Hlavní navigace

Dohoda o pracovní činnosti bude od 1. 1. 2019 výhodnější, ale jak pro koho

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

Kdo si na dohodu o pracovní činnosti vydělá míň než 2500 Kč, nemusí platit zdravotní ani sociální pojištění, jen daň. Od ledna 2019 se hranice pro povinnost platit pojištění zvyšuje na 3000 Kč, takže si můžete vydělat o pětistovku více čistého bez pojistné zátěže. Na druhou stranu nebudete mít nárok na nemocenské dávky.

Doba čtení: 7 minut

Dohoda o pracovní činnosti je jedním ze tří základních pracovněprávních vztahů, v němž lze legálně vykonávat závislou práci. Už několikrát jsme ji charakterizovali tak, že dohodu o pracovní činnosti je namístě zvolit, použít a mezi vámi a zaměstnavatelem uzavřít, když dohoda o provedení práce je málo (psali jsme o ní v článku Od kolika let můžete na letní brigádu a jaká pravidla platí pro nezletilé?) a pracovní poměr je moc.

Na základě dohody o pracovní činnosti lze vykonávat práci až v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, je tedy možno ji uzavřít až na tzv. poloviční pracovní úvazek. V praxi je tak dohoda o pracovní činnosti využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, tak i pro stabilnější-déletrvající pracovněprávní vztahy, včetně těch sjednávaných na dobu neurčitou. Dohoda o pracovní činnosti je vhodným řešením zejména tehdy, když s ohledem na rozsah pro zaměstnavatele potřebné práce (rozsah pracovního úkolu) převyšujícího 300 hodin za kalendářní rok nelze uzavřít dohodu o provedení práce a sjednání pracovního poměru se zase jeví pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací.

ZMĚNY A NOVINKY 2019

Co se všechno změní pro zaměstnance, seniory i podnikatele v roce 2019?

Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Jde tedy o průměr. Limit pracovní doby tak musí sedět až v delším časovém horizontu. Vůbec proto není nutné, abyste pravidelně každý den pracovali maximálně 4 hodiny denně, tedy 20 hodin týdně. Za dohodnutých podmínek můžete pracovat i nepravidelně, například tak, že jeden týden odpracujete 25 hodin, druhý týden 15 hodin, další týden nemusíte pracovat vůbec apod. Za období, na které byla dohoda sjednána, musí však být v průměru za týden odpracovaná doba maximálně polovinou stanovené týdenní pracovní doby.

Dohody se nesčítají

Každá dohoda o pracovní činnosti se posuzuje samostatně, včetně maximálního povoleného objemu práce. Hodiny odpracované na základě jedné dohody o pracovní činnosti se pro účely kontroly a dodržení stanoveného limitu rozsahu práce nesčítají s hodinami odpracovanými na základě jiné dohody o pracovní činnosti, jako je tomu u dohody o provedení práce uzavřené mezi tímtéž zaměstnavatelem a tímtéž zaměstnancem v témže kalendářním roce.

Obsahové náležitosti dohody

Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. V dohodě o pracovní činnosti musejí být povinně podle zákona uvedeny:

  • sjednané práce,
  • sjednaný rozsah pracovní doby,
  • doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Dohoda přitom může být uzavřena jak na dobu určitou, tak i na dobu neurčitou. Ostatní ujednání, která budou v dohodě uvedena, záleží na vůli zaměstnavatele a vaší.
Další rady a informace k dohodě o pracovní činnosti, včetně toho, jak ji zrušit, rozvázat, jsme přinesli v článku Kdy se hodí mít uzavřenou dohodu o pracovní činnosti?

Podle okolností rozvrh pracovní doby do směn

Jde-li o případ, kdy jste jakožto zaměstnanci činní na dohodu o pracovní činnosti účastni nemocenského pojištění (vysvětlíme si, jak už jsme ale naznačili, že rozhoduje částka příjmu 2500 Kč a nově v r. 2019 to bude 3000 Kč – Kolik musíte vydělávat, abyste měli nárok na nemocenské dávky?), pak je vhodné učinit součástí dohody i rozvrh týdenní pracovní doby do směn, aby bylo jasné, za které dny máte nárok na nemocenské dávky (nemocenské a také na náhradu mzdy – Nemocenské 2019:Náhrada mzdy za nemoc i nemocenské dávky se zvyšují), pokud budete v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě, aby nedocházelo zvláště při nepravidelné pracovní době k dohadům a k vašemu případnému poškození ve vašem hmotném zabezpečení v době zdravotního omezení k práci.

Kdy jste nemocensky pojištěni a platíte pojištění?

Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském pojištění, pokud trvala nebo měla trvat alespoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc dosáhla částky rozhodné pro účast na pojištění, což je aktuálně 2500 Kč. Pokud při uzavírání dohody o pracovní činnosti není stanovena žádná částka započitatelného příjmu nebo je sjednaná částka nižší než rozhodný příjem 2500 Kč, pak se jedná o zaměstnání malého rozsahu.

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu platí, že jste pojištěni jen v těch měsících, v nichž jste dosáhli částky započitatelného příjmu ve výši minimálně 2500 Kč. Od 1. 1. 2019 se uvedený limit 2500 Kč zvyšuje o pětistovku na 3000 Kč. To tedy znamená, že dosud, pokud jde o příjmy za rok 2018, se neplatí pojištění, ani zdravotní, ani sociální, pokud měsíční výdělek nepřesáhne částku 2499 Kč, od ledna 2019 částku 2999 Kč.

Na druhou stranu ale, pakliže je váš příjem nižší než uvedené limity – 2500 Kč v r. 2018 a 3000 Kč v r. 2019, tak nejste nemocensky pojištěni, nemáte nárok na nemocenské dávky, ani se vám délka zaměstnání nepočítá do odpracované doby pro nárok např. na starobní nebo invalidní důchod, stejně jako dosažený výdělek do vyměřovacího základu pro určení výše důchodu.

Kdy srážková daň a kdy zálohová daň z odměny?

Ovšem pozor. Uvedený limit zvýšený z 2500 Kč na 3000 Kč se týká pouze placení zdravotního a sociálního pojištění, nikoliv zdanění. Pokud ještě snad nedojde k nějaké změně na poslední chvíli v úpravě daně z příjmu pro rok 2019, přičemž zatím se s ní nepočítá, tak limit pro uplatnění srážkové daně zůstane na úrovni 2500 Kč za měsíc. Podle § 6 odst. 4 písm. b) ZODZP samostatným základem daně pro zdanění 15% srážkovou daní, pokud u zaměstnavatele, který vám odměnu vyplácí, neučiníte prohlášení k dani (tzv. růžový papír) je příjem v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2500 Kč.

Pro zdanění příjmů vyplácených za práci na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti je tedy rozhodnou jednak výše těchto příjmů vyplácených vám za kalendářní měsíc (klíčová je částka 2500 Kč), a pak také ta skutečnost, jestli jste podepsali u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZODZP (tzv. růžový papír) – Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období (část zdaňovacího období).

Srážka 15 % do 2500 Kč

Z příjmu plynoucího na základě dohody o pracovní činnosti, pokud jeho výše nepřekročí částku 2500 Kč (tedy do částky 2500 Kč včetně) za kalendářní měsíc, sráží tedy zaměstnavatel při výplatě daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15%, avšak jen v případě, že jste nepodepsali u tohoto zaměstnavatele prohlášení k dani. (To bude platit i v r. 2019, limit pro uplatnění srážkové daně zůstane stejný.)

Příjem z dohody o pracovní činnosti pak tvoří samostatný daňový základ, po uplatnění srážkové daně už ho nemusíte jako zaměstnanci nikde vykazovat. Můžete ho ale zahrnout do daňového přiznání (a případně získat odvedenou daň zpět). Když si v průběhu daného roku vyděláte celkově jen málo, dostanete pak tedy sraženou daň zpátky, pokud o to požádáte finanční úřad. Využít toho mohou kupř. ti, kdož si vydělávají příležitostně. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní totiž umožní více (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. 

Pokud máte příjem z dohody o pracovní činnosti do 2500 Kč včetně za měsíc, ale podepsali jste prohlášení k dani, pak se vám sráží zálohová daň 15 %, ale současně se zohledňuje daňová sleva na poplatníka. (I tohle bude platit také příští rok.) – Stejně se postupuje i u příjmu nad 2500 Kč.

Výdělek nad 2500 Kč

Pokud příjem za práci na základě dohody o pracovní činnosti v r. 2019 dosáhne částky 2500 Kč nebo ji překročí, ale nedosáhne 3000 Kč (tedy dosáhne maximálně pod nový limit, zvýšený z 2500 Kč na 3000 Kč, pro účast na nemocenském pojištění, tedy 2999 Kč), bude zaměstnavatel při výplatě takového příjmu srážet zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15% s přihlédnutím ke slevě na dani, ostatně jako doposud – v r. 2018. Avšak nebude při stanovení základu pro výpočet zálohy váš příjem (na rozdíl od dosavadního stavu) navyšovat o povinné pojistné. Stejně tak nebudete platit žádné pojištění sami za sebe. Při výdělku v intervalu od 2500 Kč do 2999 Kč tak bude práce na dohodu o pracovní činnosti výhodnější.

diners2018

(To zní na první pohled lákavě, možnost nemuset platit žádné pojištění, ani zdravotní. Ale pokud nejste současně osobou, za kterou platí zdravotní pojištění stát, musíte si platit pojištění sami jako osoba bez zdanitelných příjmů. Minimální mzda 2018: lidé bez příjmu zaplatí víc, pracující nezaměstnaní více vydělají

Jestliže příjem za práci na základě dohody o pracovní činnosti překročí v r. 2019 2999 Kč, tedy dosáhne limitu 3000 Kč pro účast na nemocenském pojištění, bude zaměstnavatel srážet při výplatě takového příjmu zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti také ve výši 15 %, ale při stanovení základu pro výpočet zálohy musí navíc váš příjem navýšit o povinné pojistné, a to o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel. Takže se daň počítá ze superhrubé mzdy. Rovněž se přihlíží ke slevě na dani, která vám náleží. Současně i platíte z odměny pojistné a jste účastni důchodového a nemocenského pojištění.

Našli jste v článku chybu?