Hlavní navigace

Dlužníkům zůstane více peněz. Roste částka, na kterou exekutor nemůže

Autor: Depositphotos
Richard W. Fetter

I tomu nejzadluženějšímu neplatiči, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění, nejinak tomu je pro rok 2018, kdy se zvyšuje.

Doba čtení: 6 minut

Nezabavitelné minimum pro rok 2018 vzrostlo o zhruba jedno procento na 6225,33 Kč. Tato částka nemá význam jen u nucených exekučních srážek ze mzdy, ale i u dobrovolných srážek prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy. Ta se uzavírá mezi dlužníkem a věřitelem, který si včas zajistil dlužníkovu platební morálku, aby se peněz nemusel složitě domáhat prostřednictvím exekuce. Zaměstnanec je pak chráněn stejně jako při nucených srážkách exekučních.

Nezabavitelné minimum se uplatní i při započtení na mzdu. Tedy v situaci, kdy má zaměstnanec vůči zaměstnavateli splatný dluh (může to být např. poskytnutá a nesplacená půjčka nebo soudem přiznaná náhrada škody) a ten hodlá svou pohledávku uspokojit tak, že ji započte vůči zaměstnancově mzdě.

Valorizace pro rok 2018

Nezabavitelnou, tedy exekucí nepostižitelnou částku na povinného (dlužníka) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3410 Kč, která již dlouho stagnuje (od 1. 1. 2012) a nemění se ani pro rok 2018, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. A to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije. Tato částka je pro rok 2018 nově vládou stanovena na 5928 Kč (pro rok 2017 šlo o částku 5822 Kč), čili jako 2/3 z částky 9338 Kč (dosud šlo o 2/3 z 9232 Kč). Nezabavitelná částka na povinného tedy pro rok 2018 vzrostla z 6154,67 na 6225,33 Kč.

Od čeho se zaručené minimum odvozuje?

Částky normativních nákladů na bydlení pro rok 2018 jsou propočítány podle indexů spotřebitelských cen pro náklady na bydlení v roce 2017. Pro stanovení nákladů u nájemného, energií a služeb bylo počítáno se skutečnou meziroční změnou cen za 1. až 3. čtvrtletí 2017 sdělenou Českým statistickým úřadem a s odhadem vývoje těchto cen za celý rok 2017 zpracovaným Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě dosavadního vývoje spotřebitelských cen. Data byla porovnána s aktuálními cenami dodavatelů energií a služeb platných na počátku 4. čtvrtletí 2017.

Do propočtu normativních nákladů na bydlení byl zohledněn odhad meziročního nárůstu u cen nájemného (o 2,3 %), elektřiny (o 0,3 %), vodného a stočného (o 1,2 %), pevných paliv (o 4,9 %), ostatních služeb souvisejících s bydlením (tj. komunální služby, odvoz pevného odpadu, údržba bytů apod. o 0,1 %) a meziroční pokles u ceny tepla a teplé vody (o 1,6 %) a plynu (o 2,8 %).

Dodejme k této informaci o stanovení normativů, které se jinak používají pro účely stanovení sociálních dávek, že nájemné a srovnatelné náklady s nájemným jsou propočítány na přiměřené plochy bytů pro příslušný počet osob. Normativ, který je používán pro účely limitů srážek ze mzdy, vychází z plochy bytu pro jednu osobu, a to 38 m2.

Připočtěte i vyživované osoby

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně jako nezabavitelnou částku na povinného, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6225,33 Kč, činí tedy 1556,33 Kč. V roce 2017 činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1538,67 Kč.

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. 

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat. 

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat.

Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství).

Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Celkovou nezabavitelnou částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy až celková nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru.

Příklady výpočtu nezabavitelného minima:

  1. Proti zaměstnanci žijícímu s manželkou a jedním dítětem, který má čistý příjem 10 000 Kč, byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro dlužné výživné, a to ve prospěch druhého dítěte z předchozího manželství. Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 6225,33 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1556,33 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmí být sraženo 9337,99 Kč, čili po zaokrouhlení 9338 Kč.
  2. Pokud by se (v příkladu 1) uvedený zaměstnanec dosahující tam uvedené výše příjmu vedle manželky staral o tři děti ve vlastní péči, srážky ze mzdy nelze provést, protože součet nezabavitelných částek, tedy (základní) nezabavitelná částka (po zaokrouhlení výsledku) 12 450,65 Kč (6225,33 + 4×1556,33) na 12 451 Kč přesáhne skutečný čistý výdělek (10 000 Kč). 

Neroste mzda? Věřitel dostane méně

Jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující (základní) nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3410 Kč a částky 5928 Kč, činí tedy 9338 Kč. V roce 2017 to bylo 9232 Kč.

FIN18_tip_v_clanku_obecny3

Došlo tedy ke zvýšení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi u povinných dlužníků, kterým nebude zvýšena mzda, povede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů oprávněným věřitelům.

Z následující srovnávací tabulky je však patrno, že ne každý rok se nezabavitelné minimum zvyšuje, někdy i klesá, záleží to vývoji nákladů na bydlení.

Vývoj nezabavitelných a dalších souvisejících částek potřebných k výpočtu srážek ze mzdy (v Kč)
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Nezabavitelná částka na povinného 5841,33 6064,67 6188,67 6118 6178,67 6154,67 6225,33
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1460,33 1516,17 1547,47 1529,50 1544,67 1538,67 1556,33
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100% částka výpočtové základny) 8762 9097 9283 9177 9268 9232 9338
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy 2920 3032 3094 3059 3089 3077 3112
Našli jste v článku chybu?