Hlavní navigace

Dokáže polská NBP zviditelnit region na úkor globálních politických událkostí?

Jan Čermák

Posledních 24 hodin bylo informačně velmi intenzivních a to především ze strany vlád a oficiálních institucí, které se z různých důvodů různým způsobem zviditelnily.

První stránky světových deníků samozřejmě opanovaly výsledky amerických voleb do kongresu. Republikánská strana poněkud nepřekvapivě ukořistila obě komory amerického parlamentu, což z prezidenta Obamy dělá politicky zchromlou kachnu (lame duck) ještě dříve, než by tomu odpovídal průběh prezidentského volebního období (Obama končí na konci roku 2016).

dan_nemovitost

Nehledě na geopolitickou důležitost rozhodování amerického voliče nás musí zajímat spíše dění v Evropě, kde je důležitější, že Evropská komise včera zveřejnila negativní revizi odhadů pro růst eurozóny. To zní přitom zajímavě v kontextu dalších zpráv z vedení evropských institucí – konkrétně pak ECB, kde agentura Reuters elaborovala signály toho, že některým národním bankám měnové unie nesedí styl vedení ECB v podání Maria Draghiho.A konečně dodejme další zajímavou zprávu z jihu eurozóny a tou je informace o tom, že katalánská vláda hodlá uspořádat tuto neděli veřejný plebiscit o nezávislosti (po vzoru Skotska) a to navzdory tomu, že španělský ústavní soud jeho konání označil za neústavní.

Z pohledu výše popsaných událostí vládne ve střední Evropě zatím šeď a nuda. I tu však může rozetnout polská centrální banka, která dnes po druhé v řadě sníží úrokové sazby. NBP by se pak jistě zviditelnila, kdyby proti očekávání (trhu i našich) snížila úrokové sazby o více než předpokládaných 25 bazických bodů. Že polský Výbor pro měnovou politiku umí překvapit, ukázalo minulé zasedání, kdy snížil úroky o 50 bodů.

Našli jste v článku chybu?