Hlavní navigace

Dohoda o provedení práce: kolik vám strhnou na pojistném a na daních?

Autor: Shutterstock
Richard W. Fetter

Kolik odvedete na daních a pojistném z brigádnické odměny na dohodu o provedení práce a kolik vám zůstane čistého? Jak získat zaplacenou daň zpět?

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Pro zdanění příjmů vyplácených za práci na základě uzavřené dohody o provedení práce je rozhodnou jednak výše těchto příjmů vyplácených zaměstnanci za kalendářní měsíc, a pak také ta skutečnost, jestli zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani (tzv. růžový papír).

Podle zákona o daních z příjmů příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně – zaměstnavatelem – jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani.

Srážková daň nebo zálohy a daňové slevy

Z příjmu plynoucího na základě dohody o provedení práce, pokud jeho výše nepřekročí částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc, sráží tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %, avšak jen v případě, že zaměstnanec nepodepsal u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani.

Příjem z dohody o provedení práce pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už jej nemusíte nikde vykazovat. Můžete ho ale zahrnout do daňového přiznání (k tomu se ještě vrátíme a připomeneme, jak získat odvedenou daň zpět). Když si v průběhu daného roku vyděláte celkově jen málo, dostanete pak sraženou daň zpátky.

Využít toho mohou ti, kdož si vydělávají příležitostně. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku.

Pokud zaměstnanec, který má příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč za měsíc, podepsal prohlášení k dani, sráží se zálohová daň 15 %, ale současně se zohledňuje daňová sleva na poplatníka. Podepsání prohlášení však není žádnou povinností.

Prohlášení k dani lze ovšem podepsat za každý měsíc jen u jednoho zaměstnavatele. Bude uplatněna základní daňová sleva na poplatníka, která činí 24 840 Kč ročně (2070 Kč měsíčně). Slev na dani ale můžete uplatnit víc: slevu na vyživované dítě, slevu na manželku či manžela, slevu pro studenty nebo slevu  pro zdravotně postižené.

Jelikož letní brigády využívají k výdělku hodně studenti, tak si řekněme, že roční sleva pro ně činí 4020 Kč čili za měsíc 335 Kč, což znamená, že studentova celková roční sleva na dani činí 28 860 Kč čili na měsíc 2405 Kč. Sleva na dani ale snižuje jenom daňovou zátěž, nikoliv pojistné odvody, pokud je musí zaměstnanec z odměny platit. Ty už nezúčtuje, ty mu nikdo nevrátí.

Pokud příjem za práci na základě dohody o provedení práce překročí stanovený limit (10 000 Kč), sráží zaměstnavatel při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti sice také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí příjem zaměstnance navýšit o povinné pojistné, tedy o částku na tzv. sociální pojištění a zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel.

Takže se daň počítá ze „superhrubé“ mzdy (odměny), avšak na druhou stranu zase přihlíží ke slevě na dani, která zaměstnanci náleží. Současně i zaměstnanec platí z odměny pojistné a je účasten důchodového a nemocenského pojištění.

Zdanění dohody o provedení práce při odměně do 10 000 Kč
Podepsané Prohlášení poplatníka Nepodepsané Prohlášení poplatníka
Daně Zálohová daň 15 %
minus sleva na dani
Srážková daň 15 %
Zdravotní pojištění ne ne
Sociální pojištění ne ne
Zdanění dohody o provedení práce při odměně od 10 001 Kč
Podepsané Prohlášení poplatníka Nepodepsané Prohlášení poplatníka
Daně Zálohová daň 15 %
minus sleva na dani
Zálohová daň 15 %
Zdravotní pojištění ano ano
Sociální pojištění ano ano

Příklady

1. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíce červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena výši 10 000 Kč za měsíc. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Příjmy vyplacené zaměstnavatelem v měsíci srpnu za měsíc červenec a v měsíci září za měsíc srpen jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %.

2. Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce na měsíc červenec a srpen, odměna za provedenou práci je stanovena na výši 20 000 Kč celkem za oba měsíce. Zaměstnanec nepodepsal u plátce daně prohlášení k dani. Výplata odměny za provedenou práci ve výši 20 000 Kč bude zaměstnavatelem provedena až po skončení práce za oba měsíce současně ve výplatním termínu za měsíc srpen v měsíci září. I když se jedná o příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce a zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze tyto příjmy zdanit daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Úhrnná výše příjmů u téhož zaměstnavatele přesáhla totiž za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, neboť úhrnná výše příjmů za kalendářní měsíc srpen činila 20 000 Kč. Z vyplacených příjmů je zaměstnavatel povinen srazit zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 %, avšak vzhledem k výši příjmů plynoucích zaměstnanci na základě uzavřené dohody o provedení práce srazí uvedených 15 % ze základu pro výpočet zálohy na daň zvýšeného o povinné pojistné.

3. Zaměstnancova odměna z dohody o provedení práce činí 8000 Kč měsíčně. Zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Hrubá odměna činí 8000 Kč, z níž se odečte srážková daň ve výši 15 %, tedy 1200 Kč, čistá odměna tak činí 6800 Kč.

4. Zaměstnancova měsíční odměna z dohody o provedení práce činí 10 000 Kč. Zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, a proto se při výpočtu čisté odměny uplatní daňová sleva poplatníka ve výši 2070 Kč. Zálohová daň z příjmu by činila 1500 Kč (15 % z 10 000), s ohledem na slevu na poplatníka však daň bude nulová, a proto čistá odměna rovná se hrubé odměně a činí 10 000 Kč měsíčně.

5. Zaměstnancova odměna z dohody o provedení práce činí 15 000 Kč za měsíc, zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani. Z hrubé odměny se srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 975 Kč (15 000 × 0,065), zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 675 Kč (15 000 × 0,045). Superhrubá odměna pro účely zdanění se vypočítá navýšením hrubé odměny o 34 %, činí tedy 20 100 Kč (1,34 × 15 000). Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 20 100 Kč, tedy 3015 Kč. Čistou odměnu dostaneme odečtením povinných odvodů od hrubé odměny, tedy 15 000 Kč − 975 Kč − 675 Kč − 3015 Kč, činí tak 10 335 Kč.

6. Zaměstnancova odměna na dohodu o provedení práce činí 15 000 Kč měsíčně, zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Postup a výpočty budou stejné jako v předchozím případě, ale patnáctiprocentní zálohová daň z příjmu 3015 Kč se sníží o slevu na poplatníka 2070 Kč, bude tedy nižší a činit bude toliko 945 Kč. Čistá odměna bude činit 12 450 Kč (hrubá odměna 15 000 Kč − zálohová daň z příjmu 945 Kč − sociální pojištění 975 Kč − zdravotní pojištění 675 Kč).

7. Zaměstnanec, který je studentem, má odměnu na dohodu o provedení práce ve výši 14 000 Kč, přičemž podepsal prohlášení k dani. Z hrubé odměny se srazí sociální pojištění ve výši 6,5 %, tedy 910 Kč (14 000 × 0,065), zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, tedy 630 Kč (14 000 × 0,045). Superhrubá odměna se pro účely zdanění vypočítá navýšením hrubé odměny o 34 %, činí tedy 18 760 Kč (14 000 × 1,34), zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru 18 800 Kč. Zálohová daň z příjmu činí 15 % ze superhrubé odměny 18 800 Kč, tedy 2820 Kč. Daň se ovšem sníží o slevu na dani ve výši 2405 Kč, takže činí jenom 415 Kč. Čistou odměnu dostaneme odečtením odvodů od hrubé odměny, tedy 14 000 Kč − 910 Kč − 630 Kč − 415 Kč, činí tak 12 045 Kč.

Zaplacenou daň můžete získat zpět

Po skončení daňového období – kalendářního roku máte jako zaměstnanec dvě, resp. tři možnosti, co s daní. Tou třetí možností je, že neuděláte nic. V tom případě je odvedená daň konečná. Nic se zúčtovávat nebude. To je logická volba zaměstnanců s vyššími příjmy, u nichž nemá smysl žádat o vrácení daně, protože odvedená daň v součtu s daní odvedenou v jiném zaměstnání je vyšší než celková sleva na dani. (V jednom jediném zaměstnání na dohodu o provedení práce srážková daň být vyšší nemůže, protože může činit max. 12 × 1500 Kč za rok, tedy dvanáct měsíčních maximálních daňových srážek z 10 000 Kč, čili 18 000 Kč.) Dalšími možnostmi jsou zúčtování daně, které si provedete vy sami, nebo vám je udělá zaměstnavatel.

Ten, kdo má příjmy nižší nebo nepracoval po celý rok, to bude často případ studentů, nevyužil za rok celou daňovou slevu, daň se mu vyplatí zúčtovat. Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

Může tak příští rok získat zpět zaplacenou daň, i když byl příjem zdaněn zvláštní sazbou daně, a nebyl tedy zdaněn zálohově.

Zaměstnanec tedy podá daňové přiznání. Vlivem uplatnění slev na dani a nezdanitelných částí základu daně bude často při zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání výsledkem přeplatek na dani. Požádáte příslušný finanční úřad o jeho vrácení.

Za účelem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní do daňového přiznání je, jak už bylo uvedeno, třeba si vyžádat od zaměstnavatele potvrzení o zdanitelných příjmech.

Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani, pak může do 15. února následujícího roku požádat o zúčtování daně zaměstnavatele (pokud ve zdaňovacím období – kalendářním roce pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně). Pokud měl zaměstnanec více zaměstnavatelů najednou, musí si zúčtování provést sám v daňovém přiznání. To může udělat i zaměstnanec, který jinak může o zúčtování záloh na daň požádat zaměstnavatele.

Ještě existuje možnost, které se blíže věnovat nebudeme, a to že zaměstnanec podepíše prohlášení k dani dodatečně. Prohlášení k dani je možné dodatečně podepsat do 15. února následujícího kalendářního roku. Podmínkou je, že poplatník neměl pro příslušné zdaňovací období podepsáno prohlášení k dani u jiného zaměstnavatele.

Dodatečný podpis prohlášení však ovlivní příjmy zdaněné srážkovou daní pouze u tohoto posledního zaměstnavatele, příjmy zdaněné srážkovou daní od jiných zaměstnavatelů do ročního zúčtování zahrnout nelze – to je možné pouze v rámci daňového přiznání.