nezaměstnanosti? Mohu být pracovním úřadem pak nabízen zaměstnavatelům?
Dostávám různé informace. Na můj mail k místnímu pracovnímu úřadu čekám marně odpověď. Děkuji předem za pochopení. J. H.
Štěpánka Filipová
Vedoucí oddělení styků s veřejností, Ministerstvo práce a sociálních věcí
Podle zákona č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti, lidem, kteří pobírají starobní důchod, nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti. Úřad práce jim nicméně může zprostředkovat zaměstnání.
Jak je to s placením sociálního pojištění v případě studia na VŠ po 26 roce? Zdravotní pojištění platím. Jedná se o Bc studium. Nemám vlastní příjem, žádné brigády…
Redakce serveru Měšec.cz
Povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mají podle zákona zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili.
Za studenty vysoké školy je plátcem pojistného stát, ale jen do té doby, dokud doba studia po dosažení věku 18 let v součtu nedosáhne 6 let. Pokud někdo studuje déle a při škole nepracuje ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, povinnost platit pojistné mu nevzniká. Na druhou stranu ale takový student již není nadále účasten důchodového pojištění, což znamená, že se mu doba, kdy si neplatí pojistné, nezapočítává do potřebných let pojištění pro důchod.
Pokud si tedy během studia nijak nepřivyděláváte, pojistné na sociální zabezpečení platit nemusíte. Pokud byste chtěla, můžete se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění a platit si pojistné ze svého. Minimální výše pojistného v roce 2009 činí 1649 Kč měsíčně.
Více informací k povinnosti studentů platit pojistné naleznete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
