Hlavní navigace

Dlužník je v konkurzu! Kolik dostaneme zpět?

12. 3. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Vymahatelnost práva a bezpečnost investic je důležitá pro všechny podnikatelské subjekty. Je samotné soudní rozhodnutí jen kouskem papíru, na základě kterého postižený stejně své peníze nikdy neuvidí? Jaká je úspěšnost návratnosti pohledávek věřitelů u firmy v konkurzu ve vyspělých zemích?

Insolvenční zákon účinný od 1. ledna 2008

Konkurzní právo v Česku je nově upraveno Insolvenčním zákonem (Zákon č. 182/2006 Sb.), jehož účinnost měla být původně dne 1. července 2007, ale v únoru byla vládou odložena na 1. ledna 2008. Hlavním důvodem odkladu bylo zpoždění legislativních a technických prací na vzniku takzvaného insolvenčního rejstříku.

Insolvenční zákon od ledna příštího roku nahradí v současné době ještě platný zákon o konkurzu a vyrovnání, který byl mnohokráte novelizován. Insolvenční zákon zavádí mnoho novinek, mimo jiné osobní bankrot pro předlužené občany, kterým nabízí při dodržení státem stanovených podmínek oddlužení mimo exekuční režim.

V rámci konkursního řízení Agrobanky Praha, a. s., v likvidaci se spekuluje o možnosti zahrnutí části GE Money Bank do konkursní podstaty. Banka pro tuto možnost nevidí právní základ.

Nejvíce dostanou věřitelé v Japonsku

Společnosti neplnící řádné své závazky se dříve či později na základě návrhu na prohlášení konkurzu jednoho z věřitelů dostanou do konkurzu (je potřeba složit s návrhem na konkurs jistotu ve výši 50 tisíc Kč), soud určí správce konkurzní podstaty, který se snaží z majetku úpadkové společnosti uspokojit co nejvíce věřitelů.

V Česku však kvůli dlouhým vyřizovacím lhůtám a „obratnosti managerů“ úpadkových společností již není oproti západoevropským zemím co zpeněžit. Dostane-li se v Česku náš dlužník do konkurzu, přihlašuje věřitel zpravidla své pohledávky jenom proto, aby měl podklad pro jejich oprávněný odpis ve své účetní evidenci. V Česku v průměru dostane věřitel z přihlášené a správcem konkurzní podstaty odsouhlasené pohledávky v hodnotě 100 Kč necelých 19 Kč, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí Evropské unie.

Ve Finsku dostanou věřitelé necelých 90 % svých investic a v Japonsku dokonce více než 92 %. V Irsku, Belgii, Nizozemí či Velké Británii jsou na tom jenom těsně o něco málo hůře.

Částka, kterou věřitelé v Česku získají, by měla být od roku 2008 vyšší, protože vstoupí v platnost Insolvenční zákon, který umožní, tak jako v některých jiných vyspělých zemích světa, vyhlásit dlužníkovi – občanovi na sebe bankrot a v rámci zákonem stanovených podmínek se oddlužit. Tyto případy by se měly projevit na vyšší návratnosti věřitelů.

Prověřte si své dodavatele. Zaplatí vám?

V Irsku je konkurz ukončen do půl roku

Délka konkurzního řízení je v Česku oproti ostatním členským zemím Evropské unie podstatně delší. Průměrná délka konkurzního řízení v Irsku, Belgii, Finsku a Norsku se pohybuje okolo půl roku, což je ve střední Evropě něco těžko představitelného (zde je v průměru delší než 5 let). Současně v těchto zemích se společnost dostane do konkurzního řízení mnohem snáze než u nás.

Právě zmíněná rychlost soudů a správců konkurzní podstaty je hlavním důvodem, proč je výše uhrazených pohledávek z úpadkových společností v těchto zemích tak vysoká.

Důležitost stanovení „pravidel hry“

Obchod je hnacím motorem národního hospodářství a všechny členské země Evropské unie mu věnují patřičnou pozornost. Obchodem se v různých formách živíme všichni. Proto je nutné správné nastavení pravidel hry a rychlého rozhodného soudce pro trestání nepovolených činností.

Zahraniční investice jsou pro všechny evropské země nesmírně důležité a je naprosto nezbytné, aby se investoři ve státní legislativě rychle a dobře orientovali a současně měli záruku rychlých a účinných soudních rozhodnutí v případných obchodních sporech se svými partnery. Státy s právním systémem na špičkové úrovni, s nízkou obchodní kriminalitou, s vysokou ochranou hospodářské soutěže, kde nejsou podnikatelé poškozování a kde jsou obchodní spory řešeny rychle, nemají o zahraniční investory nouzi ani v případě vysokých přímých a nepřímých daní v zemí.

skoleni_15_4

Zářným příkladem jsou Dánsko, Norsko a Švédsko. Nízká míra korupce a kriminality, vzdělaní občané, vynikající infrastruktura – to jsou ty nejdůležitější předpoklady pro stabilní ekonomický růst v zemích Skandinávie.

Kolik dostanou v průměru nazpátek věřitelé u úpadkové společnosti
Země Návratnost (v %)
Česko 18.5
Polsko 27.9
Lotyšsko 34.8
Itálie 39.7
Maďarsko 39.7
Estonsko 39.9
Slovinsko 44.9
Řecko 46.3
Francie 48.0
Slovensko 48.1
Litva 50.5
Německo 53.1
Mexiko 63.2
Nový Zéland 68.6
Dánsko 70.5
Rakousko 73.7
Portugalsko 75.0
Švédsko 75.7
USA 77.0
Španělsko 77.6
Austrálie 79.7
Island 79.7
Korea 81.8
Velká Británie 85.2
Nizozemí 86.3
Belgie 86.4
Irsko 87.9
Finsko 89.1
Kanada 89.3
Norsko 91.1
Singapur 91.3
Japonsko 92.7

Pramen: The Worldbank – Doing Business 2007

Pomůže nový Insolvenční zákon k rychlejšímu konkursnímu řízení?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).