Hrozba schodku ve výši 230 miliard korun byla v posledním kompletním zářijovém týdnu zažehnána schváleným balíčkem úsporných opatření z dílny ministra financí a také politických stran. Ty z původních plánů vypustily snižování rodičovského příspěvku i porodného na straně výdajové. Oproti původnímu Janotově návrhu musí státní kasa oželet také příjem z tzv. milionářské daně. Příjmy fyzických osob nad 145 tisíc korun měsíčně se nebudou danit plánovanou zvýšenou sazbou 23 %.
Schodek by se tak měl pohybovat ve výši stále astronomické – 163 miliard korun, nicméně ušetřených 67 miliard není nepodstatnou almužnou. Jak se to ovšem projeví v příštím roce v našich peněženkách?
Zvýšení DPH a spotřebních daní se dotkne všech
K nadpisu je ale třeba jedním dechem dodat, že nikterak drasticky. Než si ukážeme zvýšení daní na příkladu, pojďme si zrekapitulovat, k jakým změnám vlastně dochází.
- Obě sazby DPH se zvyšují o 1 % na 10 %, respektive 20 %.
- Spotřební daně se zvyšují u litru pohonných hmot o korunu, z půllitru piva stát získá dalších 60 haléřů, z krabičky cigaret 1,50 Kč (oproti původně plánovaným 2,50 Kč) a z litru tvrdého alkoholu 6 Kč.
Pro lepší představu konkrétního dopadu si vymodelujeme zjednodušený příklad běžné pražské rodiny. Jedná se o manželský pár s dítětem na 1. stupni základní školy. Celá rodina cestuje v pracovní dny prostředky MHD, auta využívá na větší nákupy a občasné výlety. Měsíčně ujedou průměrně 700 kilometrů při spotřebě 7 litrů/100 km. Tankují natural 95 za průměrnou cenu 28 Kč/l. Otec i matka jsou průměrnými konzumenty piva. To dělá v České republice cca 9 půllitrů piva týdně na muže a 2 na ženu. Počítám s cenou půllitru 15 Kč. Polovinu totiž zkonzumují v restauračních zařízeních, druhou pak z lahví zakoupených v supermarketech. Oba jsou nekuřáci. Mají doma přístup k internetu a oba manželé používají mobil s paušálním tarifem. Bydlí v 60 metrovém bytě 2+1.
Rozpočtová položka | Měsíční náklady | Nárůst nákladů v důsledku zvýšené DPH | Nárůst nákladů v důsledku zvýšené spotřební daně |
---|---|---|---|
Jídlo | 12 000 Kč | 109,20 Kč | x |
Doprava (MHD) | 1 230 Kč | 11,20 Kč | x |
Pohonné hmoty | 1 372 Kč | 11,10 Kč | 49 Kč |
Oblečení | 2 000 Kč | 16,20 Kč | x |
Pivo | 660 Kč | 5,30 Kč | 26,40 Kč |
Internet a telefon | 2 000 Kč | 16,20 Kč | x |
Energie | 3 500 Kč | 31 Kč | x |
Celkem | 22 762 Kč | 200,20 Kč | 75,40 Kč |
Na našem příkladu je vidět, že schválený nárůst DPH a spotřebních daní se do rodinných rozpočtů promítne v řádech nemnoha stokorun ročně. A to ještě počítáme s tím, že trh přenese kompletní zvýšenou daňovou zátěž na konečného spotřebitele. To se však jistojistě nestane. Stačí se podívat, jak dopadlo poslední zvýšení spodní hranice DPH z 5 na 9 procent. U potravin se o zvýšenou daň podělili spotřebitelé s obchodníky. A nyní lze, i přes nářky obchodníků, počítat s podobným řešením. Konkurence je obrovská.
Budou se v roce 2010 rodit malí Češi?
Rodina z našeho příkladu si nežije špatně a její příjem výrazně překračuje 2,4násobek životního minima. Nemá tak nárok na pobírání přídavku na dítě. Sociálně slabší rodiny se ale každopádně nemohou těšit na valorizaci této sociální dávky. Naopak si oproti momentální situaci platné od 1. července 2009 ještě o 50 Kč měsíčně pohorší. Janotův balíček totiž ke konci roku 2009 ruší přechodné opatření, které mělo platit do konce roku 2010 a mělo pomáhat sociálně slabým rodinám vypořádat se s ekonomickou krizí.
Mnohem diskutovanějším tématem ale bylo plánované snížení rodičovského příspěvku a porodného. K tomu po zásazích politických stran nedojde (jde o výjimečnou shodu ODS i ČSSD). Co však prošlo (že by se na to zapomnělo?), je snížení peněžité pomoci v mateřství – ta se sníží takřka o pětinu. Jedná se o podporu v „čerstvém mateřství“, na kterou má matka nárok, pokud v předchozích dvou letech platila nemocenské pojištění alespoň po dobu 270 dní. Její trvání je omezeno dobou 28 týdnů a je vypočítávána z předchozí mzdy. Více: Dávky sociálního pojištění.
Dotkne se vás nižší mateřská?
V současné době se mateřská vypočítává jako 70 % ze 100 % denního vyměřovacího základu (a po překročení určité hranice redukovaného vyměřovacího základu). V příštím roce to bude 60 % z 90 %, jinými slovy bude finančně srovnatelná s nemocenskou. Konkrétní nemalé rozdíly odhalí následující tabulka s orientačními hodnotami vypočítanými pro celé 28týdenní období mateřské.
Hrubý měsíční příjem | Peněžitá pomoc v mateřství 2009 | Peněžitá pomoc v mateřství 2010 | Změna |
---|---|---|---|
10 000 Kč | 45 276 Kč | 34 822 Kč | –10 454 Kč |
20 000 Kč | 90 356 Kč | 69 643 Kč | –20 713 Kč |
30 000 Kč | 124 460 Kč | 95 997 Kč | –28 463 Kč |
40 000 Kč | 146 020 Kč | 112 508 Kč | –33 512 Kč |
50 000 Kč | 159 348 Kč | 122 880 Kč | –36 468 Kč |
Rodinných rozpočtů se může dotknout také úprava tzv. ošetřovného. Pokud budete pečovat o nemocného člena rodiny, budete mít v roce 2010 nárok na šest placených dnů oproti nynějším devíti, resp. 13 dnů místo 16 u samoživitelek. Podmínky ošetřovného totiž byly sjednoceny s nemocenskou a první tři dny vaší péče tak nebudou propláceny.
Kalkulačky sociální podpory
Spočítejte si, kolik dostanete na mateřské, ošetřovném, nemocenské a v důchodu.
Další „postižené“ skupiny
Z předchozích odstavců vyplývá, že rodiny si pohorší. Je však třeba dodat, že jen ve vyjmenovaných situacích, úroveň běžného života není úspornými opatřeními nijak výrazně snižována. Do každodenního života však promluví toto opatření hlavně státním zaměstnancům a důchodcům. Těm prvním totiž sebere 4 % ze mzdy, druhým se nebudou valorizovat důchody. Učitel s průměrným platem tak v roce 2010 přijde zhruba o tisícikorunu hrubé mzdy. Stejný úděl jako důchodci bez vyšších důchodů budou mít v roce 2010 nezaměstnaní – původní plán na prodloužení podpory v nezaměstnanosti o jeden měsíc a její navýšení byl se schválením úsporného balíčku smeten ze stolu. Více: Podpora v nezaměstnanosti.
Dotkne se vás nižší státní plat?
Chudáci manažeři a další dobře placení zaměstnanci
Pro vysoce příjmové skupiny přijde nejprve dobrá zpráva – původně plánovaná vyšší sazba daně (23 %) u příjmů nad 145 tisíc měsíčně po intervenci politických stran nepřežila. Státu však lidé s příjmy vyššími než 94,2 tisíc měsíčně odvedou v roce 2010 více peněz. Zvyšuje se totiž strop pro výpočet sociálního i zdravotního pojištění, nově bude nastaven na hranici hrubého měsíčního příjmu ve výši 142 tisíc korun. Zvýšenými platbami na státní pojištění se lidem s takto vysokými příjmy zvýší také reálně zaplacená daň. Superhrubá mzda totiž poroste spolu s platbami za pojištění. Ukažme si, o kolik peněz tedy manažeři v příštím roce přijdou.
Hrubý měsíční příjem | Přibližná ztráta v roce 2010 |
---|---|
100 000 Kč | 11 000 Kč |
110 000 Kč | 29 000 Kč |
120 000 Kč | 50 000 Kč |
130 000 Kč | 68 000 Kč |
140 000 Kč | 88 500 Kč |
142 000 Kč a více | 92 500 Kč |
Zajímavé je, že zatímco zvýšený strop pro sociální pojištění má stejně jako drtivá většina úsporných opatření omezenou platnost pouze pro rok 2010, zdravotní pojištění nic takového nečeká. U něho jde o změnu časově neomezenou.
Co čeká podnikatele?
Ani podnikatelům se změny nevyhnou, budou na tom podobně jako lidé z vysokopříjmové skupiny obyvatel. Strop pro placení pojistného se v roce 2010 zvedne z ročního příjmu ve výši 1,13 milionu korun na 1,7 milionu. I zde platí, že u zdravotního pojištění není změna limitována rokem 2010.
Oproti původním plánům budou mít zaměstnavatelé i v příštím roce množnost odečíst si polovinu nákladů, které vyplatí svým zaměstnancům v době pracovní neschopnosti, z částky uhrazené na sociální pojištění zaměstnanců. O rok se odkládá plánované snížení sazby (z 2,3 na 1,4 %) nemocenského pojištění placené zaměstnavateli. S koncem roku 2009 přestanou platit také degresivní slevy na sociálním pojištění, které byly zavedeny v boji proti nezaměstnanosti v důsledku ekonomické krize teprve v srpnu tohoto roku.
Pro živnostníky je pozitivní, že budou ponechány letošní výdajové paušály. Některé se totiž oproti minulému roku výrazně zvýšily, a tak byly trnem v oku převážně levicových stran. Do balíčku opatření se ale tyto původně navrhované změny nakonec nedostaly. Až na jedinou výjimku. U příjmů ze svobodných povolání, autorského zákona a jiného podnikání podle zvláštních předpisů (poradci, znalci, advokáti apod.) se paušály v roce 2010 vrátí na úroveň roku 2008. Budou si tak odečítat paušální náklady ve výši 40 % oproti 60 % v roce 2009.
Typ činnosti | Výše daňového paušálu za zdaňovací období | ||
---|---|---|---|
2008 | 2009 | 2010 | |
Zemědělsví, lesní a vodní hospodářství | 80 % | 80 % | 80 % |
Řemesla | 60 % | 80 % | 80 % |
Ostatní živnosti | 50 % | 60 % | 60 % |
Autorská tvorba, svobodná povolání | 40 % | 60 % | 40 % |
Nájemné | 30 % | 30 % | 30 % |
Za nemovitosti si připlatíme
Daň z nemovitosti bude v roce 2010 zdvojnásobena. Netýká se to ale majitelů orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, travních porostů a rybníků s intenzivním chovem. Dvojnásobnou daň oproti roku 2009 ale zřejmě nezaplatí majitelé nemovitostí ve městech, která tuto daň zvedala až pětinásobně již v minulém roce. Daň z nemovitosti totiž končí v obecních kasách, a tak mají obce vymezeno určité daňové rozpětí, ze kterého volí svou konkrétní sazbu. Budou-li nyní ze zákona povinni tuto daň zdvojnásobit, sníží zřejmě loni navýšené daně tak, aby lidem v době finanční krize příliš nezatížily rodinné rozpočty. Tento postup již avizovali například primátoři Ústí nad Labem či Hradce Králové. Dvojnásobná sazba naopak čeká pravděpodobně obyvatele měst, která loni sazbu nenavyšovala. Jedná se například o Prahu, Brno, České Budějovice, Olomouc, Ostravu, Plzeň či Zlín.
Už jste zaplatili daň z nemovitých věcí?
Spaste státní kasu
Úsporná opatření Janotova balíčku se dotknou všech skupin obyvatel. Nejbohatší odvedou více peněz státu a sociálním a zdravotním pojištění, nejchudší si vzhledem ke zmrazení životního a existenčního minima nepolepší. Na druhou stranu je třeba říci, že vzhledem k astronomickému schodku, který na státní kasu v příštím roce (a zřejmě i v letech nejbližších) čeká, jde stále o spíše kosmetické úpravy, které jsou navíc většinou pouze dočasné. Kéž by se ale tzv. Janotův úsporný balíček stal první vlaštovkou budoucího odpovědného státního hospodaření. Každý si totiž musí uvědomit, že schodky nezaplatí imaginární státní kasa, ale že dluhová zátěž leží na bedrech každého výdělečného občana. Tyto úsporné kroky by nám všem měly být prvním varováním, abychom po politicích konečně začali vyžadovat opravdu smysluplné hospodaření a ne jen plnění laciných slibů, které si stejně zaplatíme sami.