Hlavní navigace

Dohoda v Kongresu utvrzuje trh, že Fed restriktivně zasáhne již příští týden

12. 12. 2013
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

Evropská unie dál horko těžko hledá kompromis nad projektem bankovní unie.

V Bruselu se v tuto chvíli dojednala hrubá shoda nad společným rezolučním mechanismem – společným mechanismem řešení bankovních krizí. Bohužel řada otázek zůstává zatím sporných a nedořešených.

Bez společného rezolučního mechanismu je přitom problematické i spuštění jednotného bankovního dohledu. ECB před jeho startem musí provést tvrdé zátěžové testy a potřebuje mít v ruce jasná pravidla, jak s těmi, co neprojdou sítem, nakládat.

Plán je zhruba takovýto. Problematickou banku identifikuje ECB. Konkrétní opatření navrhne nově zřízený rezoluční výbor. Jeho plán následně musí schválit Evropská komise, a pokud nebude souhlasit, tak Evropská rada. Domácí stát bude mít právo veta, pokud by plán počítal se zapojením domácích daňových prostředků. Sám o sobě je tento mechanismus poměrně složitý. Hlavní problém ale spočívá samozřejmě v tom, kdo bude krýt náklady na sanaci problematických bank.Počítá se s větším zatížením soukromého sektoru – věřitelů (banky budou muset povinně použít k financování část podřízeného dluhu) a akcionářů. Společných veřejných prostředků, které by rozetnuly vazbu mezi národními vládami a bankami, ale zůstává málo.

Účto_tip_změny21

Počítá se, se zřízením společného rezolučního fondu, který by se měl ale plnit 10 let a bude v něm pouze 50 mld. eur. Velké státy navíc chtějí mít možnost blokovat uvolnění těchto prostředků. Německo také nesouhlasí s tím, aby byl společný rezoluční fond doplněn prostředky z fondu ESM.

Těžko tedy věřit, že takovýto mechanismus rozetne propojení mezi národními bankami a vládami. Pouze záchrana španělského bankovního systému stála zhruba 50 mld. eur.

Autor článku

Autor je hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).