Názor k článku Doba před listopadem a po něm z finančního pohledu od Jarmila - Nevím, kolik Vám je let, KOUDY, ale běžný...

Nevím, kolik Vám je let, KOUDY, ale běžný člověk se s STB běžně nepotkal (já osobně třeba nikdy a z příbuzenstva taky nikdo). Práskači ale nebyli jen v STB, ale existovali taky tzv. PS VB = pomocná stráž veřejné bezpečnosti, vlastně práskači, co udávali policajtům, co kde a kdo řekl. Lidi je ale znali a dávali si bacha, aby před nimi zbytečně nemluvili. Ono stačilo, když tihle bbečkové udali třeba mladé kluky, že si v hospodě dali pivčo a pak jeli na motorce přes pole domů do vedlejší vesnice. Když ho cajti chytili, přišel o papíry (a třeba taky ne, když měl mezi cajty známého. Vždyť jsem někde psala, že komunismus měl nastat až tehdy, až budou mít všichni všude známé).
To už byl spíš běžnější nátlak na vstup do KSČ. Co vím, tak řada lidí se snažila jakkoli vymluvit, aby nemuseli vstoupit, ale hrozba přeřazení někam do kotelny nebo zákaz studia pro děti často dělala divy. Já se řadě lidí nedivím, že tam nakonec vlezli, co taky měli dělat, když chtěli, aby děti dostaly vzdělání a mohly třeba vystudovat střední nebo vysokou školu? Taky jsem se třeba setkala s tím, že absolventa SŠ nebo VŠ do KSČ nechtěli, protože "strana by ztratila dělnický charakter". Takový člověk pak musel ke vstupu ukecat dva dělníky, aby ho tam vzali (což byl třeba případ mého kamaráda, ani nevím, jestli ho tam nakonec vzali, bez toho mohl i s VŠ jezdit s náklaďákem). Takže studenti stupovali do KSČ ještě na škole, protože student do KSČ vstoupit mohl, to ještě nebyla "pracující inteligence" nebo na vojně, protože voják do sledovaných kategorií taky nepatřil. Soudruzi si většinou dávali bacha, aby na dobrých a lépe placených místech byli zase jen členové KSČ. Člen KSČ totiž platil straně příspěvky podle výše platu, takže to byl kšeft něco za něco: my tobě dobře placené místo, ty nám členský příspěvek. No, a protože byly organizace KSČ v každé fabrice, měli to hoši ošetřené dobře, placení se nevyhnul nikdo.